kriplozoik

75 %. Knihu jsem nečetl, takže nevím, koho bych měl vlastně chválit. Líbilo se mi zejména použití prostředků filmové řeči a dramatizace - v okamžiku, kdy se prvotní zápletka vyčerpává, nastoupí další peripetie. Na druhou stranu bych možná ocenil, kdyby se při Dussanderových historek méně vypravovalo a více ukazovalo.

Jestli to mohu porovnat, tak podle mě je verze z roku 1962 o třídu lepší. Ale kdo ví - řekl bych, že mladým divákům víc sedne tato verze.

Za mě průměr. Hraní bylo skoro u všech škrobené a exaltované, nejvíc u té holky. Třeba se časem zlepší, ale v tomhle filmu byla otřesná. Bubu momentů tam bylo poskromnu. V porovnání s ostatní nalezenou metráží nemá moc co nabídnout.

Na to, že je tomuto dědečkovi dokumentu přes 90 let, co do atraktivity si s ničím nezadá se soudobými potomky.

Ze superlativů o tomto filmu jsem byl celý natěšený, ale když jsem ho shlédl, bylo to pro mě zklamání. Zachytit americkou či jinou přírodu a náladu venkova uměly mnohem lépe jiné filmy před Nebeskými dny i po nich. Tvrdit, že kamera je u tohoto filmu nejlepší v dějinách filmu, je urážka mnohem lepších kousků. Příběh nepříběh je zředěný, potácí se odnikud nikam občas popíchnut nějakými nesourodými, náhodnými stimuly. Konec je ustřižen uprostřed jako kdyby došly peníze. Přesto je to dost na to, aby provedly diváka příběhem, ale nic navíc. Průměr.

Námět je dost dobrý na to, aby byl zfilmován. Zápletka i závěrečné vyvrcholení děje jsou dost dobré na to, aby vás udržely na židli, pohovce, křesle či kdeže se na film díváte. Konkurence filmů tohoto typu je však velká a tak Neznámý pravděpodobně nebude tím, který by z ní nějak zářivě vyčníval. Ale přesto si na něj zajděte, nudit se nebudete.

Resnaisovy filmy mám rád, ale tenhle počin se mu těžce nevyvedl - skoro všechno, co se zde mohlo pokazit, se pokazilo. Všechno je groteskně mimo mísu. Je to jako otřesně nestravitelná báseň z nedělní chvilky poezie z úst údernického hlasatele propagandistického filmového týdeníku na zvukovém pozadí ladění orchestru mentálně postižených pacientů za promítání dobových fotek a videí z tamního památníku, smíchané s turistickými záběry. Vše je neskonale povrchní, podbízivé, tendenční, halabala a jen na efekt splácané dohromady. Infotainment hadr; falešné do morku kostí. Vězni a mrtví jsou zde ukazování uměle, neosobně, paušálně, skoro jako nějaká cirkusová rarita. Zkombinováno s tendenčním komentářem z toho čiší nerespekt a neshopnost jít pod povrch. A jako hřebík do rakve ohavná, ale skutečně ohavná hudba, která se tam naprosto nehodí ani na vteřinu. Strašně odfláknutá, přeceňovaná ztráta času - toto vám nic nového nedá.

Nápad s čísly nad hlavou - úplně identicky - jsem už viděl v jiném filmu, takže se nezlobte, že ho budu považovat za neoriginální, ne-li vykradený; kamera je pěkná; střih průměrný; konec noacoidní; tvůrce slibný.

Na studentský film dobrý standard – kvalitní zvuk, decentní střih a tempo, není to "páté přes deváté". Možná by to chtělo z toho udělat nějaký závěr, ať to není jen složenina příspěvků jednotlivých respondentů.

To, co tam bylo, reálně není možné (většina věcí, které byly ve filmu ovládány, nemají "zadní vrátka" právě z těchto důvodů). Ale když stačilo si to odmyslet a strašně mě to bavilo. Mimochodem: bylo by hodně úchylné fandit, aby se ona revoluce uskutečnila?