Ilicka

Nejnejaponštější a nejumírněnější Kurosawův film = jeden z vrcholů jeho tvorby. Doufám, že mu o sedmnáct let později Costern libal nohy. :-)

Bilancování života pod hrozbou atomové války, generační a kulturní propasti. A jedna omluva Američanů, kterou musel natočit japonský režisér, protože nikdo jiný by to neudělal.

Intenzivní, rezonující po delší dobu a rozhodně znepokojivé. Vynikající mladý Joseph Gordon-Lewitt.

Hanna je divná. Má skvělou premisu, která by zpracovaná někým jiným mohla být zběsilou akčňárnou nebo psychologickým dramatem nebo mrazivým thrillerem a kdoví čím ještě. Bohužel zůstává zaseknutá, jak už zde někdo vtipně poznamenal, na půl cesty mezi artem a nízkorozpočtovým béčkem. A proto, navzdory neutuchající snaze Saoirse Ronan vzbuzovat v divákovi zájem o její postavu, o její osud a minulost, opakuju, že Hanna je divná. A dost.

Nebýt té kurosawovsky nekonečné stopáže, byl by to neuvěřitelně úderný a působivý film. I tak, závěrečná scéna rezonuje ještě několik dní po zhlédnutí.

Silnější tři nebo slabší čtyří... Kriminálka s přesahem do historických epoch New Yorku, dlouhověký detektiv s fasádou cynického drsňáka a hledání té pravé. To ve velmi kvalitním provedení Foxů. Zrušení seriálu bolí. Rozhodně.

Jednodenní záležitost s neodolatelným Richardem Armitagem, kterého MI6 vysílá do nejnemožnějších a nejšílenějších misí pod sluncem. Irácké trauma, které provází jeho postavu, můžeme brát v úvahu pouze první půlhodinku, potom dojde k transformaci v dokonalého válečníka. Hlavní téma, které prochází všemi misemi, otázka viny a vyrovnávání se s ní v podání dvou vojáků, je dostatečně nosné, aby tuhle šestidílnou sérii utáhlo. Povedlo se i typové obsazení jednotlivých postav a scénáře jednotlivých misí. Jen finále je poněkud na hlavu padlé a hlavní sezónní konfrontace tím trpí. Což mi však nezabrání v tom, těšit se na další sérii. PS: Druhou sérii nebrat... Kvůli Hobitovi došlo k překopání hereckého obsazení, což mě věru nenadchlo.

Čekala jsem mnohem nesnesitelněší šablonovitou pohádku o zkrocení zlé ženy, proto jsem byla relativně příjemně překvapená, ačkoli jsem v podstatě dostala šablonovitou pohádku o zkrocení protivný sprostý holky. Myslím, že v tom musí mít prsty Alex (Rider) Pettyfer.

Putování Kurosawova alterega životem, představami a osobními přáními. Mými osobními favority jsou Broskvový sad, Vrány, Hora Fiji v červené a závěrečná Vesnice vodních mlýnů.

K filmu se mi moc vyjadřovat nechce. V kině mi bylo fajn, ale deset minut po filmu jsem měla problémy si zrekonstruovat příběhovou linku. Jen jedna technická: Mám na 3D relativně dobré oko i u 2D projekce a opravdu netuším, co by mě u čtvrtých Pirátů mělo přesvědčit, abych si to pade připlatila.