lamps

Nejlepší Spielberg. Když se dívám na Čelisti, uvědomuji si, jak lze zdánlivě nenápadným způsobem, skrze sestavovávní mizanscény a volbu střihových postupů, budovat neuvěřitelně silné napětí a vést divákovu pozornost tak, aby měla každá jednotlivá scéna maximálně intenzivní účinek. Klíčová je především práce s náznaky a sdělováním informací prostřednictvím prostých obrazových motivů, což se projevuje obecně až ďábelským vystupňováním hrůzy z blížící se potvory a nepolevujícím tempem vyprávění, konkrétně pak především v legendární scéně druhého útoku žraloka, která skutečně patří do zlatého fondu nejlepších filmařských sekvencí historie. V ní nám Spielberg skrze nervózní pohledy šerifa Brodyho opakovaně nadhazuje možné oběti útoku, přičemž přítomnost žraloka je potvrzena náhlým zmizením psa, kterého páníček marně volá, a kamera nám ukazuje pouze talíř, který měl aportovat. Už tak nervózní situaci ještě zintenzivňují neviditelné stírací střihy, jejichž katalyzátory jsou postavy přecházející před objektivem, a napětí kulminuje přepnutím do hlediskového záběru na žraloka a slavným nájezdem transfokace na Brodyho, což je moment, při kterém pokaždé vypotím všechny piva z poslední akce a moje cinefilní já upadá do hašišové extáze. A takhle nějak funguje i celkové rozdělení na dvě odlišné poloviny - v té první se naznačuje, ve druhé žraloka hodně vidíme a napětí je udržováno alternativními režijními postupy (barely), dokonalými dialogy (Quintovo vyprávění divák přímo hltá), úžasnou hudbou a nepopsatelně úderným timingem, hraničícím občas s naprostým šokem (jestli mi výše popisovaná scéna přivádí extázi hašišovou, scéna SPOILER!! Quintovy smrti do mě dostává snad všechny povzbudivé látky světa). Dokonalost, po tomhle už se zkrátka nedá koupat klidně v moři..... Jo a drogy neberu, fakt to byla jenom symbolika :D

Jen klidně spi, to nic není.... Nejrealističtější survival v dějinách, kterým Boorman ztvrdil nový vypravěčský a tématický impulz americké kinematografie. Nikoli tak šokující, drsné a atmosférické jako soudobý Texaský masakr (který stavěl taktéž na nečekané konfrontaci civilizovaných lidí s partou násilnických buranů), ale takřka rovnocenně znepokojivé díky nepolevujícímu psychologickému nátlaku, který v některých chvílích kulminuje do sfér opravdové hrůzy a znechucení. Za nestárnoucí kvalitu režie plnohodnotně hovoří celá řada často citovaných a slavných pasáží (úvodní banjo duel; zdlouhavá debata o tom, co provést s mrtvým horalem), naopak slabiny se najdou v křečovitých dialozích a trochu také v gradaci příběhu, jehož vrchol přichází krátce po polovině, a posledních dvacet minut už jde zcela mimo rámec nastolené atmosféry a trýznivého duševního nátlaku. Spát půjdu relativně v klidu, být však v kůži některého z přeživších, asi bych si rozmyslel ještě někdy usínat bez pistole pod polštářem... 80%

Ze všech sci-fi, které si libují v imaginárním světě, v ohýbání přírodních a fyzikálních zákonů a ve vizuálně zatížené, perfektně ozvučené a úplně nejvíc nejlepší akci, je právě Matrix tím nejimaginárnějším, nejohebnějším, vizuálně nejzatíženějším a zvukově nejbombastičtějším. Vizionářské dílo, kde je každičký detail absolutně na svém místě a dotažen k nadčasové, zdánlivě nadpozemské dokonalosti.. 100%

Třetí Doba ledová si ponechává stejnou cílovku jako její předchůdci - děti do 12 let, kteří nejvíce ocení staronové ztřeštěné postavičky, epizodní humor založený na srandovním dabingu a dynamické akci a zobrazení základních rodinných a morálních hodnot. Novinkou je ale kreativní dinosauří prostředí, které přináší do série blahodárný vizuální impulz a dějový spád je oproti přeci jenom upovídanějším předešlým dílům fantastický. Sice jsme svědky naprosto nepřekvapivého vývoje, ale o to zde zaprvé nikdy nešlo a zadruhé tu máme zatraceně cool postavičku v podobě průvodce Bucka, který si vyloženě krade celý film jen pro sebe a shazuje velkou část zodpovědnosti z beder tradičně skvělého Scrata.. S danými ambicemi a námětem to lépe opravdu dopadnout nemohlo, moje dětské já výská nadšením...

