Recenze (1 239)
Miluj bližního svého (1999)
Prostřihnout 20-30 minut hlavně úvodu by bylo k dobru věci... Nadstandardní film, který si nehraje na obvyklé "jo, je to jak má být".
Discopříběh (1987)
odpad je příliš shovívavé hodnocení...
Kamarád do deště (1988)
Krystalická podoba toho, co se mi na ČSSR hnusilo k zblití + tlamy herců v socialistické módě + vymaštěné Janečkovsko Michalovskodavidovské "hity", ze kterých byli spolužáci unešeni (nebo to dělali, aby zapadli) a já si připadal jak ufon...
Oznamuje se láskám vašim (1988)
Tohle bylo velmi silné a poctivé, a to nejen kvůli závěrečné emocionální náloži. Ta totiž není samoúčelná a vlastně ani nečekaná, je naprosto v souladu s vyprávěním celého filmu. Ten, kdo v něm vidí jednoduchou romantiku nebo svlečenou Hrubešovou, vidí jen velmi malý kus toho, co je vlastně "o nás a o nich" a válce vůbec vyprávěno.
Arete hime (2001)
Chvíli jsem vzpomínal, jestli teď nekecám... ale je to letos nejpříjemnější film, který jsem viděl, z oněch, které jsem neznal. Nikoli nejlíbivější. A nevím ani sám proč, byl tak jednoduchý... Každý musí vyprávět příběh, aby se osvobodil -- ale svůj vlastní, ne nějakou cizí pohádku. Spousta situací skončí úplně jinak, než byste odhadovali a spoustu děje mění úhel vypravěče.
Teherán 43 (1981)
Divný film... i když působivý.
Bílý Bim, Černé Ucho (1977)
Nebýt té alergie, že jsme na film museli jít nejmíň 3x se školou v 3., 5. a 7. třídě,... tak jde o moc poetický příběh.
Noc v muzeu (2006)
Hodně podprůměrné a doslovné, ale dal jsem už odpad horším s****ám - tohle je celkem neškodné...
Ilsa: vlčice SS (1975)
Když už jsou ty ženy nahé, proč tedy aspoň nejsou ke koukání? (bez hodnocení)
A.I. Umělá inteligence (2001)
Tak dlouho se chodí se džbánem na emoce, až se z lesa ozve. Na to, že to měl a hlavně chtěl být doják, byly emoce bože ale tak hrozně povrchní a studené... Fuj