stitch7

Tenhle intenzivní díl zkazila naprosto zbytečná a nezábavná odbočka s dětma.

A vždyť to bylo fajn! Při rozdělení na dvě části film nebyl ani tak dlouhý, o to je ale více poznat, že první půlka byla lepší. Ne snad proto, že se ve druhé začly ukazovat PC efekty, ale proto, že dialogy byly o poznání horší. Ony efekty, včetně samotných časožroutů, mě překvapily. Čekal jsem to fakt horší. Role Stephena Kinga mi udělala strašnou radost!Jen kdyby ten konec byl takový, jako v knížce, dám i tu čtvrtou hvězdu.

Jestli bude mít Clay všech třináct dílů tenhle jeden pitomej výraz, nedokoukám to. Obdivuji ale, jak skvěle dokázala Hannah předpovědět všechno, co Clay udělá a její plky vždycky sedí na každou situaci. Jedna hvězda asi... za roztleskávačky. Nevím.

Pitomoučké dialogy, k tomu obyčejné písničky. Ale joo, hlavní myšlenka se mi zalíbila. Tak uvidíme.

Půlku filmu jsem přemýšlel nad tím, odkud znám tu herečku, co hraje matku. Pak už jsem si jen užíval hutnou atmosféru, kterou ale zkazil úplný konec, na němž byl znát nízký rozpočet. Heavy soundtrack mi nesedl, ale bylo to zas něco jiného. The Loved Ones určitě lepší, ale 70% zaslouženě.

Moc pěkné. Všechno do sebe na konci zapadne - nemohu říct, že dokonale, ale zapadne. Ono kdyby se v tom moc šťouralo, zkazilo by to zážitek. A ten si kazit nechci, protože jsem si těch devět hodin opravdu užil. Akorát dlouhé, druhá série podle mě netřeba.

Za to, jak se z prostřena stal pořad pro attention whores strhávám i tu jednu hvězdu, kterou jsem nostalgicky udělil.

Budu hodný a filmu přilepším, když jde o debut. Cítil jsem se opravdu nepříjemně, stopáž úplně akorát. Určitě to ale není snímek pro všechny...

Růžová GaGa s kytarou či černobílá plačící před zrcadlem? Zde je oboje! Zbývá už jen dodat YAAAAAAAAS SLAAAAAAAAY, které řeknou "malá monstra" na tyto zbytky z reklamy pro Apple.

Zapnu a říkám si, že to bude zase další teenage horor. Pak jsem si nějakou dobu říkal, že jsem se zmýlil a slušně se bavit. Ke konci mě ale snímek kvůli žalostným dialogům přestal bavit. Závěr pak není ničím jiným než scénaristickou zoufalostí - že to takhle dopadne, napadlo i mě, a to odhad nemám vůbec.