Těžko se naplňují obrovská očekávání vzešlá ze skvělé jedničky. Druhá Doba ledová sice stále disponuje partičkou sympatických výstředních hrdinů, jejichž absurdní soužití ruku v ruce s životu nebezpečnou situací jakž takž funguje, ale vtipy už z velké části omrzely a jediným speed-up faktorem zůstává labužnický veverčák s jeho "prchajícím" žaludem. Krátká stopáž je ok, dabing je bravurní a malí vačičáci si získají rychle sympatie, ale propast oproti prvnímu dílu je zkrátka hluboká a stěžejní posila, mamutice Ellie, je vyloženě na pěst :) 65%

První Doba ledová je možná nejkvalitnějším rodinným filmem z celé série a disponuje krásným dojemným příběhem, který vedle ústředního putování za tlupou lidí, kterým je třeba vrátit jejich smradlavé mládě, nabízí perfektní seznámení s vesměs úžasnými postavami a jejich rozdílnými životními postoji, přičemž krátká stopáž mu sedí jako ulitá a nudit se nebude ani čtyřleté dítě, ani opatrující sedmdesátiletá babička. Ale aby tenhle veleslavný animák atakoval nejpřednější žánrové příčky, musel by jednak aplikovat méně vyloženě dětinského humoru (přestože některé dospělácké fóry jsou geniální - "Moderní architektura?.... Dlouho nevydrží"), a jednak by musel trochu ubrat na samoúčelnosti a sentimentu, který se poněkud bije s největším highlightem filmu, bláznivou veverkou snažící se najít nejvhodnější místo, kam strčit svůj žalud... ehm, opravdu je to film pro děti, nemusíte se bát žádných prasečinek ;) Z mého pohledu vyhrává odvázanější trojka, která je mnohem více nadupaná a příběhově zajímavější... 85%

Sportovní perlička z doby, kdy všechny Sandlerovy komedie ještě byly minimálně pro jeho fanoušky zárukou kvality. Film v ohromném tempu přechází z víru velkoměsta a svlečených večírků do zatuchlé vězeňské pustiny a začíná se orientovat na to nejdůležitější - fotbal. Není to sice ten nádherný evropský sport, kde vítězí talent nad silou, ale co si budeme nalhávat, vidět zástup nadělaných "pětihvězdičkových" černochů či bývalých wrestlerů, jak se řežou hlava nehlava a ještě si sami ze sebe dělají nehoráznou legraci, je zkrátka skvělá zábava, nehledě na demenci (nechutné roztleskávačky, Rob Schneider) a jednostrannost (jeden hráč má nadváhu, tak se mu opakovaně zasmějeme) některých vtipů. Každopádně zbytek i včetně nutné dramatické nadstavby a za vydatného přispění výkonů Cromwella a Fichtnera funguje takřka na jedničku a v závěru držíme těm sprostým, násilným a duševně zaostalým jedincům z řad vězňů palce tak křečovitě, až si říkáme, čím si to vlastně zasloužili... Asi tím, že Trestná lavice povedeným filmem zkrátka je. 80%

Co bych měl napsat do komentáře k filmu, o kterém už bylo všechno tisíckrát řečeno? Zkrátka pokud půjdete po ulici a zeptáte se sta náhodných lidí na nejlepší film jejich života, nejčastější odpovědí bude právě Forrest Gump. Vrcholné dílo v dějinách filmu, úsměvné, skličující, působivé, inspirující, s dokonalou režií a hereckým výkonem, nad kterým zůstaneme žasnout. V topce mám sice trochu osobitější filmařské exhibice, ale tahle nádhera má v mém srdíčku pořád výsadní a neotřesitelné postavení...