Eluin

Solidní žánrový film, který navozuje pozoruhodnou atmosféru a pomalu dávkuje napětí. Dost sympatické. Od lepšího hodnocení jej však dělí několik logických chyb a podle mě trochu promrhaný závěr.

Asi první film od Bolla, na který se dá aspoň trochu dívat. Samozřejmě to není žádné bůhvíco, ale jisté základy aspoň trochu poctivého filmu tu lze nalézt. Pominu teď to, že vojenská výbava trochu dobově neodpovídá a že ten střet ve vojenském táboře působí jako když parta nadšenců v lesích blbne s replikami zbraní...

Je dost smutné, když při zpracování takto závažného tématu si tvůrci pomáhají neúměrnou vyumělkovaností, která pak ve výsledku vede jen k velké nevěrohodnosti. A J. Chastain mi tu tedy lezla hodně na nervy...

Malý Jack (5 let) to má v životě docela těžké. Z reálných lidí zná jen svoji matku Joy a částečně jistého Nicka (kterého ale pozoruje hezky potichoučku z povzdálí). Tito lidé, plus televize a několik paprsků slunečního svitu přicházejícího skrze střešní okno, je to jediné, co vstupuje do Jackova mikrosvěta. Zdá se, že mu to však ani moc nevadí, neboť Jack nic jiného ani nezná, je totiž dítětem unesené ženy, kterou únosce - Nick - drží už sedmým rokem zavřenou v malé místnosti cca 4x4 metry, a to posledních 5 let i s jejím (respektive jejich) synem. Jo, jedná se o podobný případ, který jako by z oka vypadl všem těm Natašám Kampusch a Elizabeth Fritzl. Na látku se nesnaží dívat senzacechtivým pohledem akčně laděného thrilleru, ale jedná se spíše o komorní příběh vyprávěný pravě Jackovou optikou, tedy úhlem pohledu malého chlapce, který v životě nebyl nikde jine, než právě v oné místnosti. To se pak nelze divit třeba i tomu, že moc nechápe, když mu Joy říká, že tam venku žijí i jiní lidé, například její rodiče... Ne, to pro Jacka přesahuje rámec jeho chápání světa omezeného na pokoj 4x4. Co se mi velmi líbilo, bylo to, že příběh nekončí tam, kde by jinak v mnoha ostatních případech končil. Ono je tedy těžké se o příběhu jako takovém nějak rozepsat bez rizika prozrazování děje, nicméně přišlo mi moc fajn, že se dost času věnovalo i na vykreslení následného života, na následcích, které může v člověku zanechat 7 ztracených let v nesvobodě, kdy sám případný návrat do okolního světa je snad i komplikovanější než pobyt v pokoji 4x4, a to zejména pro Jacka. Scénář napsala Emma Donoghue, která je také autorkou knižní předlohy, za mě mohu říci, že příběh působí velmi přirozeně, stejně jako herecké výkony, které jsou v dobrém slova smyslu velmi civilní a bezprostřední (samozřejmě kraluje malý Jacob Tremblay v roli Jacka). Ve výsledku se tak jedná o velmi silný film, který bezesporu v mnoha divácích zůstane dost dlouho i po odeznění závěrečných titulků.

Jednoduše řečeno - film o ničem.

Celkem prima severská detektivka, nicméně tento subžánr na sebe nabaluje už tolik klišé, že místo veškerá atmosféra (dobře a pracně budovaná) ztrácí na svém efektu.

Zajímavý mix Carpenterovy Věci a tak trochu i slavného Vetřelce. Ve výsledku to je celkem napínavý snímek snažící se nenápadně podsunout i otřepanou myšlenku o tom, "jak jsou lidé navzájem na sebe zlí", aby ji v zápětí postavy svým jednáním začaly popírat.

