Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenze (563)

plakát

Pomsta na druhou (2022) 

Lepší než by člověk čekal, kdyby to šlo normálně do kin, tak by se z toho vyklubal hit, takhle to na netflixu asi zapadne a je to možná škoda, nic jsem nečekala a vlastně jsem si to užila, na podzimní deštivé večery ideální. Obě hrdinky jsou herecky hodně fajn, hlavní twist mi byl jasný od první minuty, ale nějak mi to nevadilo. Škoda možná té finální části, kde už to bylo lehce přehnané, ale i tak můžu říct - nebojte se tohoto filmu.

plakát

Prokletá romance (2022) 

Jsem sama strašně překvapená, že nakonec dávám 4*, asi jsem si to pustila správně naladěná. Zatímco první díl byla spíše romantická komedie s pohádkovými prvky, druhý díl je již čistokrevná muzikálová pohádka a přesně takto jsem k filmu přistupovala, od prvního dílu se to značně odklonilo, tohle ale filmu já osobně moc vyčítat nemůžu, je přesně tím, čím chce být. Hlavním tématem filmu tentokrát není romantická láska, ale láska mezi dcerou a nevlastní matkou. Já si to jednoduše užila. Nevím úplně, komu bych film vlastně doporučila, určitě nečekejte nic převratného, ale jako roztomilý jednoduchý film pro rodinu to funguje. Jediný problém jsem měla s Patrickem Dempseym a jeho postavou, opravdu jsem nevěděla, jestli se mu smát, nebo jestli mi ho má být líto, jeho postava je zde úplně zbytečná, což rozumím, že pro milovníky Kouzelné romance může být překvapení a ne zrovna příjemné.

plakát

Pýcha a přemlouvání (2022) 

Tohle mohl být tak moc fajn film na páteční večer. Má všechno, co čekáte od románu Jane Austen, herci jsou taky fajn, ale celé to sráží rozhodnutí nechat hlavní hrdinku neustále mluvit do kamery. Já nejsem velký fanoušek bourání stěny mezi postavami a divákem a tady to vážně nemělo žádný smysl, ale šlo vyloženě o scénáristickou lenost. Místo toho, aby si dali práci zobrazit pocity hlavní hrdinky a nechali diváka se aktivně ponořit do příběhu, tak raději nechali hlavní hrdinku všechny své pocity a myšlenky odvyprávět do kamery. Za mě to bylo strašně otravné.

plakát

The Gray Man (2022) 

Na tomhle filmu jde strašně vidět, že všichni zúčastnění si natáčení náramně užívali, upřímně si nemyslím, že Russoovci měli s filmem větší ambice, než natočit zábavnou akční jednohubku a jako taková film docela funguje. Vůbec mi to nevadilo, děj je strašně jednoduchý, ale akční scéna střídá další a lokace se taky mění jak na běžícím pásu, takže film má fajn tempo a rychle vám uteče. Ovšem film naprosto selhává v momentech, kdy se snaží o nějakou osudovost. Jelikož si zde nedali žádnou práci s budováním postav, tak během vážnějších scén je vám to vlastně úplně jedno, o postavy se nebojíte a celé je to takové prázdné. A nedokážu pochopit, jak film za 200 miliónů může mít místy tak hnusné CGI (co to bylo ta scéna s letadlem?), ale jinak některé akční scény mají fajn nápady (honičku v Praze si jistě užije každý) a jak jsem psala, na páteční večer naprosto neškodný film.

plakát

Uncharted (2022) 

Řada lidí Uncharted srovnává s nedávným Red Notice a i já musím napsat, že Uncharted vyhrává na plné čáře. Když přijde na řadu akce, nebo luštění všelijakých hádanek a skládaček, je Uncharted vlastně hodně fajn a já se vážně bavila. Film akorát trpí tím, že vše kolem je takové prázdné a obyčejné. Záporáci působí strašně uměle a zejména postava Antonia Banderase je vyloženě směšná a totálně zbytečná. Nicméně fajn film na páteční večer, s návštěvou kina chybu neuděláte. Nemyslím si, že by kdokoliv z kina mohl odcházet vyloženě naštvaný.  Silnější 3*.

