BoXBe

Scénář šustí papírem a románovou předlohou, bohužel nikdo to včas nepročesal a nenarovnal. Ryan nedokáže zaujmout, dialogy by občas více zapadly do Dallasu. Nakonec ale film podrží charisma Seana Conneryho, podmořských záběrů a kvalita zpracování. Před koncem, přiznám se bez bolesti, jsem při nahánění sabotéra usínal, tam se nepovedl ani soundtrack, ani napětí, ani nic. Nemluvě o poslední nejhůře stylizované scéně celého filmu poplatné období studené války.

Místy až pohádka, ale ten chlap, z toho, co film ukázal, prostě měl chuť a odvahu dělat změny, měl očividně rád lidi kolem sebe, neřešil p***viny, to bylo sympatické, makal na sobě, pochyboval o sobě, ale zkoušel to. U mě frajer a jsem rád, že to někdo takhle zachytil. Super film pro všechny frajery, co vždycky vědí nejlíp, jak to všechno vlastně je, dřív, než to vůbec zkusí. Jen podezřívám z doprovodných a ilustrativních záběrů, že to zas točil někdo zpoza České Třebové, co nikdy nepoznal Ostravu jako jedno ze tří nejzelenějších měst v ČR. Fakt, smažte si už svoje stereotypy...

Nečekaně vyklidněný dokument, ani ne tolik o událostech okolo demonstrací, jako spíše o pár lidech z mnoha, kteří se na to koukají ze svého pohledu ve svém osobním prostředí. Nedalo mi to, v průběhu jsem si s internetem při online sledování díky Jihlavskému festivalu připomněl, co se všechno v Hong Kongu za posledních dvacet let dělo a to tempo s hudbou na mě začalo působit najednou až dojímavě. Nejde o dokument dramatizující už tak dramatické události, jako spíše dokumentování momentů (viz název), které zachytily emoci a prolétnuvší osobní chvilky a dojmy v jednom přehuštěném prodemokratickém ekonomickém centru žehrající na systém "dvojí Číny" v roce 2019. Připomnělo mi to rozhovor s recepční v jednom Barcelonském hotelu, když jsem se ptal na průběh demonstrací za samostatnost. "To bylo více v centru, tady se nás to moc netýkalo, ale víme o tom." Asi deset zastávek autobusem od centra, dojít se dalo i pěšky...

Jak jsem se seriálům v poslední době vyhýbal, asi mnou hnulo téma šachu, vznešené hry, kterou jsem snad nikdy vážně nevyhrál, ale ke které chovám respekt a obdiv, až mě přivedl k obrazovce Netflixu. Pro Dámský Gambit není třeba znát ani pravidel. Má krásné obsazení, krásnou výpravu, je doprovázen krásnou hudbou a překypuje "feel good" momenty, které zpříjemňují večer a působí svým pomalým tempem až relaxačně, na šachy se dá i zapomenout. Ne že by se neobjevilo nutkání prozkoumat pořádně eshopy s dřevěnými sadami. Anna Taylor-Joy v hlavní roli je úžasný zjev, i pro ni klidně dalších sedm dílů. Ale stačí, jak je, stačí. Ani těch nadšených Rusů připomínajících Rockyho být nemuselo, bylo to fajn i tak. Úplně oceňuji, že ve filmu bylo minimum vyloženě negativních nebo zlých momentů. Stejně teď nejsou ani moc třeba.

Působivý film s důrazem na dlouhé až intimní obrazy, záznamy citlivých ruchových mikrofonů a kvalitu hudebního podkladu, dotýkající se jak chybovosti strany (systematicky zapírané, ale ve skutečnosti dosti nahé) tak pomalého opouštění civilizovanosti, když problém přeteče přes hlavu i tak "disciplinovanému" národu, jakým by Čína chtěla být pro vnější svět. Ze závěrečné scény padala čelist. P.S.: Wei Wei by mohl natočit třetího Blade Runnera.

Na to, že to má hodinu, se to neuvěřitelně vleče. Je to asi zvoleným tónem, který se bere příliš vážně a s obyčejným soundtrackem a střihem bez jakéhokoliv rytmu poodkrývá záhadu, která je předvídatelná ještě před začátkem filmu. Dalo se to čekat a je to vidět na stovkách dalších kauz. Výrobci "fake news", "pochybností" a "dezinformací" znají neuralgické body společnosti, veřejných debat a mainstreamové informovanosti a neštítí se své znalosti kdykoliv zneužít. Od voleb, přes ovlivňování politiky až po chování jednotlivců. V tomto ohledu je ten úšklebek na závěr žaludek svírající...

První díl je relaxační záležitost s příjemným soundtrackem a minimem zbytečných dialogů. Nebudu to přeceňovat, ale na rozdíl od tuny jiného materiálu si tohle pustím rád znovu. Teď už jen doufat, že to další pokračování zbytečně neroztáhne dvouhlavými dialogy o ničem.

Nejde o objevný film, ani co se Gullianiho týče. A je i otázkou, jestli je tahle forma v něčem účinná. Ostatně, dalo se čekat, že to bude takhle vypadat. This is v mnohém America Great Again. Snaha poukázat na slabiny US&A society čouhá tomu filmu jako sláma z bot. Jako by to byl, jen mnohem méně korektní, další díl SNL, gagů hodně, příliš mnoho hraných scén, zbytečně moc propřemýšlených, spousta nedořečeného v těch "autentických". Nemám moc pocit z dobrého filmového večera, to je asi největší zklamání, i přes to, že si uvědomuju, jaké vymýšlení a šílenosti kolem toho musely být při vzniku. Maria je sympatický objev. Shrnuto, vážím si toho, že si Sasha Baron Cohen udělal takovou práci, aby zabojoval s fake news, popírači holocaustu, s machismem a popírači roušek, ale asi to není ten způsob, kterým bych si to přál mít naservírované.

Největší nevýhodou je, že si teď po tom roce, kdybych si to nepřipomněl v zajímavostech a popisu, ani nepamatuju, o čem to bylo, krom snad karet a nějakého hotelového pokoje, a toho, že jsem se celkem nenudil.

Když jsme to na Netflixu dnes večer spustili, letmo z povídaček jsem tušil, že jdu na jistotu do kvalitního filmu pro sobotní večer. Aaron Sorkin, obsazení a tak. Soudní proces. To mě nemohlo nebavit. Že se z toho vyklube herecky, scénaristicky, režisérsky a kdo ví jak ještě, prvotřídní soudní drama, jsem mohl doufat. No a teď mám radost, že je takový film na světě, protože to je jednoznačně TOP 10 pro tento rok a v TOP 10 v tomhle žánru za hodně hodně hodně dlouhou dobu. A jak by mu panečku slušelo kino...nic proti Netflixu...bomba. Jo a kdo se pořádně vžije do děje, věřím, že mu geniální Frank Langella v roli soudce vyžene tlak stejně vysoko jako vrchní sestra z Formanova Kukaččího hnízda nebo v podstatě všichni Vlastníci. A Sasha Baron Cohen je tady hvězda první kategorie. Mark Rylance a Michael Keaton? To je jako otevírat ty nejlepší lahve vína, jen tak mimochodem, jako že při sobotním večeru... P.S. Podruhé stejně dobré, soudce je Ďábel :)