Tři mušketýři: Pomsta Milady de Winter

Podle mého názoru nejlépe zfilmovaná verze, sice taky není úplně přesně podle knižní předlohy, ale mušketýři nejvíce odpovídají mým představám, jaké jsem o nich při čtení románu měla a nechybí ani notná dívka romantiky a humoru. A i když si nepotrpím u mužů na kníry, tak tento d´Artangnan ani ostatní mušketýři by bez knírku nebyl úplní. (04.04.2013)

Klasické "pradávné" zpracování, plné nadsázky, humoru a dobové naivity vždy a všude. Přesto děj nepostrádá napětí i pro ty, kteří díky Dumasovi i jiným ten příběh dokonale znají. Dle mého názoru, dosud a stále nejlepší verze "Trois mousquetaires", jakou kdy, kdo natočil. Protože to co přišlo pak, ač mnohdy "podšprajcováno" hvězdným obsazením a občas fantasmagorickými prvky všeho druhu, už za moc opravdu nestálo :-) (22.01.2016)

Druhý díl klasického filmu přináší dramatické rozuzlení příběhu o královských mušketýrech, v němž je zlo nakonec po zásluze potrestáno, Rochefort i Milady de Winter umírají a d'Artagnan prožívá tragickou lásku k paní de Bonacieux, jako pravý hrdina ze všech nesnází prochází vítězně a bez jediného šrámu, přesně tak, jak jsme si to jako kluci přáli, dospělí mohli obdivovat krásné šermovačky i jiné souboje, film nepostrádal humor třeba právě v těch nejnapínavějších částech, vždy jej však budu spojovat především se svým dětstvím, hodnotit jej po více než padesáti letech je obtížné, třeba i nový dabing je slabou stránkou, za což ovšem tvůrci nemohou. Hvězdičku tak strhávám hlavně z toho důvodu, že proti prvnímu dílu tato část postrádá nějaký nosný děj a je už jen dohrou dílu předcházejícího. Snad by se měly oba díly promítat současně. (14.09.2014)

Tito francouzští "Tři mušketýři" (jako dvojfilm spolu s druhou neoddělitelnou částí) se mi líbili nejvíce z ostatních zpracování, možná i proto, že jsem je viděl v 60. letech jako dítě, kdy jsem byl jimi zcela unešen. Škoda, že se uvádějí již obvykle jen novější verze Tří mušketýrů. Gérard Barray, co by d´Artagnan, byl náš idol. (09.08.2003)

Borderie umí udělat postavy placaté po svém. Hrdost Angeliky spočívá v tom, že píchá je s těmi, kteří nám jsou předkládáni jako sympaťáci a s mušketýry naložil podobně zlovolně. Ani románová předloha se nijak zvlášť nenimrá v psychologické drobnokresbě, je to dobrodružná literatura. Přesto však Dumas umisťuje do svého románu scény, z nichž povaha jednotlivých mušketýrů vystupuje, kupříkladu když je Dartaňán sbírá z hospod po výpravě do Anglie. +++++ Co nabízí Borderie? Dartaňána coby chlapíka, který hoří touhou až si v Paříži zapíchá kordíkem i pindíkem, směje se každému zabitému nepříteli. Smáčí ostošest - jazyk ve víně, kord v gardistech a šulína víme kde. Nebyl to v Dumasovi nezkušený mladíček, kterého Rochefort v prvním souboji na hlavu porazil, až mušketýři ho pořádně rozchlastali, Constance s ním uměla pěkně cvičit, Mylady ho sexem téměř ovládala a jíž se opravdu lekl, když se jej chystala zabít? Trochu ještě kluk, který se před de Trévillem nechoval stylem "a tak mě vemte k vám, néé?" nýbrž s opravdovou uctivostí? Hoch, co sice pro zabité gardisty netruchlil, ale dovedl jim projevit úctu namísto toho, aby se pitomě hihňal nad jejich smrtí? Netrvám na tom, že Borderie má otrocky kopírovat předlohu, ale v tomto případě by to jistě bylo lepší. +++++ Porthos jako vesnický balík, Athos mírně zahořklý mlčoch a Aramis coby chlapík, jenž rejděním v ženských klínech získává info, sice do určité míry odrážejí, z čeho vzešli, jde však jen o drobné odchylky od stejnostejnosti. Constance se ani nezalekne své touhy podlehnout tomu odvážnému mladíkovi, Rošfór je ubožák, Bonacieux neumí žárlit, Rišelyjé má alespoň ten rozměr muže, jemuž leží na srdci blaho státu. +++++ Mám pocit, že oba filmy byly natočeny jen za účelem zapamatování ústředního hudebního motivu, jenž záhy vleze na nerv a nutnosti naštípat dříví na zimu. Tolik zničeného nábytku! Nene, já prostě těm zrůdám mušketýrským, které se ničeho nebojí, protože jim nikdy žádné nebezpečí nehrozí, nemohu dát dobré hodnocení. To film o gardistovi, který se má utkat s těmi monstrózními nadlidmi, co zabíjejí lidi po desítkách denně, by byl jistě zajímavější, než tahle odporná rozjuchanost. +++++ Musím nicméně uznat, že v porovnání se strašlivým prvním dílem je tento zajímavější, neboť mušketýři jsou občas přemoženi, občas jim něco nevyjde a zdejší scény odposlouchávání otvory v interiérech jsou poněkud temnější a hrozivější. Přesto... Silné **. (21.03.2013)