KarelR

Piráty jsem nikdy moc nemusel a i jednička mi přišla průměrná (akorát ten úvod je super), takže jsem se po protrpěné čtyřce vážně netěšil. Jenže… světe div se, ono se to povedlo. Jack Sparrow je sice pořád kašpar, jenž na jeden dobrý vtip vytasí tři trapné, a film po nabitém rozjezdu upadne do dialogového bahýnka. Jakmile si ale všichni vysvětlí, kdo vlastně jsou a co musí dokázat, Rønning a Sandberg napnou plachty a už nezpomalí. Jedna epická akce střídá druhou, postavy mají vcelku nosné linie (hlavně ta Barbossova je vynikající) a celé je to svižná dobrodružná jízda, která se kupodivu netopí v blbých humorech. Docela věřím, že budou fandové série nadšení. Za mě totiž nejlepší díl (Kaya vládne!) a doteď moc nechápu, jak mohla z tak problémové produkce vylézt tak poctivá blockbusterová radost. (7/10)

Kdybyste o tom náhodou pochybovali: Nový Vetřelec je převlečená dvojka Promethea se všemi klady i zápory. Jaké jsou ty klady? Scottovsky opulentní scenérie a Fassbenderův David, který mě svojí vyndaností prostě bavil a fandil jsem mu od začátku do konce. A co zápory? No… v podstatě všechno ostatní. Covenant je přesně tak pitomý jako Prometheus a má i podobně nezáživné hrdiny, jimž (možná s výjimkou Dannyho McBridea) přejete akorát co nejkreativnější a nejděsivější konec. Asi není potřeba zdůrazňovat, že se tu ani jednoho moc nedostává. Scott sice rozjíždí solidní krvavé lázně, postavy do nich ale lezou tak idiotsky, že nehrozí ani napětí, ani nadšení z toho, že starý dobrý xenomorf (respektive jeho předchůdce) řádí jako pominutý. Další díl bych si klidně odpustil. Už kvůli úplnému konci, který se mi (navzdory tolika scenáristickým failům) vlastně docela líbil. (5/10)

Dvojka Strážců Galaxie se kupodivu nesnaží být rozmáchlejší, akčnější a zábavnější než jednička. James Gunn se raději pustil do menšího příběhu, který má pořádně ždímat emoce (a galaxie se v něm zachraňuje jen tak mimochodem), což asi kdekomu nebude po chuti. Strážci tentokrát necestují vesmírem a nepotkávají jednu děsivou hrozbu za druhou. Místo toho přešlapují na místě doslova i metaforicky a snaží se probít skrz dávné křivdy, urovnat rodinné vztahy a vůbec pochopit, kdo vlastně jsou a co by se sebou měli dělat. Za povrchními akčními orgiemi holt musíte vyrazit jinam - tady jsou veškeré digiřežby spíš na okrasu. A musím říct, že mi to zase tolik nevadilo, protože Gunn osobní linky ždíme na maximum a dělá tak z dvojky Strážců další dojemnou trefu. (8/10)

Prakticky celou dobu jsem si říkal: Proč takhle sakra nevypadají bondovky?! Osmý díl Rychle a zběsile je monumentálním akčním nářezem, ve kterém se kupodivu neztrácí sympatické postavy, úderné hlášky ani příběh, který je možná pitomý a děravý, ale hrne se kupředu s takovou razancí, že to začnete řešit až po závěrečných titulcích. Dieselova parta tak plní prakticky všechno, co si předsevzala, a navíc přihrála Jasonu Stathamovi jednu z nejlepších rolí jeho kariéry. Že byl Deckard Shaw dva díly zpátky chladnokrevným zabijákem? No, to je pravda. Ve světě Rychle a zběsile se ale takové drobnosti odpouštějí, aby se mohl namíchat epický výbušný popcorn s nohou konstantně na plynu. Rozhodně neříkám, že bude tahle ujetost bavit všechny. Pokud ale na Dieselovu hru přistoupíte, čeká vás další vytuněný odvaz, který šlechtí i minimální nakročení do devítky. (8/10)

Animák jsem neviděl, takže po mě srovnávání nechtějte, možná proto mě ale Ghost in the Shell bavil. Jako futuristická detektivka totiž funguje celkem bez problému, a i když tu není nic, co by film vyhnalo na úroveň Blade Runnera nebo Matrixu, nuda v kině nehrozí. Kupodivu to není díky akci, která je od začátku do konce jen solidním hollywoodským standardem. Spíš mě bavilo Scarlettino pátrání po vlastní minulosti a hlavně její parťák Batou, který zvládá být cool s bouchačkou i bez ní. Jak asi tušíte, celý svět s umělými vylepšeními a pochybnou robokorporací už dnes nikoho nevytrhne. Rupert Sanders do něj ale vetknul dost snahy a žánrových libůstek na to, aby vás nejvíc trápil podivný whitewashing hlavní hrdinky. (6/10)

