Ilicka

Tušila jsem, že rozdělení třetí knihy na dva díly bude průšvih, ale netušila jsem, že doslovná adaptace z filmu udělá až takovou komedii. Teprve teď, po opuštění arény se v plném světle ukazuje, jak naivní vizi a kritiku totality předkládá Collinsová, jak se postavy chovají nelogicky a blbě (vrcholem budiž odpal přehrady a následný výpadek elektřiny, který možná trvá a možná ne) a navíc se berou nesmírně vážně. Právě vážnost, sebedůležitost a nátlak na emoce mě štvaly nejvíc. Natočeno to ale není špatně, některé akce vypadaly jako ze solidního válečného filmu, a proti hercům samostatně vlastně nic nemám, Donald Sutherland je správný uhlazený bastard, Woody Harellson sympatický syčák, Jennifer tentokrát hodně brečí, ale pořád hraje poměrně dobře. Tahle předehra k velkému finále mě ale rozhodně na další díl moc nenalákala.

Je hrozně škoda, že byl Rukojemník z jakéhosi důvodu pro českou distribuci přejmenován a předabován. (Čára se tam hraje všehovšudy dvakrát, zmíněna nebyla ani jednou.) Dabing je povětšinou pekelný. Příjemným překvapením byly naopak výkony dětských herců - ti dokonce působili mnohdy lépe a přirozeněji než přehrávající Libuše Šafránková. Krásná je výprava a poetická kamera, nostalgii se daří navodit bezchybně. Bohužel se něco pokazilo ve fázi scénáře a dramaturgie, protože občas to, co se děje na plátně nedává úplně smysl, i některé nahozené dějové linky vyšumí do ztracena. Přesto je Rukojemník jedním z lepších letošních filmů a po dlouhé době filmem o dětech, ze kterého mám relativně dobrý pocit.

Víc draků, víc akce, více rodinných hodnot, méně zábavy, nepřesvědčivé rodinné twisty na idylické dračí Pandoře. Animace je ale vynikající a zajímavá je i dynamická dračí obdoba famfrpálu.

Bezmezně nadšená jsem nebyla, dobrou zábavu ale Matthew Vaughn natočit umí. Výborná parodie na bondovky, která naprosto přehodnotila můj postoj k ohňostrojům. Při pohledu na zacvičování Tarona Egertona jsem jsem si chvílemi říkala, jak super by mohla být pořádná adaptace Alexe Ridera, kterého v roce 2006 pohřbil nemastný neslaný první díl. Nemůžu říct, že by Kingsman neměl žádná hluchá místa, ale za vymazlenou akci a eleganci staré dobré Anglie (COLIN!) si v nadprůměru být zaslouží.

Trochu promrhaný potenciál - nejfilmovější pohádka letošních Vánoc (malebné slovenské exteriéry, realistické kostýmy), zároveň ale snad nejutahanější adaptace Twainova Prince a Chuďase, kterou znám. Samotná expozice trvá téměř 50 minut a ani během následující hodiny divák nedostane nic navíc oproti očekávání, jen enormně řídkou historku o záměně, lásce na první pohled a potrestaném zlu. Nevýrazné postavy a nejasně motivovaní antagonisté taky nepotěší.

Narozdíl od tematicky příbuzné Transcendence se Lucy nebere vůbec vážně a je proto stoprocentně zábavnější. S tím, že jsem v kině dostávala záchvaty smíchu (Morganu Freemanovi by ale člověk sežral úplně všechno), se mohu jen podepsat pod Douglasův komentář.

Guilty pleasure jak vyšitá

Masivní kampaň navazující na Bařinovy Bobule a příslib seriálu natáčeného mimo studio a herecké obsazení slibovaly mnohé, Vinaři však nabídli pouze kolísavou nekvalitu jednotlivých epizod, děsivé postavy (Postránecký byl podle mě naprostý záporák), trapné vtipy a nesnesitelné zneužívání leteckých záběrů na vinohrady.

Nebýt občasné vizuální (a zvukové!) bašty v podobě pořádného řádícího supertornáda, byl by tento film dokonalým naplněním škatulky televizního katastrofického odpadu... Postavy už nemohly být více papírovými šablonami v předvídatelných situacích. Dokonce ani charisma Richarda Armitage tentokrát vůbec nezafungovalo...

Hlavní postavy byly tak ošklivé, až fascinující. Takové bubenické Rekviem za sen...