mombasamomo

Já vím, že obsah tohoto filmu pokulhává, ale i po letech se vždy ráda nechávám unést obrazovou stránkou Coppolova Drákuly. Dokonce mu odpouštím i to, že s knihou nemá takřka nic společného, je to vlastně takový krásný vizuální kýč.

Jedním slovem strašný. Nedivím se, že Kundera prohlásil, že už nikdy nedá souhlas ke zfilmování svých děl. Nechápu, jak se to může líbit někomu, kdo četl knihu.

Podotýkám, že asi tak dva týdny před shlédnutím filmu jsem četla komiks, takže jsem ho měla v živé paměti. Film se hodně povedl, málokdy se stane, že se tak moc drží své předlohy. Je jasné, že ale vždy dochází k určitému vypouštění oproti předloze - mně bylo například líto, že vypadl stánkař, který si tak rád povídal. Čím mě film naprosto dostal, bylo úvodní intro na hudbu Boba Dylana, kde byla shrnuta historie Minutemanů. Na filmu obdivuji i herecké obsazení - Rorschach se naprosto fantasticky podobá své knižní předloze. Malinkatou výtku mám k postavě Adriana Veidta, kterého jsem si představovala trošku robustnějšího. Ale jinak hodně dobrej film.

Seriál je mnohem lepší než filmy Madagaskar. Je vtipnější, akčnější a roztomilejší. Chvíli mi tedy trvalo zvyknout si na dabing Jelimánam který mi zpočátku přišel jako neskutečně trapný. Mort a Vojín vedou!

Skvělý film, jen to chce trochu trpělivosti. Režisér si potrpí na pomalé tempo (svatba, lov), které ale v zápětí vystřídají rychlé zběsilé scény z války, následované poválečnou depresí v normálním vyprávěcím rytmu.

Upřímně řečeno, překvapilo mě, že Justin Timberlake umí hrát (protože zpívá strašně). Celkově měl film skvělý nápad a potenciál. To, že si režisér a zároveň scénarista nedokázal uhlídat určité nesrovanalosti a logické chyby, mě dost mrzí. Když si navíc uvědomím, že natočil mého oblíbeného Obchodníka se s smrtí, tak mě to i štve. Jinak doporučuju shlédnout kvůli myšlence placení časem a skvělé kameře.

Obrazově velmi působivé drama, ale něco tomu chybělo. Především závěr byl dost natahovaný, 2-3 scény bych klidně vystřihala. Vizuálně je Fiennes přímo dokonalý prototyp Oněgina (nebo spíše Puškina?), bohužel je to tak trochu na úkor hlubšího poznání postavy. Navíc filmový Oněgin byl docela sympaťák, což se ale nedá říci o tom literárním. Podobné je to s Liv Tyler, její Taťána je vizuálně obstojná, ale opět chybí určitý psychologický náhled, který se nedá odbýt kýčovitými scénami.

Co říci? Není to zrovna nejlepší film, ale zachraňuje ho pár maličkostí. No vlastně dvě: drsný a přesvědčivý Mickey Rourke a duo Green a Ziering z Beverly Hills, kteří mě strašně bavili. Jinak na Keiru je pěkné pokoukání i když se tváří věčně nasraně. Některé scény jsem jí ale vážně nežrala.

Skvělá hudba (ostatně jako vždy u Ejzenštejnových filmů), ale příběh a jeho zpracování se podle mě příliš nepovedl. Z dnešního pohledu mi to spíše připadalo jako neúmyslná parodie.

Film jsem viděla s hudebním doprovodem Michaela Nymana a byl to pro mě úžasný zážitek.