angloumene

Nolan tentokrát nebrnká na struny líbivosti, ale snaží se divákovi dostat pod kůži dokonalou rekonstrukcí drama v Dunkerku. Tisíce vojáků jsou obklíčeni na nevelké pláži na severu Francie. Spojenecké posily jsou v nedohlednu a tak vojákům nezbývá, než čekat na volnou loď a doufat při tom, že jim některá z početných pum nespadne rovnou na hlavu. My můžeme celé drama sledovat ze tří různých pohledů. Z pohledu utíkajících vojáků, civilních záchranářů a také z pohledu nečetné letecké obrany. Hudba, zvuk i realistické pojetí drásají divákovi nervy s každou další minutou, náletem i počtem obětí. Ačkoliv se vše obejde bez kapky krve, hutná až brutální atmosféra na každého těžce dopadá, což potvrzuje i naprosté ticho v celém sále. Problém je, že tahle emocionální nálož po čase člověka vyždíme do té míry, až začne trpět určitou apatií vůči počtu ztracených vojáků. Když to shrnu, myslím, že režisér dosáhl svého cíle co nejvěrnějšího ztvárnění čekání z pohledu samotných vojáků. Bez hrdinství, beze strachu, bez dojetí, zato extrémně naturalisticky. A to jak z fyzického, tak emocionálního hlediska (až na tu krev). V divákovi nezůstane nadšení z líbivého filmu, ale za to dostane hodně netradiční filmový zážitek.

Smrt v labyrintu nabízí dramatický příběh o temné minulosti, touze po bohatství a zlu skrytém pod závojem krásy. Jenomže té krásy a opravdu povedené stylizace prosluněného Řecka je zde tolik, že pod tím vším úplně zanikne příběh samotný. Nakonec se tedy spíš díváme na líbivá městečka, líbivé herce s líbivým oblečením no a všechno je to takové...pěkné. Krom toho ale taky zapomenutelné.

Štěstí, aneb krátká návštěva u pár tak trochu netradičních Američanů. Přeci všichni nemusíme jít s proudem že? Věčně nešťastná smolařka. která to nikdy nikam nedotáhne a všichni to o ní ví, ale třeba taky rozvážný gay-pedofil. Co nám ale tehle nesourodý mix charakterů přinese? Vlastně těžko říct. Rozhodně ale dost ironickou a ještě víc absurdní freak show, která pobaví, šokuje a hlavně zabaví.

To, že tradiční fast foody nepatří mezi nejzdravější, ví asi každý. Jak ale dopadne měsíční experiment, při kterém se budete stravovat výhradně v McDonaldu? Tři nezávislý doktoři se shodnout na tom, že dojde k navýšení pár hodnot a možná cholesterolu. Nakonec se ale ukáže, že tahle měsíční dieta má mnohem větší dopady, než by kdokoliv z nás čekal. No a můžu prozradit, že nejde jen o pár kilo navíc. Co se týče zpracování dokumentu, nedá se říci, že by byl poutavý stejně jako předestřené téma. Řada odboček vede do pár hluchých míst, ale na druhou stranu zase překvapí některá fakta. Celkově se jedná o mírně nadprůměrný dokument s velkou dávnou odvahy a odhodlání ze strany hlavního protagonisty.

Další z řady podařených Mijazakiho projektů. Tentokrát nás nečekají žádná všeobjímající nebo ekologická témata, ale prostý příběh mladé dívky, která se poprvé postaví na vlastní nohy. Mladá čarodějnice vyráží do světa a jediné, co jí může trochu zvýhodnit oproti běžným smrtelníkům, je její schopnost létat na koštěti. Její první samostatné kroky můžeme sledovat s kouzelnou lehkostí a netradiční pohádkovostí, které jsou pro tohoto režiséra tak typické. Pokud patříte mezi fanoušky, Doručovací služba by vám určitě neměla ujít.

The Rover je ze všeho nejvíc zdařilou parodií na Johna Wicka. Naneštěstí mě tíží neblahé tušení, že to tak docela nebyl autorský záměr. Ono je jasné, že nějaký záměr autoři měli. Ze všeho nejvíc asi naráželi na tradiční Kafkovskou absurditu. Bohužel je tahle cesta za autem a zlým bratrem tak nudná, že dokáže leckterý záměr zakrýt.

Další velké české překvapení. Průměrný příběh o zlovolných dolech a ztracené dceři se zcela nadprůměrným zpracováním. Silná, hutná atmosféra nejprve jako z True Detective. Jakmile se ale začne odhalovat celá hrůza obestírající tuhle malou českou vesnici, temnota se postupně začíná vytrácet a podtrhuje tak rozervané vyznění celého díla. Dobré herecké výkony spolu s nadprůměrnou psychologií všech postav vynáší celou sérii ještě o kousek výš. Závěrečná pointa, u detektivních příběhu nestandardně hluboká, zařazuje Pustinu mezi světové seriály.

Zátoka aneb příběh o místě, kde zemře 23 000 delfínů ročně Nejděsivější je na tom to, že o jejich maso nakonec ani nikdo nemá zájem. Na tohle, ale i na spoustu dalšího se snaží upozornit aktivista Ric O'Barry, který začal na zvěrstva v zátoce jako první upozorňovat. Spolu s tvůrci se podařilo vytvořit film, který poutavě představí danou problematiku. Zároveň myslí i na divákovo lehké spaní a tak představuje každoroční krvavý masakr spíše zprostředkovaně, než přes spoustu drastických záběrů. Za mě vrchol dokumentární tvorby, kde divákovi představí nejen daný problém, ale zároveň se ho také snaží vybídnout k vlastnímu zapojení. Velký obdiv všem pro většinu tak trochu šíleným aktivistům i lidem, kteří dokáží upozornit na problém, před kterým ostatní zavírají oči.

Ty jo, tohle bylo tak hloupé, až mě to vyvedlo z míry! Autoři se tedy diváka určitě snaží trošku poposunout z jeho stávající pozice plné mylných představ o tom, co je to sekta. Na rovinu ale přiznávám, že si nejsem jistá, jestli to uchopili za ten správný konec. Úvodních pár minut ve kterých vystupuje bláznivý a totálně zruinovaný bojovník proti autoritářským náboženským skupinám z celého filmu zaujme asi nejvíc. Naneštěstí se děj brzy přehoupne do snahy očistit jednu nešťastnici od neblahého vlivu modlářských fanatiků a navrátit ji zpět k milující rodině. No a závěr není těžké neuhodnout. Celkově Faults hodnotím jako průměrnou nudu s neuvěřitelně hloupým vyvrcholením.

Kultovní detektivka, u které bratři Coenové dokazují, že v podstatě téměř identický námět jde natočit dvakrát a pokaždé neuvěřitelně dobře. Příběh plný ironie, násilí nebo narážek na sociální stereotypy diváka zavede do mrazivé Minnesoty. Otec od rodiny nutně potřebuje spoustu peněz na nějaký blíže nespecifikovaný projekt a tak se rozhodne nechat unést svou manželku. I když má být celá akce bezproblémová a zcela bezpečná, náhoda a chamtivost odvedou svůj díl práce a tak se děj ubírá stále bizarnějším směrem. Co víc dodat, prostě to stojí za zhlédnutí...