plakát

Wednesday (2022) (seriál) 

Je to pecka. Ve své podstatě strašně jednoduché. Nečekejte od scénáře něco přelomového, nebo šokujícího, seriál si bere všechna žánrová klišé, ale dělá to zatraceně dobře. Tvůrci přesně věděli, jaká je cílovka a přesně na tu mířili a dle mého se trefili přesně do černého. Ano, tohle je teen seriál (v tom nejlepším slova smyslu) a je třeba to zdůraznit. Při sledování jsem si vzpomněla na Harryho Pottera, po všech těch pokusech o napodobení Pottera ať už filmových, nebo seriálových, Wednesday se tomu přiblížila nejvíce. Je pravda, že všechny zvraty jsem viděla hodně dopředu, ale vůbec mi to nevadilo, díky skvěle napsaným a zahraným (Jenna Ortega se pro tuto roli narodila) postavám jsem se náramně bavila od začátku do konce a už teď vím, že chci vidět více.

plakát

Belfast (2021) 

Film, který si s největší pravděpodobností odnese oscara za film roku. Hezky si na to koukalo, dobře to ubíhalo, velice pěkná kamera a velice dobrý casting od dětských herců až po ty dospělé, ve své podstatně však ne příliš důležitý film. Nečekejte žádné velké drama, ani nečekejte, že by vám film něco předal, on se o to vlastně asi ani Kenneth nepokoušel, jednoduše si natočil osobní autobiografický snímek věnovaný jednomu období jeho rodiny. Nic víc, ale vlastně ani nic míň.

plakát

Black Widow (2021) 

První polovinu jsem byla nadšená, ta je totiž vážně skvělá. Dobře zde fungovaly akční scény, byl zde jistý nádech osudovosti a Scarlett Johansson s Florence Pugh tvořily skvělou dvojku. Jenže druhá polovina se začala značně táhnout. Věci a skvělé nápady, které jsem doufala, že se rozvinou ve druhé půlce, vyšuměly úplně do prázdna, zcela zde nefungoval humor a film také trpí díky velice slabému záporákovi. Je to hrozná škoda, protože ten potenciál tam byl obrovský, takhle je to jen takový marvelovský průměr.

plakát

Cruella (2021) 

Velice příjemné překvapení. Cruella dokázala spojit typický rodinný film, kde nechybí očekávaná dětinskost a vizuálně velice podmanivý snímek, který vás dokonale vtáhne do 70. let. Výprava je skvělá a hodně mě bavilo, jak film pracuje s hudbou. Emma Stone je zde naprosto boží a jde vidět, že si užívala každou minutu. Možná by nevadilo, kdyby byl film o 20 minut kratší, v jistém momentě ve druhé polovině jsem začala mít pocit, že filmu dochází dech, ale nic to nemění na tom, že jsem si film velice užila.

plakát

Duna (2021) 

Je to boží. Pro mě filmový zážitek roku. Byla jsem vtažená a uchvácená od začátku do konce. Vůbec mi nepřišlo, že film má dvě a půl hodiny, nový svět mě dokonale pohltil a já hltala každičký záběr, audiovizuálně neskutečně podmanivý film, přesně pro tohle existují kina. Včera při odchodu z kina jsem stále váhala mezi 4* a 5*, proč? Ten film totiž nejde divákovi zrovna naproti, co se týče emocí. Emoce nebyly tak silné, jak bych si přála a naprosto chápu zklamané diváky. Duna se totiž nebude líbit každému. Rozhodně nečekejte typický blockbuster, tohle je pozvolný úvod do úplně nového fascinujícího světa. Pátou hvězdu jsem musela přidat, protože film ve mně roste, nemůžu na něho přestat myslet a nemůžu se zbavit pocitu, že jsem viděla něco výjimečného. A co je nejdůležitější, po skončení jsem si říkala, že chci více, opravdu doufám, že se druhého dílu dočkáme.