dubinak

O tomhle dokumentu jsem se dozvěděla více než rok dopředu, protože jsem na DVTV viděla rozhovor s Vítem Klusákem a rozhodně mě jeho výpoveď o nově připravovaném filmu hodně zaujala. Na druhou stranu jsem si ale říkala, jestli chci jít do kina zrovna na dokument o sexuálních predátorech, protože to není až tak úplně na kino zážitek s plným sálem. Když jsem ale viděla, jakou to začíná mít reklamu a posléze i přemrštěné hodnocení, rozhodla jsem se tam zajít. A opravdu jsem nelitovala. Je strašně sympatické, že celý tento experiment byl nafingován jako simulace, tudíž je to opravdu real a neúprosné k publiku. Můžu to chválit odshora až dolů, ale hvězdu strhávám za to, že herečky nedostaly rovnoměrně rozdělený prostor a v podstatě sledujeme pořád Terezu Těžkou a dvě ostatní výborně hrající herečky vidíme znatelně málo. Další výtka je asi ta, že ač je to i tak brutál, klidně bych ještě přitlačila na pilu, když už. Palec nahoru za scénu s klukem, který dojal polovinu sálu, včetně mě.

Color Out of Space byl pro mě hodně očekávaný kousek už jen kvůli tématu a předlohy a hlavně zahraničním recenzím. Nakonec to nebylo asi až tak dobré, jak bych chtěla, ale některé aspekty byly super. Například celková atmosféra byla vyobrazena opravdu nepříjemně, bezmocně a až surově si hrála s psychikou zdejších postav. Efekty taky byly znamenité a gore scény potěšily. Nejzapamatovatelnější scénou byla určitě proměna matky a syna, což bylo fakt hrozně nepříjemné a asi nejvíce hororové z celého příběhu. Oceňuji takové ty vedlejší maličkosti spíš než námět a postavy. Takže za tři lepší.

Tohle je úplně skvělý. Miluju tyhle soutěže. Tyhle soutěže totiž ještě mají smysl a hrozně mě bavilo sledovat ty nádherné modely a fandit zdejším účastníkům. Škoda jen, že moderátoři nebyli tak sympatičtí a tak strašně rychle to uteklo. Prosím další sérii!!

Kdo by to byl řek, ale Chorvati a Srbové mají docela super humor a doukážou si udělat srandu i z jejich největší historické rivalitní události. Funguje to i jako parodie na tuctové zombie fláky a mezi ostatními černohumorovými a hororovými komediemi to působí opravdu svěže a originálně. Je fakt, že postupem času se ten vtip trochu začíná opakovat a do konce už to tak nějak vyčpí, ale pochvalu si to určitě zaslouží a dalším balkánským snímkům u mě zůstává náruč otevřena.

Tohle říkám o filmu málokdy, protože je to neuctivé a každá snaha a realizace něčeho takového jako je celovečerní film si zaslouží ocenit. Black Christmas je ale opravdu ultimátní scénaristická sračka, která jenom měla dostatek prostředků na to udělat si fajnovou propagaci a následně šupajdit do kin, kam na sebe na Vánoce nalákala stovky teenagerů. Ono to sice má pohledný kabátek v čele s Imogen Poots z vysokoškolského prostředí a plno moderních feministických přesvědčení, ale to neomlouvá nic na tom, že je to předvídatelné jak prase a ve finále zjistíte, že jste už všechno viděli v traileru od A do Z. Tam nebyla snad ani minuta, kdy bych v sobě měla kousek zájmu nebo zvědavosti. Tohle bylo vánoční utrpení. Troufám si říct, že menší sranec byly Černé Vánoce z roku 2006.

Come to Daddy je jeden z těch opravdu zapomenutelných filmů nebo naopak vás vůbec nemusí trápit, když ho neuvidíte. Zpočátku se to tvářilo vcelku mysteriózně a zajímalo mě, co se bude dít, ale jakmile začal hlavní twist, můj zájem silně opadl. Nepotkáte tu vlastně absolutně nic nového nebo překvapivého. Jediné co tu stojí za zmínku byly docela slušné gore vraždy. Jinak nemastné, neslané. Někdo už by mohl Frodovi dát roli, co bude stát za řeč.

Úžasné staročeské až pohádkové pojetí televizního pořadu se soutěžícími, kteří si nebodají nože do zad, ale chtějí si pomoct a hlavně si to užít a pak taky porotci, kteří nejsou namyšlení debilové, ale uvědomují si, že hodnotí amatéry a neponižují je a naopak se snažá co nejvíce chválit a nevyvolávat mezi nimi rivalitu. Krásné prostředí, příjemné kulisy, hudební podkres i fajnoví moderátoři. Tohle byl opravdu sladký kousek na televizním programu a po dlouhé době jsem měla důvod sledovat ho pravidelně a držet soutěžícím palce,

Speciální Valentýnské projekci tento film opravdu nahrával a poskytl náhled do bolestných duší, které už nemají skoro co ztratit. Postavy tu nebyly úplně sympatické na pohled, ale jejich vnitřní kouzlo vás zahřálo u srdce. Jsou tu momenty, kdy se celé kino řezalo smíchy, ale zároveň momenty, které jsou opravdu hořké a nesnadné, když se do nich vcítíte. Nebyla jsem si úplně jistá, jestli je to až na čtyři hvězdy, protože se tam dost opakují scény a je tak nějak všem jasné, jak to dopadne. O příběh tu ale až tak moc nejde jako spíš o zkoumání psychiky zdejších postav a jejich vyrovnávání se s osudem. Poslední scéna v klubu mi ale vehnala slzy do očí a musela jsem se smát a zároveň cítit takový ten nespecifikovaný smutek, takže asi proto jsem se rozhodla mu přilepšit.

3. série pro mě byla během tří prvních dílů docela průser. Vůbec jsem se do toho nějak nemohla dostat a ani jsem se nehrnula do toho, abych jí viděla co nejdřív. Po prvních třech rozpačitých a nadmíru nudných epizodách to ale naštěstí začalo zase nabírat na obrátkách a příběh měl opět koule. O největší zábavu se tu stará nový coven plný rozmanitých postav, které naší Sabrině opravdu zavaří. Do Pekla se dostáváme čím dál častěji, ale charakter Sabriny začíná možná až moc frackovatět. Třetí série je k mému překvapení také plná nových muzikálových vložek, které se mi tam jeví spíš jako takové awkward momenty a zkrátka to má malinko jiný feel, než jsme zvyklí. Druhá půlka série byla skvělá, ovšem ta první se postarala o to, abych už se pomalu začala obávat o kvalitu tohoto seriálu a hodnotím spíše třemi a půl hvězdami. Závěr je opět otevřený pro pokračování, avšak už nemám tušení, kam by tohle mohlo spět.

Jsem fakt zklamaná, protože jsem doufala, že tohle by mohlo být něco společensky kritického a něco, co nastíní problémy dnešního světa, politiky a globalizace, ale k mé smůle má Feedback mnohem kratší výhledy. Ve skutečnosti je to spíš prvoplánová rape revenge tak trochu v jiných prostorách. Největší achillovou patou jsou tu ale postavy. Celou dobu mi bylo naprosto u zadku na čí straně je ta vina a obětí mi nebylo líto snad ani na minutu. Herecky je to sice kvalitní, ale charaktery tu jsou fakt na facku. To se na ten film pak těžko kouká, když ve vás chce vyvolat lítost nebo hněv. Závěr pak taky stojí za zlámanou grešli a vlastně nastolí ještě víc otázek než odpovědí. Tohle fakt nebyl můj cup of tea.