hirnlego

Černočerný humor (třebaže tu a tam zavání ta která situace/hláška lehkou prvoplánovostí) i několik vypjatých dramatických scén. Sympaticky hořkosladký koktejl namíchaný v poměru "tak akorát".

Něco podobného si představuji pod pojmem "pseudoumělecká existenciální výpověď japonské spodiny" - a to není zrovna pojem z nejzáživnějších či snad zhlédnutihodných...

Experimentální pohled do nitra tak trochu "jiné" patnáctileté puberťačky. Celkem zajímavé řešení obrazu, rozděleného někdy do pár a jindy do nespočtu okýnek, přičemž velmi často se v každém okně děje něco jiného, případně je některá scéna natočena několika různými způsoby a ty je pak možno vidět souběžně vedle sebe, nad sebou, pod sebou... Rozhodně sympaticky zajímavé dílko, které však přeci jen mohlo být trochu propracovanější i po scénáristické stránce. (3,5*')

Überkůl parkování v baráku, kultovní křída osudu (ahoj Ondřeji), laskavá scéna "apokalypsy"... Ruský Matrix jak sviň. (3,5* nahoru za wtf)

Vyrypajev netočí film, on doslova maluje překrásné lyrické obrazy, které nádherná hudební složka povyšuje na takřka transcendentální zážitek. Nekonečné pláně ruské stepi, smysly neuchopitelná a rozumem nepochopitelná krátká euforická láska a krutá daň za ni - toť originální ruský film, kterému sice k dokonalosti ještě něco chybí, avšak i přesto dokáže divákovu mysl na chvíli přenést do jiné dimenze.

Film, u kterého vyvolává mrazení v zádech a menší srdeční příhody především skvělá zvuková/ruchová/hudební stránka (snad až na závěrečné titulky, při kterých běží nějaký nepříliš pěkný popík) a občas hodně dobře hysterická kamera - což má po chvíli za následek, že divák se proti dalším brutálním útokům na své ušní bubínky tak nějak obrní a jednoduše už se nebojí - a to je samozřejmě špatně. Přitom zezačátku měl snímek slušný náběh na nemálo zajímavý mysteriózní horor - jenže ten se zanedlouho ukáže být až moc průhlednou podívanou "na efekt". Škoda, tak trochu promarněná šance.

Už od samého začátku velmi zábavný film o němém nájemném vrahovi, jeho obdivu k matadorům, snu o operaci, po které by mohl mluvit, jedné osudové ženě a koneckonců i o tom, co si při tvorbě snímku přál režisér vyjádřit - totiž fakt, že kdyby k sobě lidé byli otevřenější, jejich vztahy by nemusely tak často končit špatně (či dokonce tragicky). Skvělý dojem ze slušného spádu a spousty vtipných momentů (občas vskutku perel téměř na hranici záchvatu smíchu) trochu kazí pár hluchých, a ke konci i snad až příliš patetických míst. I přesto se jedná o film, který stojí za zhlédnutí. (necelé 4*)

Lehce mysteriózní snímek s pár pěknými scénami a slušnou hrstkou vtipných momentů, avšak celkově příliš rozháraným a nesourodým dějem, který diváka ve výsledku spíš irituje, než aby mu přivodil zajímavý filmový zážitek. (2,5*)

Výrazně stylizovaná a nápaditá vizuální stránka na pozadí jednoduchého příběhu s množstvím společenských metafor. Vskutku nevšední a více než důstojná moderní pocta němému filmu se spoustou odkazů, ve kterých i nepříliš zkušený divák pozná minimálně Langův slavný Metropolis či Mélièsovu Cestu na Měsíc. Originál každým coulem.

Omff, Alejandro!