Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční

Recenze (90)

plakát

Muž, který věděl příliš mnoho (1956) 

Remake, který je, jak je u nich obvyklé, mnohem horší než originál. Původní film měl spád, tohle je zbytečně dlouhé a utahané. O napětí a atmosféře se tu dá mluvit akorát při scéně na koncertě, zbytek je nezáživný. Hitchcock chtěl překonat sám sebe, jenže naopak posral, co se dalo.

plakát

Die seltsame Gräfin (1961) 

Jediný důvod proč jsem na tohle koukal je účast Klause Kinskiho. Ten, ač tu hraje cvoka, mezi ostatní postavy zapadá skvěle, protože v tomhle filmu se chovají jako cvoci úplně všichni. Tvorbu Edgara Wallace neznám, tak nevim jak moc vážně jsou tyhle filmy myšleny, každopádně většinu času mi to připadalo spíš jako nějaká bizarní komedie, než seriózní detektivka.

plakát

Joe z Tokia (1949) 

Zatim největší kravina, co jsem s Bogartem viděl. Je to jakási pochybná variace na Casablancu, prolezlá proamerickou propagandou a s otřesně klišovitým závěrem, kde ještě režisér navrch předvádí to nejlacinější citové vydírání. Takže když příběh stojí za hovno, zachránit to můžou už jedině herci. Jenže i Bogart zklamal, působí tu strhaně a unaveně, scény kde praktikuje judo jsou směšné už tak a v kontrastu s jeho ospalým výrazem jsou navíc ještě neuvěřitelně trapné. Ženská hrdinka nemá ani špetku charismatu a hezká taky neni a její filmový manžel byl tak nevýrazný týpek, že jsem si pět minut po zkončení filmu nedokázal vybavit jak vlastně vypadal. Tohle prostě už nikdy víc.

plakát

Mr. Moto's Gamble (1938) 

V tomhle díle se přes postavu Lee Chana setkávají dvě detektivní série, které vznikaly součaně ve stejné době. Tahle o panu Motovi a ta o Charlie Chanovi, kde právě Lee Chan je je jeho syn, který mu ve vetšině dílů pomáha s řešením případů. Avšak případy pana Mota za Charlie Chanem dost výrazně zaostávají. A to je zřejmě také důvod toho, že série s Chanem má něco přes třicet dílů, kdežto o Motovi vzniklo filmů jen osm. Moto je sice výrazně akčnější, (když na to přijde, zmlátí tenhle chlapík na hromadu klidně i celou tlupu drsňáků) ovšem o to víc stráda co do napínavosti. Různá překvapení a dějové zvraty , o které se tvůrci snaží jsou snadno předvítalné a hlavního padoucha lze většinou určit už ve třetině filmu. Ale i tak jedná o pohodovou zábavu, která určitě nikoho neurazí. Velká škoda, že obě dvě zmiňované série jsou u nás zřejmě úplně neznámé.

plakát

Četař York (1941) 

Jestli ve filmu něco fakt nesnášim, pak je to náboženská propaganda. A tadyten film je jí dost nechutně nasáklý. Ovšem na druhou stranu, když se tam zrovna nepřetřásá "our good lord in heaven", tak je tenhle příběh vidláka, co nikdy neminul cíl, docela podařená zábava. Takže dávam neutrální tři hvězdy.

plakát

Bezbranná kořist (1965) 

Banda bělochů dělá v Africe bordel, tak si je místní domorodci podaj. S jedním ale nebudou mít tak snadný pořízení, jak si mysleli. Solidní podívaná se spoustou mrtvol a bez zbytečných keců.

plakát

Mackenovo zlato (1969) 

MacKenna byl vůl, o tom žádná. Celej film se ho snaží zbalit nadržená indiánská krasavice a ten trouba jí od sebe furt odhání a místo toho se zahazuje s tuctovou špinavou blonckou, která si ani nesundá hadry, když se jde koupat. Nechápu. A ten ostatními vychvalovaný konec tu na mě působil jak pěst na oko, tohle patří tak do fantasy, a ne do westernu. Navíc mi připadal trikově velmi mizerně provedený i na tu dobu vzniku. A pak ty ústavičný zadní projekce při jízdě na koni, naprosto zbytečná věc a film to pouze shazuje. A taky mě zamrzelo jak strašně málo prostoru dostali herci jako Eli Wallach, Edward G. Robinson nebo Lee J. Cobb. Ovšem má to skvělou hudbu, kvalitní herce a řek bych, že film se nesnaží hrát si na něco víc než je, tj. pohodová zábava, což je taky plus. Takže slabší čtyři si to zřejmě zaslouží.

plakát

Fourteen Hours (1951) 

Kdyby se někdo v době kdy stál ten chlápek na římse rozhodl, že v tom městě udělá banku, tak by měl náramně snadnou práci. Prostě by tam přišel vzal si prachy a pak by zas v pohodě odkráčel, ještě by se u toho moh naobjedvat a zapálit si cigáro a nikdo by si ničeho nevšim. Veškerý obyvatelstvo bylo totiž tou dobou naskládaný pod mrakodrapem a čumělo jestli sebevrah dodopravdy skočí. A o to aby neskočil se staralo asi stopadesát fízlů a celou tuhle show natáčeli přímým přenosem snad všechny televizní stanice v zemi. A nejlepší na tom bylo, že celej tenhle dav se tam nakumuloval asi během čtrvt hodiny. No nevim, nevim, říkal jsem si, tohle vám asi nezbaštim. Ale pak mi to došlo. Vždyť všichni ti zloději a podobná cháska, kteří by mohli něco vyvést, určitě stáli pod tim mrakodrapem taky a civěli na toho skokana. A stejně tak tam jistě stáli i všichni šéfové továren a další zaměstnavatelé, a proto nikoho další den nevyrazili z práce, kvůli tomu, že celej den někde stál na chodníku a zíral do nebe místo toho, aby makal. Takže jsem byl nakonec potěšen jak to měli režisér a scénárista geniálně promyšlený a uděluji tímto dílu čtyři hvězdy.

plakát

Krásná neděle (1947) 

Film o totálním hovně a nudnej jak hospodářský noviny. Ono to nebylo jenom Nora inu, Kurosawa měl těch slabých chvilek asi víc.