thepeabody

Tak jako tenhle film trošku neví, co chtěl být, tak já nevím, co si o tom myslet. Jako oddechovka po práci fajn.

Konečně scénář a konečně víc než CGI mela na zakázku. Gal zvládá se ctí, Jenkins dokazuje, že jediné co DCEU potřebuje je NE-Zack Snyder.

Ne. Ne, ne, ne. Všecko špatně. Všecko. Když si po tomhle filmu musíte pustit aspoň Promethea na spravení chuti, je vám jasné, že jste právě viděli neskutečnou sračku.

F8 je bez debat mnohem lepším dílem než předchozí film, i díky scénáři. Natočené a nedokončené záběry s Walkerem se tu nemusí lepit a konečně se může jet dál a neohlížet se (až na pomrknutí) zpátky. Překvapivě se (tedy aspoň pro mě) nekoná žádná hovadina typu skákání mezi mrakodrapy. Cožvoto, nafouknuté akce je tu přehršel, ale nějak bije do očí méně než v minulém díle. Dom jako záporák byl podle mě už po odtajení nástinu zápletky bravurní tah a ovoce sklizeno. Chemie mezi The Rockem a Jason Stathamem vskutku záviděníhodná kdejakým buddy filmem, vypjaté scény mezi Letty a Domem nenechala jedno čelo suché a při závěrečném Mordoru už jsem propotil sedadlo, nemluvě o překvapivě faktpopičivtipné sekvenci s Shaw starším a jeho parťáčkem. Následky počínání postav odignorovány, přirozeně. Jejich motivace ne moc prokreslená, ale pro změnu tady je a funguje. Hlavně u Doma. Helen Mirren přišla jen potěšit (a potenciálně se představit pro další díl(y)), to samé Kurt, který si jen užívá to svoje,... a Charlize Theron přinesla jednu z nejlepších blockbusterových záporaček poslední doby. I mean... I can't even. Horedole nic se nezměnilo, pořád musíte vědět, na co přesně jdete: na čistou popkornovku, a pak prostě nemůžete z kina odejít jinak než nadšení, propocení a šťastní. Musím říct, že jsem vážně dobrý v tom, že vím, co přesně od filmů očekávat, a tak většinou odcházím zklamaný, či zklamaný z toho, že jsem měl pravdu. Co mě ale vážně překvapilo je jak moc se F8 líbil jak mně tak přátelům, kteří takovým filmům neholdujou, a jak moc... dobrý vlastně je.

Hned ze začátku roku nám Mangold nasazuje černého koně. LOGAN vypadá přesně tak, jak se před premiérou tvářil, a servíruje přesně to, co si fanoušci objednali, ač jsme na to čekali roky. Logan se jako unavený a strhaný maratonec po pádu staví na nohy a nejenže dobíhá, ale dobíhá mezi prvními. Překvapivě ze mě nevyždímal nějak extra silné emoce, i když to co do sentimentu není úplně nejjednodušší film, a v rámci žánru je vyloženě poctivým old-school těžkotonážním ledoborcem mezi drahými nýbrž pro děti vyrobenými nafukovacími čluny. Brutalita, jak slíbeno, není prvoplánová, a přitom je šťavnatá a tak strašně osvěžující. 24 mi poměrně dost kazil dojem z filmu, ale v rámci mytologie, scénáře ani akce nepřekáží, spíš mě to jen zaskočilo. Obsazení Dafne Keen a vůbec všechny scény s X-23 naprostá trefa do černého, a jiskření mezi Loganem a Chuckem osvětluje na míle daleko. Velmi dobře tady jde vidět, že samotní herci postavám rozumí a vzájemně k sobě mají blízko, dali do nich vše, co za těch 17 let nastřádali, a rozhodně nechtěli prostě jen natočit film. Šlo tady o něco víc, o rozloučení nejen s fanoušky a mytologií a frančízou, ale také sbohem na úrovni čistě individuální, a ta upřímnost a autentičnost tam jde značně cítit. Není to stopro, ale je to Dark Knight M a kopanec do koulí všem ostatním. With a bang.

