Anténa

Kouzelná vizuální oslava němého filmu. Film adorující formu, vystavěný na podmanivé hudbě, výrazné stylizaci, magii černobílého obrazu, střihových přechodech (všechny ty nesčíslné zatmívačky, stíračky, prolínačky, vystrkovačky, střihy motivované zvukem, pohybem atd.), klasických filmových tricích (zpětná projekce, prolínačky, stop triky, skládání záběrů...), kulisách a výhradně studiové mizanscéně, osobité a hodně originální práci s titulky, fascinaci symboly i drobnými maličkostmi (čísla, kaligramy, leporelo...). Nelze samozřejmě přehlédnout ani nesčíslné aluze na předválečný němý film, především pak německý expresionismus a film evropský... Možnou slabinou může být z jistého úhlu poněkud slabší příběh - alegorie totalitní společnosti odkazující k legendárnímu Metropolisu Fritze Langa, v podstatě prezentovaná na bázi pohádkového rámce jako soubor dobra a zla, což je nejspíš onou jednoduchostí odkaz k syžetům klasického němého filmu, přičemž dějová zápletka je variací Orwellova 1984, kde se Strana rovněž snaží manipulovat a zcizit občanům myšlení a jeho nástroj jazyk. Celý koncept charakterizuje výrazný synkretismus, mix nejrůznějších a mnohdy nesouvisejících vlivů (nacismus, judaismus, Orwell, moderní urbanismus atd. - formálně moderní animované sekvence, panorama blikajících obrazovek à la MTV, koláže, místy postmoderně pojaté titulky atd.). Tvůrci občas nejsou záměrně historicky přesní a do svého díla dodávají fragmenty, které pocházejí ze zcela jiné historické roviny, což má buď komický efekt (helma sovětského kosmonauta ze 60. let) či slouží jako akcent (drsní muži s automatickými zbraněmi odkazují do éry klasického Hollywoodu 40. a pozdějších let a k filmu noir atd.) nebo příznakový rys (fenomén televize charakterizují symbolické americké snídaně s designem obalu typickým pro éru nástupu televize coby nového média). Veškeré přesahy jsou tu omezeny hranicemi města a město je tu metaforou světa (podobně jak to známe již od pradávna z jiných oblastí umění - viz malířství či literatura - namátkou barokní Komenského Labyrint světa a ráj srdce). Režisér Esteban Sapir nezapře to, že sám je profesí kameraman, jeho filmový přístup je převážně vizuální. Je to však zcela moderní vidění světa vracející se v rámcové kompozici dějin kinematografie na svůj počátek. Podobné filmy: Krvavý román (11.03.2010)

Mysteriózní podobenství s řadou velice chytře použitých odkazů na němou klasiku. Tématam Antény je vysílač - může to být člověk vyplňující prostor hlasem, slovem nebo pouze emocemi - proti němu stojí přijímač, negativní a bizardní TELEVIZÁK... Film plný jemných paradoxů, výtvarně úchyvatný, nabobtnalý intertextualitou po okraj... Jemné detaily na polické a společenské souvislosti celého světa. Dotázání se po tichu i hluku a bytostné potřebě úlevnému výkřiku... (13.02.2009)

Zajímavá pocta starým klasikám, ale něco tomu přece jen schází. Některé pasáže byli zbytečně natahované a občas to lezlo na nervy. Co mě nejvíc dostalo byl famózní soundtrack od Lea Sujatoviche. Tenhle soundtrack patří do mé TOP 5. Pochválit taky musím skvělé zpracovaní prostředí a příjemnou atmosféru. [ Projekt 100 r. 2009 ] (23.02.2009)

Výrazně stylizovaná a nápaditá vizuální stránka na pozadí jednoduchého příběhu s množstvím společenských metafor. Vskutku nevšední a více než důstojná moderní pocta němému filmu se spoustou odkazů, ve kterých i nepříliš zkušený divák pozná minimálně Langův slavný Metropolis či Mélièsovu Cestu na Měsíc. Originál každým coulem. (30.06.2007)

METROPOLIS+SMRTIHLAV Ťažké sústo. Umelecký film, ktorý po celý čas v podstate nudí, ale rovnako po celý čas nepoľaví v okúzľujúcich režisérskych nápadoch. Pokiaľ sa budete sústrediť, uvedomíte si aký kreatívny človek musel za tým stáť. Dokonalá štylizácia, hlavne v akčných scénach dokonca pripomína SIN CITY. Bizarný film, aký len tak neuvidíte... (10.02.2009)