Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Dobrodružný

Recenze (535)

plakát

Kill Bill 2 (2004) 

Někteří lidi jsou si sebou tak jisti, že by svoji práci povyšovali na umění, i kdyby to byli hovnocucáři. Naštěstí Tarantino je jen filmař, a tak to v jeho případě není až tak k smíchu, dokonce mu to někteří lidi věří.

plakát

Taková zvláštní rodinka (2001) 

Bohužel jsem nejdřív viděl skvělý Life Aquatic, a tak jsem nyní zákonitě zklamaný. Ještě k tomu mi to celkově vůbec nesedlo. A to přitom nelezu do neznámých vod. Za mě bohužel podprůměr. Strašně se to vleče a vtipný mi tam přišly asi tak 3 situace a bylo mi dost jedno jak to skončí, hlavně ať už to skončí. Zkrátka svěží a vtipnou komedií bych tohle nenazval ani po pětiletém filmovém půstu. Čekal jsem daleko víc.

plakát

Jeremiah Johnson (1972) 

Dostal jsem daleko víc, než jsem očekával, takže musím dát 5. Johnson dosáhl svého snu, dokonce získal i něco navíc, s čím asi nepočítal. Bohužel splněné sny je někdy nutné vykoupit velkou obětí či ztrátou. Až do konce filmu se pak táhne takový tragický ocas.. Moc pěkně a uveřitelně natočeno (což se o většině hollywood westernech říct nedá) + krásná příroda a výborná hudba.

plakát

Magnolia (1999) 

Poprvé jsem film viděl před deseti lety. Dnes jsem zjistil, že si z toho nepamatuju téměř nic (kromě vynikajícího prologu a pár postav). Zvláštní, měl jsem vždycky pocit, že je to vynikající film. Jak je možné, že zapomenu ja to vlastně končí? Podíval jsem se na to znovu a musím přiznat lehké zklamání. Je to ukrutně dlouhý, což je velká nevýhoda když už jste to jednou viděli, protože byste nejradši některé scény přeskočili. Dále jsem čekal větší hloubku propojení jednotlivých příběhů, ale tohle mne zklamalo asi nejvíc. Že je Cruise vynikající herec víme i z jiných filmů (Narozen 4.července, Vanilla Sky), takže kromě pár nezapomenutelných scén nezůstává nic, na co by se dalo ještě někdy dívat. Těch pár scén je na takovou délku strašně málo!

plakát

Klub rváčů (1999) 

Řemeslně naprosto dokonalé, ale obsahově mě to míjí ještě omnoho víc než manuál k motyce. Znám lepší filmy o schizofrenii, o anarchii, o revoltě proti konzumní společnosti, proti systému atd atd. Nevím prostě mě to přijde triviální, nezajímavé, proč by mi o tom měl někdo vyprávět tímhle pozérským způsobem. Nesnáším pozérství. A znuděný vlastním životem také rozhodně nejsem. Buď se mi něco líbí nebo ne, a žádná reklama, nebo trend to nemůže změnit. Platí to i o tomhle filmu... Naopak Ikea mi příjde fajn i bez reklamy. Přesto jí pochopitelně nechci mít plný byt. Nemusím Nortona, Pitta už vůbec ne. V době vzniku to šlo považovat za originální počin- dneska je z toho plno věcí povážováno za normální a běžné, a to včetně "překvapivého a šokujícího" konce. Takže už nezůstalo nic, proč se na to dívat. Jednoznačně Nejslabší Fincher.

plakát

Statečné srdce (1995) 

Dnes už si ani nevzpomeneme, že do roku 1995 nebylo příliš historických filmů, které by středověkou bitvu ukázaly tak surově a realisticky (nutno podotknout, že JEN s originálním zvukem). Především za to jsou ty 4 hvězdy. To bylo skutečně něco nového. Dále nechybí nic, co má ve správném americkém akčním block busteru být, a to včetně pozměněných historických reálií a přehnaného národního cítění (ve13.století.. vtipné představy mají ti američtí filmaří. Dějepis asi znají až od vyhlášení nezávislosti). Slzami, emocemi a nefalšovaným patosem naplněn až po okraj, je tento snímek jeden z nejlepších z 90.tých let.