Budoucnost vypadá docela trudně a nedobře. Inteligence populace letí strmým pádem dolů, nicméně na poli kosmických cest přesto lidstvo dokáže vykonat pozoruhodné cesty. Aspoň to tedy tak vypadá podle filmu Alien: Covenant, kterým se Ridley Scott vrátil ke svému oblíbenému vesmírnému monstru. Vůbec však nepřeháním. Pokud jste viděli předchozí část s názvem „Prometheus“, tak si bezesporu vzpomenete na své hořekování nad posádkou, která nedodržovala ani ty základní bezpečnostní pravidla, nedokázala využít potenciál svých důmyslných přístrojů a i jinak se chovala náležitě pitomě. Nutno dodat, že to byla pitomost neúmyslná, způsobená děrami ve scénáři a v logice příběhu. Ve světě „Prométhea“ uběhlo asi 10 let a lidstvo je však v pokračování „Covenant“ nadále stejně pitomé… Některé věci se nemění a třeba je právě toto znakem nového „vetřelčího“ univerza. Obecně téma filmového Vetřelce (nebo Aliena, jak se komu líbí) je podle mě vycucané podobně jako malinová šťáva na dětském táboře. Ve filmech se na něm s různou měrou úspěšnosti vyřádili různí režiséři (temný Fincher, akční Cameron,…), byl postaven proti jinému monstru (Predátor), takže hledat nějaké nové pojetí je asi dost těžké. Scott se tedy v obou svých nových „vetřelčích“ filmech tak trochu vrací na počátek a buduje jakýsi mýtus v pozadí. Přivádí na stříbrné plátno rasu inženýrů (což se bezesporu musí líbit nejednomu záhadologovi), kteří přivedli na svět xenomorfy a snad i člověka (či co měl ten úvod z Promethea znamenat). V Covenantu Scott dál buduje mýtus v pozadí, který ale stejně jako u předchozího filmu podle mě moc smysl nedává a divák stejně čeká na to osvědčené, což se ve „vetřelčích“ filmech rovná vzájemný hon a pozvolné vyvražďování (snad jste proboha nečekali nějaký art!!). To se pochopitelně dostaví, ale znáte to… Už to prostě nepůsobí tak, jako když jste viděli Vetřelce poprvé. U mě se dokonce místy dostavil lehký pocit nudy a také lehkého vykrádání Scotta Scottem (vážně, některé scény dávaly tušit, co se stane za okamžik, leckdy jsem měl pocit déjá vu ,…). Abych zase ale nekydal na nového vetřelce jen špínu a sliz (i když jemu by se to možná i líbilo), Fassbender je ve své roli velmi dobrý a ze scény, kde oba androidé hrají na jakousi flétnu, jde mráz po zádech. Stejně tak dobré jsou i některé střety s xenomorfy, jenže to je na podobný film, který byl velmi očekáván, podle mě dost málo. Ostatní postavy jsou načrtnuty jen velmi letmo, takže jejich případná anihilace diváka ani moc nevzruší (pokud jim tedy nepřejete smrt za jejich pitomé chování), hudba a speciální efekty jsou na velmi dobré úrovni, ale to samo o sobě dobrý film nedělá - a přitom by Covenant dobrým filmem být mohl, jen kdyby se vyvaroval logickým dírám ve scénáři a namísto vrstvení mýtu o vzniku života a odkazů na romantické básníky by se věnoval tomu, co je vetřelčímu světu vlastní.

Viděno před mnoha lety na ČT2, už tehdy mi to přišlo geniální. Jen považte krásná montypythonovská poetika humoru a k tomu Beatles. Tož, pojďme se "zčajit" :).

Po filmové stránce velmi dobré. Na konci ve mně zůstalo více otázek než by bylo zdrávo, ale na případnou další sérii se celkem těším. Knižní předlohu jsem nečetl, autenticitu tedy těžko posoudím. Na můj vkus se ta přeměna demokratické země k totalitní pseudokřesťanské společnosti udála až přespříliš rychle (čímž nechci říci, že by byla nemožná). Ne tedy, že by to úplně neautentické, ale zcela přesvědčivý ten svět tedy podle mě není.