Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (190)

plakát

Oppenheimer (2023) 

Solidní film natočený ale trochu moc podle učebnice, bez kouzla. Trošku mi vadil styl vyprávění, kdy se poměrně nepřehledně a neohrabaně střídají scénky z různých období, jejichž význam je pak zpětně umocňován a připomínán, třeba i tak, že scénku krátce pustí znovu, podobně jako třeba v Obvyklých podezřelých nebo nějakém jiném filmu postaveném na dějových zvratech. Sem se mi to ale moc nehodilo. Dějový zvrat spojený se Straussem (RDJr) byl navíc dost neúderný, obzvlášť když nebyl důvod vnímat Strausse od začátku kladně. Velká část příběhu se pak zabývala poválečným výslechem, kde ale byly dost upozaděny implikace výslechu a možný dopad konečného rozhodnutí. Postupně jsem tak trochu ztrácel zájem o to, co je mi dost složitě a zdlouhavě prezentováno. Chyběly mi tam taky nějaké technikálie a zajímavosti spojené s vynálezem, výrobou a testováním bomby. Celý ten proces je překvapivě uspěchaný vzhledem k celkové stopáži filmu. Film u mě po zhlédnutí bohužel nevzbudil dodatečný zájem o téma a neinspiroval nějaké zajímavé otázky pro diskuzi. I hudebně, nebo celkově zvukově, to bylo celkem slabé. Určitě jsem čekal daleko pamětihodnější audiovizuál po zkušenosti s Dunkirkem. Oceňuji historickou přesnost.

plakát

The Covenant (2023) 

Hodně ploché vyprávění příběhu. Španělsko nepůsobí moc jako Afghánistán a měl jsem pocit, jak kdyby se všechny scény, včetně těch situovaných v Americe, natáčely v jedněch horách. Dramatické scény jsou předem adresované, pořád nám ukazují kde Taliban zrovna je, kam se chystá a kdy přesně dorazí, napětí nulové. Kdyby aspoň ty přestřelky nebyly jak z videohry. Až překvapivě špatný...

plakát

Úsměv (2022) 

Rámcově poměrně dobře zpracované, ale pak jako kdyby se tvůrci zalekli uzavření příběhu a tak trochu alibisticky radši žádný řádný konec celé zápletky nevymysleli.

plakát

Temný případ - Série 3 (2019) (série) 

Slabá napodobenina první série... Samotný případ je hodně upozaděný a prioritou je spíš vztah manželů a vývoj postavy detektiva v průběhu tří, podle mě zbytečných, časových linií. Hlavně mi tam chyběla nějaká zajímavější a napínavější návaznost mezi díly... Nebyl důvod být nějak extra natěšený a nedočkavý, protože stejně v každém díle šlo jen o mix scén z různých dob, ve kterých se detektiv hádá se svojí manželkou, nebo vzpomíná na co zapomněl. Navíc se tam objevila řada nelogičností, špatných střihů a konečné rozluštění nikoho asi nepřekvapilo a ani neohromilo.. Druhá série sice měla podobné mouchy, ale když se nad tím zamyslím, tak byla snad i lepší. Doufám, že vznikne ještě 4. série a tvůrci vymyslí něco pořádného, originálního a nebudou jen vzpomínat na to, jak se všem líbila první série.

plakát

Balada o Busteru Scruggsovi (2018) 

Ani jedna povídka mě nějak nezaujala... chybí tam příběh, humor či aspoň nějaký překvapivý zvrat. Navíc se mi moc nelíbí styl, kterým to bratři natočili. Je to až moc umělé. Bohužel. Vůbec jsem nepředpokládal, že s tímhle obsazením to může dopadnout až takhle špatně. Za nejlepší povídku považuju asi tu s Dudleym a Neesonem, ale taky to není nic světoborného.

plakát

Jack staví dům (2018) 

Nic jinýho se od von Triera asi nedalo čekat... čím dále film postupuje tím horší to je. Nějaký scény jsou povedený a občas i poměrně vtipný, ale na dvou a půlhodinový film to nestačilo. Závěr mi hodně připomínal Twin Peaks. Možná kdyby v příběhu figuroval i nějaký detektiv, byl by film zajímavější a alespoň trochu napínavý. Umím si představit kombinaci typického Marlowe detektiva se sériovým vrahem Jackem, troškou víc humoru a hned by šlo pro mě o o třídu lepší film. Takhle je to prostě von Trierova úchylárna, kterou podle mě docela zachraňuje přítomnost jemnýho humoru a Matta Dillona, kterýmu role prostě seděla.

plakát

První člověk (2018) 

Téměř perfektní film, který těží z předchozích kosmonautských velkofilmů. Líbila se mi temná atmosféra, která doprovázela celý příběh. Oceňuju taky, že se film zaměřil výhradně na Armstronga a jeho ženu a nepletl do něj nějaký přehnaně hluboký myšlenky. No a ještě musím zmínit peckovej soundtrack.

plakát

Soukromá válka (2018) 

Zajímavé téma, ale je zpracováno dost povrchově. Heineman se snažil nacpat téměř celou kariéru Colvinové do nějakých 100 minut a u žádné z jejich reportáží se příliš nezdržel. Je to z velké části pohled do jejího osobního života společně s řadou zahraničních misí, kterých se zúčastnila a celkově to nedělá nějaký velký dojem.

plakát

The Haunting (2018) (seriál) 

Na to, že jde o typickou duchařinu s domem, ve kterém straší, mě to dokázalo celých těch 10 dílů zabavit... Vlastně mě ten seriál i příjemně překvapil. Kdyby se podobný příběh měl odehrát během dvou hodin v normálním hororovým filmu, tak by asi za moc nestál. Respektive by to byl prostě jen další z mnoha podobných filmů, ale tím, že je to rozložené do 10 hodin, jde příběh poměrně dost do hloubky. Všechno se vyvíjí pozvolna a autoři netlačili na pilu, jak to u většiny hororů bývá. Potěšily mě třeba i dlouhé a určitě i náročné scény bez střihu. Konec mohl být asi trošku líp podaný, ale je dobře, že se všechno k tomu konci nějak extra neubírá a každý díl je zajímavý sám o sobě.

plakát

The Sisters Brothers (2018) 

Moc pěkně natočený, ale příběhová stránka bohužel trošku pokulhává. Zápletka a některé scény či postavy částečně připomínají starší westerny, což určitě není špatně, ale něco tam prostě chybělo. Možná kdyby přibylo trošku humoru a film dostal takový ten lehce Coenovský/Tarantinovský nádech... Příběhová linie totiž není nějak zvlášť zajímavá a i když se ve filmu najdou některé hodně povedené momentky, tak je to do těch dvou hodin až příliš roztahaný. Každopádně jsem ale rád za takový menší návrat westernů mezi hlavní žánry. Buster Scruggs sice nic moc, ale z posledních let (2012-2018) Django, Revenant, Hateful Eight, Bone Tomahawk, Brimstone a teď Sisters Brothers celkem oživují tenhle můj oblíbený žánr. Jen tak dál.