plakát

Forrest Gump (1994) 

Většina lidí okolo Forresta zatížena honbou za svým osobním štěstím, které obvykle představuje mraky peněz, sláva, nebo politická moc. Nastavuje tak zrcadlo každému z nás: jsme také tak vypočítaví a chamtiví? Forrest je jednoduchý člověk, který je oproti ostatním lidem v nevýhodě. Nemůže používat žádné lsti, aby cílů, které mají ostatní lidé vytyčené jako ty nejvyšší, dosáhl také. Forrest nijak neusiluje o to být bohatý a k tomu celebrita, přesto se pravidelně setkává s prezidenty, s Lennony, a vydělá miliony. Pro Forresta to však má pramalý význam, a těší se z jednoduchých věcí, nebo z přírody, kterou je obklopen na svých cestách. Proto je mnohem šťastnější, než "normální lidé". Od té doby, co zjistí, že má syna, pro něj přestane existovat všechno okolo a věnuje se pouze jemu. Nakonci filmu si zapřemýšlíte, zda náhodou Forrest nebyl tím jediným normálním člověkem ve filmu. Škoda, že to je jenom pohádka, a že to v realitě bohužel chodí jinak. Svět je plný vypočítavých, chamtivých lidí, kteří takového hlupáčka prosťáčka zadupou hravě do bahna.

plakát

Podivné dědictví (1972) 

Jeden z nejoblíbenějších filmů mého dětství. Proměna šaška v největšího chlapa. To mají malí kluci rádi : ) Byl jsem překvapen, že se na něj můžu dívat i jako třicátník. Je tam spousta vtipů, kterým zase nerozumí dítě. No a naopak mi dnes závěrečená bitka už nepřipadá tak dramatická jako kdysi :)

plakát

Četa (1986) 

Stone udělal jednu perfektní věc... Do "hlavní" role, obsadil nevýrazného a místy dokonce špatně hrajícího Sheena, a naopak do dvou "vedlejších" rolí, které jsou však pro film zcela zásadní, obsadil pány herce - Dafoea a Berengera. Tito dva ukradli film zcela pro sebe. Jeden je ztělesněné dobro, druhý zlo- a celý film tak dostává hlubší látku. Četa je trochu úzký pohled na vietnamskou válku. Kromě zmiňovaného souboje dobra se zlem nenabízí příliš dalších podnětů k úvahám. Další Stoneův film, Narozen 4.července, je však daleko širším pohledem na věc. Není v něm tolik akčních scén z bojiště jako v četě, ale díky oběma těmto filmův Stone stvořil jeden z nejkomplexnějších pohledů na válku, a to nejen na tu vietnamskou. Doporučuji oba filmy.

plakát

Návrat idiota (1999) 

Ale jo, v rámci české kinematografie po sametce tohle má své místo a je to velmi dobrý pokus začínajícího rejži, i když ve srovnání se Šeptej to nemá vůbec parametry kvalitního filmu (až na kameru). Asi bych to klidně nazval filmovým minimalismem. K tomu herci, kteří nejenže nepřehrávají, oni témeř ani nehrají (s vyjimkou Langmajera, ten má však choleričtější postavu). Žádná mimika, žádná slova, žádné emoce, žádný výraz ve tváři (Liška, Macháček, exceluje Vilhelmová, která tehdy byla opravdu k zakousnutí). Žádný děj. Tento styl filmu typický třeba pro Jarmushe, nebo z herců třeba pro Billa Murraye (kteří ho dopilovali k dokonalosti, někdo by řekl k ještě větší nudnosti) není u nás příliš obvyklý a proto je dobře, že i my máme takový pokus (tedy doufám, že to byl skutečně záměr a nikoliv důsledek toho, že herci neměli co hrát). Také je dobře, že Gedeon nikdy nenatočil idiota dvě. Liška jde bohužel opačným směrem a hraje idioty patnáct, šestnáct, sedmnáct. Údajně dostal roli v připravovaném polském filmu, kde má hrát ježíše... Osmnáct.