thepeabody

Susanne a Beale svoji dceru milují. Milují ji možná dokonce nadevše, jen to sami pořádně nevědí. Nebo to neumějí. Své dceři dávají ti dva lásku najevo poměrně často, nešetří objetími a polibky, ale něco tam chybí. Chybí tam pravé emoce a upřímnost. Mělo by jít o něco víc, než jen plnění své mateřské/otcovské povinnosti na oko. Zvlášť, když ti dva své rodičovské povinnosti z pragmatického hlediska nezvládají vůbec. Všichni herci byli skvělí, ale Julianne a Onata samozřejmě vedou. Málokdo dokáže přinutit diváky, aby jej nesnášeli a na druhou stranu jej litovali a soucítili s ním zároveň tak, jako Julianne. Onata zase svou roli hrála tak autenticky, že vlastně ani nehrála, jen sebou nechala volně plynout ty samé pocity, které cítila Maisie. Byla sama sebou, jen ve smyšleném světě. Nejprve mi chyběl nějaký pořádný konec, ale pak jsem si uvědomil, že What Maisie Knew je příběh z jedné části života malé holčičky, příběh ze života takový, jak se prostě děje, a proto film skončil přesně tam, kde skončila tato část. Nenuceně, což je dobře. A nic jiného tomu nechybělo. Možná přeháním, ale nejdůležitější věcí na světě jsou pocity.

Vyčítat bych del Torovi mohl donekonečna a úplně všecko, ale stejně bych tu sračku přežil. Ale ty postavy. TO OBSAZENÍ. Au.

Neskutečný film. Belgický film jsem snad ještě (jo stydím se) nikdy neviděl, a hned ten první si se mnou pěkně pohrál. Perfektními detaily propletená jinak mnohokrát viděná zápletka mi chtě nechtě tahala slzy až někde z plic. Hlavní dvojice byla skvěle obsazená, především Veerle byla tak skvělá, že i bez udávání dat bylo poznat, která bije (resp. v jaké části příběhu se nacházíme) a kontrast svého citového rozpoložení podala tak dobře, že jsem párkrát zapochyboval, jestli jde o tu samou herečku. Malá holčička mě zprvu nepřesvědčovala, pak ale byla skvělá a vymohla si hodně emocí. Nejvíce jsem si ale pochvaloval kameru, božská práce. A zrovna když už toho bylo moc, nastoupila ta úžasná kapela se zlatým soundtrackem. Poslední sekvence brala dech a při titulcích jsem chvíli jen tak seděl a koukal a přemýšlel... jedno minus: poslední třetina filmu se mi moc táhla a já už prosil, ať to skončí. To se ale dá pochopit vzhledem k tomu, jak moc si s vývojem psychiky postav ještě chtěli pohrát.

Moje očekávání se mění podle žánrů a stejně tak i hodnocení, tak to má asi každý. Jenže ne každý řadí The Heat do žánru "sračky k večeři" a hodnotí to podle toho. Musím říct, že jsem se bál, že si budu vlasy trhat, ale The Heat je pecička. Jediné co jsem chtěl bylo se smát a u hlášky "get up, you fuck!" jsem se dusil. Člověk si už dneska nic neužije, pokud jednou za čas pořádně nepoleví...

Sžívám se s komentářem Cervenaka: "Celkom milé. A to je asi tak všetko. Nebyť toho temnejšieho konca s pokusom o čosi ako prekvapivú pointu, bola by to len zbierka klišé. Ale chápem, že málo vybúrení post-teenageri z toho majú erekciu, Hermiona je čarovná, hlavne v podprde." Ale Chbosky si s tím pohrál hezky.

Mile a nepřehnaně zvrácené dílo (komedie/thriller s thriller/komediálním podtextem) 11:14 přineslo přesně to, co jsem od něj čekal, jediné co chybělo byla nějaká aspoň rádoby pointa. Jinak skvělá skládačka. Možná nadhodnocuju, ale tento počin je typický "přišel jsem z akce, je pozdě a nemám co dělat, tak tam nechám hrát tohle" film, jenž si pak druhý den nadšeně dohledáváte, protože si ho možná pamatujete o něco lepší, než doopravdy je, a v dnešních ranních hodinách bylo něco k pití a tenhle film přesně to, co jsem potřeboval. A tak si říkám, že je možná lepší taky jednou nějaký překvapivý konec vynechat, než do filmu vecpat něco, co by mu ublížilo.

Nemůžu se rozhodnout mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Ano, máme tu vyspělejší film, který to, co jednička předvedla, dotahuje do výrazně lepšího konce. Nýbrž stejně nemůžu říct, že by ta změna nabrala podstatné velikosti. Zlepšilo se snad vše, krom příběhu samotného, aréna zase zklamala, druhá polovina filmu se vleče jak tasemnice ze závodní jídelny, kdežto konec, krátká scéna, jež zachraňuje celou tu poslední třičtvrtěhodinu filmu, na druhou stranu, sletí jako ožralé hovno ráno po akci. Ano, Vražedná pomsta je lepší film, a jelikož jsem jedničku hodnotil třemi hvězdami, zasloužila by tedy logicky tu jednu hvězdu navíc. Tu ale dostat stejně nemůže. Ne proto, že by to Lawrence nezvládl, protože Constantine je fajn a Já, legenda je skvělý film i přesto, že se tam vlastně nic neděje. To proto, že scénáristé se předlohy drží tak moc, že se bojí popustit otěže svých dospělých hlav a přinést něco záživnějšího. Trochu se bojím, jak dopadne STAR WARS: Episode VII, když se na filmu podílí Arndt. Těžko ale říct, jestli je to on, kdo Hunger Games a Oblivion kazí, nebo drží nad vodou. A co jsem o knihách slyšel, pokud ta třetí není o dost lepší, nevím, co chtějí tvůrci ve dvou dalších filmech krom Jennifer Lawrence a Julianne Moore předvést.

Ne neprávem je American Beauty označován jako jeden z nejvíce přeceňovaných filmů.

I na Hong Kong dost přestřelená pitomost, ale ty bitky, ty vždycky to skóre výrazně zlepší... ach jo, já a moje slabost pro Jackieho...

Kdo se předem připraví na absenci fyziky a logiky, ten bude z filmu nadšen. V rámci žánru ukázkový. Já jsem věděl přesně, co od filmu čekám a do čeho jdu, a dostal jsem přesně to. A trošku víc. Letty is back. Enough said.