Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (1 237)

plakát

Arthur (1981) 

Výborná komedie, která netratí glanz ani po třiceti letech. Výkon Dudleyho Moorea je bezkonkurenční, i kdyby si Russell Brand udělal z jazyka chobotnici. Tak roztomilého a zábavného alkoholika jsem ještě ve filmu neviděla. Všecky alkoscény jsem probrečela smíchy, byl vážně moc dobrý. A všichni staříci kolem něho vůbec nezaostávali, babička Martha válela: "Arthure, když ty máš erekci, musí to vyjít ve všech novinách... Jaké to je být promiskuitní?" "No nevím Martho, v tvém věku by to už bylo nebezpečné." Ale upřímně, osobně bych radši brala cizího alkáče a vlastního milionáře.

plakát

...a spravedlnost pro všechny (1979) 

Tady jsem neváhala nad plnou palbou ani minutu. Skvělý scénář, vynikající režie, herectví, všecko přesné, zajímavé, nenudící. Přehlídka charakterů, životních zkoušek, nátlaku, utrpení, osudových ran i rozhodujících momentů. Prolínání dvou světů, "prkenného" práva a příjemné reality.(milovaný dědeček, Arthurův soukromý život) Moc je v rukou člověka prostředek, důsledek, fatální proměnná. Kde najít rovnováhu? Někdo to ze sebe vyřve, někdo to vyběhá...život jde dál.

plakát

A-Team: Poslední mise (2010) 

Bylo to víc sprint než akční, často nešlo stíhat zároveň děj a titulky. Začátek dobrý, psi to přežili. Konec obvyklý happy end, až na scénu v autě s klíčkem, to bylo jasné předem. Hmm. Mezitím mi stále NĚCO chybělo, asi jsem příliš konzervativní nebo náročná, chyběl mi prostě "typický AKČNÍ hrdina". Liam je prý cool v žánru fantasy-Release the Kraken, tady zaujal hláškou "Do toho baru už nepůjdu kámo." Bradley střílel spolehlivě testosteronem a ukradený polibek s neznámou byl vážně olaláááá. Trochu víc hlášek a oldschool komedie je na světě.

plakát

Atlas mraků (2012) 

Časové propojení se mi líbilo, brzy jsem se chytla a od momentu "prozření" záměru tvůrců můžu jen chválit. Formu i obsah, včetně mistrně propojených dějových scén, které přeskakují staletími, aniž ztrácejí smysl. Naopak nenásilně podtrhují hlavní linii o hranicích, svobodě, minulých a budoucích životech, všeprotínající nekonečné nevyčerpatelné energii. Dějový rámec s důchodci mi nepřipadal vůbec zbytečný, už jen proto, že jejich počet roste každým dnem a stávají se globálním "problémem", stejně jako realita o člověku nedokonalém, chybujícím, ale s šancí na nápravu či změnu k lepšímu. Sice nevěřím na obnovu tupých mozečků na rozkaz nebo z důvodu např. hrozby konce světa, ale i jen malá osvěta může někoho oslovit, byť by byl jeden. Stačí pozorně naslouchat přírodě... Historicky významná věta ostatně mluví za vše: "Nepodvolím se vašemu zločinnému útoku."

plakát

Ať to stojí, co to stojí (2000) 

Téma kolem (ne)správné volby (ne)vhodné píchačky a (ne)první ztráty věnečku už bylo různě (ne)kvalitně natočeno na stopadesátou taktéž a jinak, že už to snad ani dál natočit nejde. Bohužel jde a evidentně se stále klesající tendencí úrovně. Ještě že jsem zápletkový problém nemusela řešit po americku, jinak bych blela i s nulovou akcelerací pohybu a zřejmě nonstop. Právě se mi vrátila kolegyně po dobrovolné třítydenní mučírně z Ameriky a už se těším, jak ji vykuchám, pardon vyzpovídám do posledního detailu.

plakát

Autor! Autor! (1982) 

Těšila jsem se jak děcko na další nikde nesehnatelný film od Al Pacina do mé osobní sbírky. Těšení poněkud splasklo při pohledu na milovanou maminku. Složitá rodinná anamnéza měla být nejspíš komickou složkou děje, ale u mě tahle paní učitelová na útěku nepochodila. Ta ženská mi byla nesympatická od začátku, říkala jsem si, kde tu babu nepříjemnou vyhrabali, chemie mezi ní a Ivanem vůbec nefungovala. No a instinkt mě nezklamal. Tak hnusnou anetickou necitlivou mrchu jsem ještě nikdy (naštěstí) nepoznala. I když Al opět dominoval, především v dramatických scénách (rozkošná Debie, premiéra hry se synem), přes tu odpornou ropuchu se nepřenesu. Skoro si říkám, jestli není příběh z pera Ivana Travaliana, protože ten je rozhodně lepší herec než spisovatel.

plakát

Avatar (2009) 

Krásný příběh, úžasné scenérie, nápad, to už dává záruku úspěchu samo o sobě. Všecko klaplo, očekávaní splněno, dostala jsem ještě něco navíc. Víc jak 2 hodinový únik ze všednosti i celé planety, ale být v realitě, jasný postoj k tomu, co je správné a těm, co jsou v právu, mě držel nejen cestou zpět. Zvláštní to pocit z pevného stanoviska, ale jak jinak, vždy ve jménu PŘÍRODY a její záchrany. Zní to pateticky, spíš alibisticky. Proč ne, každá snaha se přece počítá !?

plakát

Avatar: The Way of Water (2022) 

Kinoprojekce 3D. Moment překvapení již sice vyprchal, ale přesto jde stále o bohatou podívanou s propracovanou logistikou. Nejvíce mě nadchla ukázka fantazie mořského světa s propojením duše a přírody.😍👏Majstrštyk s podpisem skvělého režiséra mě opět vyvedl na 3 hodiny z tvrdé reality pozemšťana s výjimkou bojových a ziskuchtivých scén, jež jsou buhužel až příliš aktuální a velmi destruktivní pro lidskou populaci…😢😏😕🤪

plakát

Avengers (2012) 

V podstatě souhlasím s Cervenakem, tupoučký příběh s ničím převratným zalepila partička výjimečných na školním srazu. Teprve hromadná závěrečná akce tomu dala tu správnou rotaci a šmrnc. Možná jsem přebožstvená, možná mi úplně nesedlo 3D, ale hodně mě překvapil ústřední tahač Bobík a to tak, že si na něj brzy vezmu lupu. Ostatní chlapci klasický příjemný standard i Scarlettka v pohodě. Takže 4-, ale protože mám dneska taky extra výjimečný den, ráda přimhouřím oboje oči.

plakát

Avengers: Age of Ultron (2015) 

Asi jsem se včera dívala na jiný film nebo jsem byla prostě mimo ligu. Vůbec ale vůbec mě to nebavilo, nic nového oproti jedničce jsem neobjevila, takže kopie, ač obnovené typu lepší účinek a lepší obal, si vážně nechte pro prací prášek, vážení tvůrcové všeobecné zábavy. Občas jsem si připadala jak na tom pověstném písečku, kde si malí kluci navzájem bourali bábovičky, čímž nikdo nic neztratil ani nezískal. 3* dávám z milosti a sympatií k hrdinům i hercům nebo spíše jen tak z plezíru.