KarelR

118 minut se mi tajil dech...

Pro fanoušky Návratu do budoucnosti a Terminátora malý splněný sen. Eliza Coupe a Derek Wilson jsou boží, odkazy neberou konce a celé je to přesně ten neurvalý rogenovský úlet, v jaký jsem doufal. A navíc... ta sedmá epizoda!!!

Obrovské zklamání. Když se asi hodinu a čtvrt nic nedělo, začal jsem čekat alespoň na "deer hunter twist", ale nakonec přiběhlo spíš něco na způsob "paths of glory citové vydíračky", což na mě vážně nefunguje. A to jsem si myslel, že je Peter Weir neomylným režisérem...

Odznaky nechte doma, tady se zatýkat nebude. Fleischerův gangsterský propadák je totiž výživným akčním nášlehem, ve kterém štěkající thompsony naštěstí přehlučují neobjevný příběh, příliš osekané postavy a celkovou tvůrčí nedotaženost. Žánrové klasiky jsou o úroveň jinde. I když se ale tentokrát netne do živého, na zábavnou a svižnou moderní podívanou to v klidu stačí. (7/10)

Docela mě unesla atmosféra a krásné záběry, takže si toho jinak moc nepamatuju. Jenom vím, že v tomhle filmu jsem objevil Li Gong. Už proto se mi vyplatil.

Nezapomenutelné! Cage hlásí každou druhou větou, Johnson každým druhým záběrem něco vykrádá. Škoda, že druhá půlka je už jenom nudná a debilní oproti první, která je nudná, debilní, ale zatraceně vtipná. Závěr naštěstí vše vynahrazuje. Legion forever!

Po každé nové epizodě trávím týden na Youtube a pouštím si boží hudební čísla. Rozhodně nejzajímavější seriál téhle sezóny.

Krucinál, tak tohle bolelo. Godzilla se od začátku vydávala za atmosférický a (v rámci blockbusterových možností) realistický biják. Cestou se ale něco pokazilo a do kin doráží katastrofa v trochu jiném slova smyslu. Ani by tak nevadilo, že ústřední monstrum přichází extrémně pozdě a vlastně toho moc nepředvede. Mnohem horší je, že postavy, které mají člověka k největší atrakci filmu dovést, vůbec netáhnou. Bryanu Cranstonovi nejspíš vždycky zapnuli kameru a pak šli na kafe s tím, že přece ví, co dělá. Zbytek osazenstva si potom rozdělil znuděné (David Strathaim), nevyužité (Elizabeth Olsen) nebo totálně wtf postavy (Ken Watanabe), kolem kterých se děje jedna pitomost za druhou. A není to ani dramatické, ani napínavé a až na pár výjimek ani příliš zábavné. Jistě, třeba Pacific Rim byl také ohromně hloupý. Jenže se to v něm alespoň často řezalo a bylo jasné, že jde o dětinskou poctu žánru, která se vůbec nebere vážně. Tady se bohužel veškeré ambice o jakousi serióznost rozplizávají pod nánosem podivných armádních rozhodnutí, nefunkčních žánrových kliček a patetických dialogů. A ačkoliv je jasné, že Edwards zcela záměrně točil civilnější dospělý film, a ne akční výplach, jednoduše nemá příběh ani postavy na to, abyste se jím nechali vtáhnout. Což sebekvalitnější triky prostě nikdy nemůžou nahradit... (5/10)

Godzilla z roku 2014 dojela na to, že měla pitomý příběh, mizerné lidské hrdiny a chyběla v ní spousta epické akce. Godzilla z roku 2019 dojíždí jen na pitomý příběh a mizerné lidské hrdiny, takže... je vlastně o trochu lepší? Asi jo, žánrovou klasiku nicméně nečekejte. Michael Dougherty totiž opakuje řadu chyb svého předchůdce a jednoduše neumí vystavět smysluplný svět a prodat hrdiny, na kterých by vám záleželo - nebo byste alespoň chápali, co proboha dělají. Jeho výhoda nicméně spočívá v tom, že má v arsenálu čtyři obrovská monstra, a kdykoliv dojde na akci, je to strašně epická podívaná, která díky bohu trikově nijak nestrádá. Warneři do Godzilly vážně nalili hrozný balík a je to vidět. Zároveň však dorazila úplně všechna blockbusterová klišé, včetně klasického obdivování monster, i když by každý člověk s půlkou mozku dávno zdrhal, nebo záporáckých plánů, jež se inspirovaly někde u druhého Thora. Zkrátka a dobře je tu kupa dialogů a "dějotvorných" scén, které byste doma zděšeně přeskakovali rychloposuvem. Pokud vás ale zajímá jen monstrózní akce, nedorazilo jí zrovna málo, takže fandové kaiju jednu projekci rozhodně přežijí. A něco mi říká, že o tohle šlo Doughertymu v první, ve druhé i ve třetí řadě.

Další přehlídka andersonovské podivnosti? Z části určitě. Grandhotel Budapešť je ale především nahláškovaná komedie s geniálním Ralphem Fiennesem, která chytne a už nepustí. Wes v ní opět srší brilantními nápady a nezapomenutelnými postavičkami, nejvíc ale potěší, že to všechno slévá do nostalgického koktejlu plného bláznivých ingrediencí, ze kterého budete usrkávat s velikým úsměvem na tváři. Paráda! (9/10)