Celková délka filmu mi nevadila tak jako samotný vrchol, odlet, soud. Nabízela se tam strašná spousta věcí, reakcí chování a motivací postav, ale tvůrci jako kdyby je právě proto odmítali, což mě neskutečně sralo, na druhou stranu to bylo poměrně vychytralé. Přesycený a zdlouhavý konec dal zabrat a vyloženě by mě zklamal, nebýt posledních pár scén. No, každopádně po dlouhé době (shame on me) jsem si užil ukázkové sci-fi, originální, realistické, co se týče chování postav, nedebilní a v rámci možností nepředvídatelné a neklišoidní. Celkem mě samotného zaráží, že jsem na film narazil teď, náhodou zhruba měsíc po zhlédnutí Příchozích. Jako vždy, z dobrých filmů se těží i po 20 letech. A ježiš, jak šťastný jsem, že poslední dvě sci-fi, co vidím, jsou inteligentní a herci v nich opravdu hrajou, nejen dobře vypadají!

Po 9. díle 4.

Kdo čekal bezchybnou kontinuitu mezi starými filmy, u jejichž vzniku nikdo s filmovými univerzy nepočítal, a novou generací, byl naivní a zbytečně si pokazil zážitek. Kdo chce, chyby si najde. Vlastně jich najde plno. Jinak ale paráda. Sedmdesátky zmáknuté hezky a guláš z přebytku postav se naštěstí taky nekoná, i když odsunutí Storm a jiných úplně mezi postradatelné mi dobře nedělalo. Days of Future Past prostě šlape jako hodinky a jde o kvalitní, ne-li nejlepší x-menovský počin. Díky své osudovosti a důrazu na drama podle mého názoru hravě přechčije všechny Avengers a i v rovině vtipu má navrch, není hloupý, ani příliš vážně se beroucí. Přiměřeně nadprůměrný komiksák, singerovi jsem nevěřil celkem zbytečně.

U scény, kdy někdo někomu chcípá u okna a on se mezitím vykecává u telefonu jsem tuhle sračku vypnul. Vážně ne, promiň, Majku.

Tenhle typ filmů miluju, i proto jsem August: Osage County netrpělivě očekával a pravidelně zhlížel trailery posledních 7 měsíců. A i když jsem od začátku věděl přesně, co mi tenhle film dá (hodně emocí, skvělé herecké výkony, bla bla... i když toho vtipu jsem čekal víc), byl jsem překvapen a uchvácen. Jeden herec vedle druhého mě chytali za srdce, z mužských postav mě dostal Chris Cooper svým krásným proslovem ke své manželce. Co se žen týče, ještě teď plesám. Meryl Streep mi svými nekonečnými nominacemi občas leze na nervy, ale může se někdo divit? Její nominace je tak stoprocentně jistá jako jsou data v kalendáři. Pohyb rty, který Meryl předváděla a který je tak typický pro Julii Roberts, je jedna věc z mnoha. Díky ní člověk jen těžko věřil, že ho Julia nezdědila a že jde jen o jeden geniální detail z mnoha, kterých si člověk jen tak nevšimne, a které utužují celý herecký výkon v jednu krásnou podívanou. Prostě klobouk dolů. Před kým se ale klaním ještě více, je právě Julia. Mám ji rád, ale nikdy jsem si nevšiml, jak skvělá herečka vlastně je, možná i proto, že jí tahle role a v tomto věku perfektně sedla. Holce tekly slzy při rozhovoru, kde přišla řeč na jejich spolupráci a na to jak Meryl obdivuje, a ta přitom Meryl přehrála a občas ji v mých očích úplně zastínila. Takže když se mě zeptáte na Oscara... DUH!