Freemind

Film, který nedokážu zhodnotit. 90 procent by stálo za pár facek, je to uřvaná, exaltovaná trapárna plná plytkého humoru. V těch 10 zbývajících procentech jsou ale ukryty skutečné perly - vynikající hudební kousky (Love Flower), hlášky ("Hitler with a song in his heart"), úžasně kontroverzní choreografie tanečních scén, u kterých jsem se několikrat zakuckal smíchy ... "Němý film" podruhé rýžuje na podobném schématu a jako celek je rozhodně lepší a vyrovnanější (možná je to tím, že to Brooksovo pitvoření lépe sedí ke konvenci klasické grotesky). Podruhé bych se na to dívat nechtěl, už teď ale vím, že se k některým scénám budu v budoucnu vracet.

Průměrná, utahaná komedie. Přiznám se ale, že když na obrazovku vplula Veronica Lake, tak mi skoro vypadl z ruky hrnek s čajem. Minimálně jedna hvězdička jen a jen za ni.

Cybulski byl ve své vlasti filmovou ikonou, po předčasné smrti pak vykvetl do rozměrů polského Jamese Deana a legendy o strašlivě zmařeném talentu. Během sledování tohoto filmu mne několikrát napadlo, zda ho ta pověst trochu nepřerostla - jeho výkony ve scénách "balení" u baru (divím se, že nedostal přes držku) nebo umírání jsou bolestivě teatrální a strojené, dojem trochu vylepšuje snad jen příjemně civilní a intimní postkoitální postelová scéna. A stejné to je s celým filmem - brilantní okamžiky (kostel, závěrečná dysharmonická polonéza) se zde mísí s průměrnými až podprůměrnými fraškami (opilý sekretář, zmiňované flirtování hlavního hrdiny). Značně nevyrovnané dílo.

Rád se podívám na něco, co vybočuje mimo konvence západní kinematografie - tohle bylo mé první setkání s Kusturicou (ano, stydím se, stydím), určitě se podívám na další snímky, ale něco mi říká, že to asi nebude můj šálek čaje. Třeskutý humor, pitoreskní postavičky, bláto, holé hýždě, kadibudky, porcelán, ryčná hudba, tanečky, rozmáchlé lovestory ... Takový Bollywood na mezi Evropy.

Mé pocity z filmu nejlépe vystihuje hodnocení uživatele Prorok14 "Nenudil som sa". Hezky se na to dívá, ale tak nějak to prošumí a po závěrečných titulcích brzy zapadne do beztvaré masy filmů s etiketou "o čem to vlastně bylo?".

Průměrná pohádka, kterou mi zpříjemnila především mile surrealistická výprava hradu Zvířete.

Uznávám jako klasiku, na můj vkus je ale celé toto období horroru příliš doslovné a komické, raději mám dřívější expresionisty nebo pozdější psychologické thrillery. Navíc je zde několikrát vidět, jak se tvůrci teprve učili zacházet se zvukem - v některých dramatických pasážích není vložena ani hudba, ani ruchy, takže vznikají podivná, hluchá místa. Hlavní plusy? Masky a Wellsova předloha.

Musím si přečíst Huxleyho předlohu - je tam na hony cítit potenciál původního příběhu, Russell to ale trochu přeťápl. Víte co, kdyby tam nepobíhal houf dlouhovlasých nahých divoženek, tak se téměř není na co koukat. Hezká scénografie a vymazlené kostýmy, jistě, charismatický Oliver Reed, ano - film ale jako celek prostě nedrží pohromadě. Na historické drama je to příliš bizarní, experimentálnímu filmu zase vadí známě skutečných, historických událostí. Nechápu, proč bylo třeba téma inkvizice, které je už v syrové podobě dokonalým materiálem pro kritiku církve a přehlídkou nejhorších hrůz, jakých je člověk schopen, proč tedy bylo třeba toto téma dodatečně dobarvovat provokacemi a kontroverzemi. Mám dojem, že všechno bylo stavěno tak trochu na efekt, film se nakonec mění na kaleidoskop zmatených, emotivních scén, a od určitého okamžiku už svou nabubřelostí a rozmachem začíná nudit. A to je zatracená škoda.

Dnes již spíše směšné, než strašné. Je to ale klasika, bez této komické gumové příšerky by dnes svět horroru vypadal určitě jinak.

Definice slova "obyčejný". Standardně natočené i zahrané drama, u kterého si trošku zafandíte a trošku se zasmějete. Slušné herecké výkony, pár roztomile pitoreskních postaviček (stádo harpyjí - oteklých a zmalovaných sester hlavního hrdiny), klasicky vystavěný scénář o chlapci z lidu, který si sáhne na pás mistra světa, navíc s nálepkou "true story". Nestrhne, potěší.