Další Popelka se bohužel nekoná. Kráska a zvíře se zuby nehty drží retro stylizace a výsledkem je těžce kýčovitá vyprávěnka, která umí okouzlit hlavně v trikových scénách. Jinak se totiž všichni zbytečně moc kření a příběh je zkratkovitý až běda, i když zabírá mohutných 130 minut. Neříkám, že tu není pár hodně povedených momentů a scén – zhruba od půlky se Kráska docela chytí a šlape v písničkách i mimo ně. Celkový dojem je ale přesto rozpačitý a nejvíc z něj trčí Evansův Gaston, který je vyhrocený přesně tím způsobem, aby člověka bavil a zároveň fungoval jako solidní padouch. Kéž by se od něj poučil i zbytek filmu! (6/10)

Bitky s Kongem jsou boží a scéna s pavoukem jakbysmet, všechno ostatní ale v Ostrově lebek kulhá. Hlavně lidští hrdinové se dělí na líně vystavěné, nevyužité (proč tam sakra byla ta asijská slečna?!) a jasně určené k likvidaci, kvůli čemuž tak výrazně trčí ven Reilly, jenž Hiddlestonovi vyloženě krade film pod rukama. Jeho veterán vůbec není takový magor, jak se zdá z trailerů. Marlow a samotný Kong jsou naopak nejlépe vykreslené postavy a často dávají zapomenout na to, že se tu vlastně jen běží z bodu A do bodu B, aby se mohl budovat filmový vesmír. Jako blockbusterová blbina tak Ostrov lebek s klidem funguje. Monstrózní (r)evoluce se ale bohužel nekoná, na to je Kongův návrat až příliš scenáristicky podvyživený. (6/10)

Jackman nekecal. Logan je famózní rozlučka s ikonickým superhrdinou, který konečně využívá drápy na maximum a nechává za sebou neuvěřitelnou spoušť. Tohle by samo o sobě možná bylo dost. James Mangold ale brutální akcí jen ředí westernový epos, jenž si precizně hraje s dynamikou Profesor X – Wolverine – X-23 (!!!) a nedrží se zpátky v žádném směru. Ano, je to přesně ten adamantiový biják, na který čekáme 17 let. Pokud tedy máte chuť na hutné drama, v němž se ze sebe všichni vydávají maximum, kino je naprostou povinností! (9/10)

Další Chazellova trefa, o nadšení bych ale (po rozjezdovém prvním zhlédnutí) nemluvil. Možná jsem viděl moc starých muzikálů, tahle pocta/aktualizace se ale drží až moc při zemi na to, aby patřila mezi špičková díla. Samozřejmě chápu, že byly produkční možnosti omezené a že hudební vložky záměrně slouží komornímu příběhu. V tomhle směru mě ale prostě nic neoslnilo, takže je velká klika, že je La La Land muzikálem až v druhé řadě. Čím je především? Samozřejmě další moderní romancí, která se nebojí tnout do živého, a právě tady Chazelle znovu prodává svoji ničivou dramatickou sílu. Jeho schopnost natočit přímočarou žánrovku, která je univerzální až běda, je tu opět vytěžena na maximum. A ačkoliv nemůžu říct, že by mě La La Land stoprocentně sebral (Whiplash je o úroveň výš), pořád se jedná o nádherný biják, který si nějakou tu sošku určitě zaslouží. (8/10)

Na Pasažéry se moc hezky kouká a nakonec v nich nechybí ani stěžejní morální dilema (kdo projekt sleduje delší dobu, ví, o čem je řeč), přesto se ale nejedná o nějakou pecku. Nadějnou romanci totiž sráží akční závěr, který má hned několik přešlapů, a tentokrát je to sakra velká škoda. Filmu by prospěl ještě větší důraz na centrální vztah, jenž umí vyvolat celou škálu emocí a je v něm hned několik nosných myšlenek. Od komorní sci-fi se ale bohužel utíká k opulentnímu blockbusteru, v němž se leccos smete ze stolu, takže si ve finále řeknete, že šlo z daného materiálu vytřískat mnohem víc.