Recenze (726)
Bitevní loď (2012)
Nějaké plusy by se našly. Několik velmi efektních akčních scén, celkem slušná Jablonského hudba, sem tam se mihne vtip a na Brooklyn Decker se dobře kouká v každém záběru. Jinak je to akční ultra nesmysl. Kitsch hrát neumí a Neeson nemá co by hrál.
Velký Gatsby (2013)
Luhrmannova adaptace je o třídu lepší než ta Claytonova a to v několika méně či více důležitých ohledech. Luhrmannův film nečaruje jen s naprosto odzbrojujícím vizuálem, obrovské plus vidím také ve výběru herců. Zatímco postavy Myrtle a Daisy byly v Claytonově filmu od začátku na ránu, nesympatické vzezřením, natožpak chováním a postoji, tak zde je to úplně jiná písnička. Carey Mulligan je v roli Daisy bez nadsázky k sežrání. Zatímco Daisy v Claytonově filmu jsem ke konci vyloženě nenáviděl, Mulligan byla natolik podmanivá, že mi jí bylo snad i líto. A co se týče Myrtle, ta ani v jednom filmu prostoru moc neměla, ale Isla Fisher je i tak mnohem lepší variantou, než Karen Black. Edgerton svého předchůdce Derna též jasně převyšuje a DiCaprio jako Gatsby byl řekněme mnohem otevřenější než Redford, jenž tuto postavu pojal mnohem více podivínsky. Jinak v komentářích a diskusích stokrát probírané OST je ohromující, přičemž vrcholem je skladba od Lany Del Rey. Pokud jde o hip-hop, tak v tom už tak nadšený nejsem. Snahu přiblížit to dnešní době sice chápu, ale jestli mě na Claytonově Gatsbym něco nadchlo, tak to byly scény z večírků s klasickou hudbou té doby. Luhrmann nám představil v podstatě dnešní diskotéku pro boháče. Když to shrnu, tak film se mi líbil velmi, ale jisté vady na kráse má, i když spočívají převážně v tom, že bych si něco představoval trochu jinak.
Bídníci (1958)
Především ve své první části naprosto geniální film, kde kromě Gabina září i Bourvil v roli Thenardiera. Hugovu předlohu jsem nečetl, ale jsem obeznámen s její rozsáhlostí, a tak se divím, že nějaká dvoudílná adaptace nevznikne i dnes, kdy každé pokračování něčeho slavného je k dobru a vydělá prachy. Viděl jsem Bídníky s Neesonem a v porovnání s nimi je znát, kde se muselo sekat a kde ne.
Velký Gatsby (1974)
Kvalitní kostra příběhu tu je, ale dialogy připomínají spíš Twilight ságu.
Poslušně hlásím (1957)
Zatímco první filmový díl přepisuje první Haškovu knihu skoro slovo od slova, zde se pozvolna odehrává akorát Švejkova cesta do Budějovic a pak už se přeskakuje, co to jde.
Dobrý voják Švejk (1956)
Na prvním dílu Haškova Švejka je znát, že vycházel epizodně v novinách. Tudíž je to, spíš než ucelený příběh, souhrn zábavných anekdot, které na sebe navazují. Pro knihu je to plus, protože čtení jednotlivých kapitol není zdlouhavé a nenudí. Film ale potřebuje trochu ucelenosti a Steklého Švejk je své předloze tak věrný, až mu právě ona ucelenost trochu chybí. Ale zábava to je i tak velmi dobrá, to ne že ne.
Kladivo na čarodějnice (1969)
Vávrův masterpiece, řemeslně precizní dílo, šíleně depresivní a působivý film, který už nikdy nechci vidět.
Ostře sledované vlaky (1966)
Pokud je pravda, že Hrabal upřednostňoval tento film před vlastní knihou, tak se vůbec nedivím (i když i tak to není žádný zázrak). Kniha je neucelená a nesouvislá. Menzel ten sled historek poskládal dohromady, takže to všechno dává větší smysl. A je to imho lepší.
Bylo nás pět (1994) (seriál)
Z Poláčka, kterého jsem četl a který mě nebavil, si to bere převážně to dobré a zbytek si upravuje vesměs ku prospěchu věci. Z herců vyniká Navrátil a geniálně seriál zvěčnil Hapka.
Tři mušketýři: Pomsta Milady de Winter (1961)
Je to opět výborné, bohužel závěr zazdil jinak skvělý film. Takže d'Artagnanovi zavraždí životní lásku a pár hodin na to je náš hrdina zas vysmátej od ucha k uchu. Jako by se nic nestalo. To Borderie nezvládl a je to škoda, protože jinak jsou tyto 2 díly bezkonkurenčně nejlepšími mušketýry.