Ilicka

Vynikající film. Zábavné i posmutnělé, komediální i dramatické, o lidech, kteří hledají a nenacházejí, honí se za prázdnými hodnotami a zapomínají proto žít. Nechybí znepokojivé Wilderovské podtóny, které narušují konvence romantické komedie/dramatu. (LFŠ 2011)

Černohumorná, třeskutě zábavná a zároveň vlastně mrazivě děsivá komedie o zajateckém táboře pro americké seržanty, se stala jedním z nejlepších zážitků na LFŠ. Vulgární, vypointované vtípky, napínavé hledání zrádce, hon na čarodějnice, herecký koncert Williama Holdena a mnoho dalšího... (LFŠ 2011)

Jedna žena, dva muži, nevyslovené křivdy. Herecký koncert ústřední trojice a lekce z francouzské tradice kvality. (LFŠ 2011)

Poválečné shrnutí působení Československa za druhé světové války. Vím, že z dostupného materiálu to jinak vyrobit nešlo, ale film vypadá, jako by čeští vojáci celou válku pořádali nekonečné přehlídky. Dokument je taky dost podřízen dobové atmosféře a náladám v Československu 1945. (LFŠ 2011)

Asi bych hodnotila třemi, nebýt živého doprovodu - neortodoxní hudby Pavla Fajta. (LFŠ 2011)

Po projekci mi Chris, nizozemský spoludivák řekl: "Very Professional Movie, isn't it?" Souhlasím s ním a je mi poněkud líto, že nejvíc emocí ve mě vyvolala Šímova osobní tragédie a seznam jmen běžící vedle závěrečných titulků. A hudba. (LFŠ 2011)

Velmi matně působící francouzské béčko, na kterém je nejsympatičtější využívání velkého množství jazyků.

Se spoustou výhrad a povzdechů nad pekelným dabingem dávám čtyři. (A nemyslím si, že by titulky můj názor změnily). Naštěstí jsem byla připravena na to, že scénáristicky to dobré tak úplně nebude. Až na výjimky nebylo, postavy se objevovaly na absurdně krátkou dobu a v absurdních situacích (na jakékoli vysvětlení kolem znenadálého objevení Percyho se rezignovalo), ale filmově se mi to dost líbilo. Ten oblíkací oblet byl možná trochu přepálený, ale průlety Bradavicemi byly monumentální... Výborně gradovaná scéna je ta, kdy je bitva téměř ztracena a ústřední trio spěchá bojištěm do loděnice. Jen mi přišlo škoda, že emoční vrchol filmu přišel v závěru druhé třetiny filmu (výborně zpracovaný Princův příběh, o který jsem trnula od doby, co jsem ho četla poprvé), a že třetí třetina se mu ani zdaleka nepřiblížila, ač mělo jít o všechno. On ten souboj Harry/Voldemort úplně postrádá onu osudovost, kterou jsem milovala u Pána Prstenů, kdy je si divák naprosto vědom, o co všechno jde. PS1: Desplat mě příjemně překvapil. Není sice nikterak originální, ale aspoň je účelný a budí emoce. PS2: Je nutné, aby se každý záporák ve fantasy rozpadl na prach?

Famózní Downey v roli komediálního velikána němé éry a příjemná procházka po cestičkách Hollywoodu 20. let. Ač samozřejmě nikdo nemohl prostorem pro rozehrání postavy konkurovat Chaplinovi, tak mě velmi příjemně potěšil Kline v roli idola dobrodruha - Douga Fairbankse. Takhle nějak jsem si toho chlapa představovala, když jsem znova a znova sjížděla Zloděje z Bagdádu

Christoph Waltz převálcoval nejen Pattisona ale vlastně celou tuhle posmutnělou pohlednicovou romanci z cirkusového prostředí, která se snaží být něčím čím není. (Drsná sonda do krutého života potulných kejklířů za dob hospodářské krize, osudová romance...) PS SPOILER: Je mi líto, že nakonec slonice převálcovala Christopha Waltze a vlastně si tak vybojovala místo v titulu...