anaad

Dokumentární styl je tu zajištěn velice uměřeným herectvím a zdánlivě "nekvalitním" snímáním, nicméně filmovost se přece jen nezapře. Celý průběh jednoho dne vyvolává nervózní pocit, to však není zapříčiněno ani tak samotným způsobem zfilmování, jako spíš tím, že divák celou událost zná a jen očekává jak k ní dojde. Chladnost vyprávění působí zdánlivě jako největší deviza, evokuje totiž pocit objektivity, ale ta je poměrně sporná. Emoce jsou tu vlastně vykreslené jednostranně, těžko lze totiž předpokládat, že to jak se celá situace vymkla kontrole nemělo vliv i na britské vojáky (a že se pak pokusili po způsobeném krveprolití vylhat je už jen celkem pochopitelný akt psychické sebeobrany).

Prostě skvělé. Ujetý svět, kde je nakonec nejnormálnější traumatizovaný outsider a slečna, která si uvědomuje, že když budeme v životě hrát určitou roli, už se jí jen těžko dokážeme zbavit.... a přesto má vše k realitě blízko. Film, kde ten "dokonalý a správný" svět rodičů vyznívá šíleněji než bláznivě prožívaná realita jejich dětí, což vytváří perfektní kontrast.

Kromě velmi příjemné koncentrace hezounků (Tatum, Bomer, Pettyfer), nabízí film i překvapivě slušnou a nepovrchní "civilní" linku. 3,5

Film je velmi francouzský, má atmosféru i emocionalitu. Vizuálně je vše opravdu podmanivé. A ano, nedostaneme podrobný životopis, spíš je to příběh o lásce, která vydrží všechno, rozdílnost povah, různá bolestná zaškobrtnutí i těžkou nemoc. Vidíme subjektivní pohled člověka, který vedle sebe neměl jen charismatického umělce, ale také nevyrovnanou bytost, které dokázal být oporou.

Bizarni, vymakané, s výborným hereckým obsazením. Přes mix žánrů se dostáváme ke zjištění, že ne všemu je možné věřit.

Tohle je vlastně docela chladný film s předpokládatelným vývojem. Je ale natočený tak realisticky.....a když už je rozhodnuto, tak příběh člověka emocionálně zasáhne. Nejvýraznější z herecké sestavy je Keira Knightley.

Začátek je atmosferický: krásná příroda, náznak vztahovky a napětí. Kdo z nás by se nebál uvíznout na opuštěném ostrově s evidentním cvokem? Jenže manžel přistoupil na trosečníkovu variantu pravdy příliš brzy a od tohoto okamžiku jsem měla s herectvím Cilliana Murphyho vážný problém, zdálo se mi, že na "odtažení" pomalé střední části prostě nestačí. Až zpětně si člověk uvědomí, že si tvůrci hezky pohráli s dostupnými klišé, ta však nejlépe fungují ve vztahu manželka - trosečník. Závěr je opět skvělý, překvapivý.

Film není nějaká historická rubačka, ale příběh o vztahu dvou lidí, o přátelství a cti. O tom, že v druhém můžeme vidět hlavně člověka a nejen nepřítele, protože když naproti vám stojí konkrétní člověk, dokážete ho mít rád, věřit mu, bojovat za něho, bát se o něho... Duo Tatum - Bell výborné. Příběh si vystačí s minimem slov, kdy význam jednání hrdinů jen vyplývá z kontextu jejich předchozích činů. Líbí se mi i nádherná příroda, hudba, atmosféra a celková civilnost snímku. Jen škoda těch časových nelogičností (a patetičnosti) v závěru, nicméně to filmu dokážu odpustit.

Tak tohle rozhodně není hloupý film. Nízkorozkorozpočtovost je sice poznat, vše ale vynahradí dobře psychologicky budovaný děj.

Ach jo, obsah zněl tak zajímavě, ztráta paměti, to mohlo být slibné. Čekala jsem pomalu budované napětí... jenže po prvních dobrých minutách vše začalo připomínat spíš béčkový horor a já horory nerada. Takže zklamání.