Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi

Recenze (302)

plakát

Škola ve mlejně (2007) (TV film) 

Urážka českých pohádek! Kdyby tohle nenatočili a já to neviděl, byl bych mnohem radši. I dnes se točí pěkné pohádky. Anděl páně je toho kupříkladu důkazem. Toto však působí... když budu slušný, pak jednoduše děsivě. Výsledný produkt připomíná cosi sešité horkou jehlou. Scénář by zasloužil dostat za uši a ty dialogy - jedna velká hrůza. Upřímně radím, vyhněte se tomuto a najděte si čas na něco lepšího.

plakát

Doly krále Šalamouna (1985) 

Chaotické, rasistické (hl. vůči domorodým obyvatelům Afriky), nepřehledné a místy až úsměvné. Klišé, snaha uspět tam, kde se to povedlo Spielbergovi s Indianou, leč naprosté fiasko. To a mnohé jiné by se dalo napsat o tomto filmu. Cosi tak zamotaného jsem dlouho neviděl. Některé scény byly sice vážně dobré, ale nějakou základní hlavu a patu a především smysluplný posun v ději zde opravdu k nalezení nebyl. Tam, kde si tvůrci nevěděli rady, tam to vyřešili nesmyslnými rvačkami. Za mne zklamání.

plakát

Pojďte se mnou létat (2010) (seriál) 

Jakási obdoba "Malé Velké Británie", jaká je však obdobně vtipná a chytlavá. Humor je tu sice trošku jinak ražený a řekl bych že možná i mírnější, ale i tak se člověk nenudí. Dvojice Matt Lucas a David Walliams si zkrátka sedli do noty i tady a tak není o dobrou podívanou nouzi. Možná jen je humor občas až trochu moc suchý a chybí tak z "Malé Velké Británie" ono boření hranic standardů. I tak - 4/5.

plakát

Ona (2013) 

Film si zajímavě pohrává s myšlenkou, kterou představili mnozí filosofové (např. John Searle). Může umělá inteligence myslet a mít jakési vědomí a uvědomění, nebo pouze může simulovat? Za jakých podmínek pak dochází k vědomí a je to pak ještě vědomí? To a mnohé je zde nastíněno na pozadí poněkud fádnějšího příběhu. Na první pohled zápletka spočívající čistě ve vztahu "člověk - AI" tak nemusí být nutně zřejmá z hlediska jejích různých vrstev. Což o to. Zahrané je to dobře a i příběh se vyvíjí zajímavým způsobem. Ovšem i přesto se v něm člověk pro jeho hloubkovou rozmanitost může ztrácet a vedlejší (méně podstatné) pak trochu brzdí jednoduchou plynulost. Kontrast lidských vztahů a vztahů smíšených (nazývám to tak) tu sice tak hezky vyplývá na povrch, ale ve výsledku mi připadá, že není úplně dotažen do puntíku (např. opravdu někomu stačí jen vztah založený na verbální komunikaci, pakliže opačná strana nemá lidské tělo, skutečné emoce a vůbec to, co nás činí biologickými?). I přesto je toto bezesporu zajímavý námět. Ostatně téma, jaké si snímek zvolil i tak z ničeho nic nevyšumí a bude tu ještě pěkně dlouho. 4/5.

plakát

Je třeba zabít Bona (2011) 

Vtipný příběh se zajímavou zápletkou na podkladě reálných událostí a především zajímavé doby, jaká dýchá každým coulem z obrazovky. Robert Sheehan ukazuje, že pro tyhle role jakýchsi "hajzlíků" je přímo dělaný a tady to pouze potvrzuje (koneckonců, známe jej v obdobné roli v Misfits). Hudba hraje prim a skladby U2 na pozadí dodávají správnou atmosféru. Já osobně jsem se převážně bavil, i když přiznávám, že občas to byla nuda.

plakát

Jak básníkům chutná život (1987) 

V nejlepším by se mělo přestat. A v tomto případě to bylo ještě dosti dobré. Vtipný scénář, svižná režie, humorní herci, krásná prostředí. Tady to ještě šlo plynule a nijak zvlášť člověku ani nevadilo, když se na některé dobové reálie třeba na první dobrou nechytal a musel zjišťovat věci okolo. 4/5.

plakát

Jak básníci čekají na zázrak (2016) 

Nebylo to špatné, ale zkrátka to bylo zvláštní. Tak nějak jsem si zvykl, že Štěpán je ten ženský svůdník typu Danny Smiřický (tj. po způsobu Škvoreckého). Tady však jeho jiskra poněkud vyprchala. Jasně, už je přeci jen v letech, má dítě a naopak o ženy zase tolik neusiluje, ale je do toho tlačen. Neříkám, že je to nutně špatné. Ovšem určitý předpoklad si člověk před shlédnutím snímku vytvořil na základě dřívějších filmů. Proti scénáři zas tolik námitek nemám a ani herecké podání mi nevadilo. Básničky mi však přišli o něco slabší, než ve dřívějších dílech (přitom obzvláště na nich je to vystavěno). Možná mi tu i chybí určitý způsob bláznovství a snílkovství, ale to se pojí spíš s mladším věkem a tady to tedy nemohlo být plně realizováno (jako v dřívějších filmech). Proto i ta humorná složka v tomto směru dost ubrala a místy jsem měl pocit, že trochu i ztrapněla (nemám nic proti představiteli Štěpána Juniora, ale nějaké dialogy opravdu nebyly vybroušenými diamanty). Za mě zatím průměr.

plakát

České století (2013) (seriál) 

Kulisy, práce maskérů i kostymérů, kamera, příprava interiérů a exteriérů, hudba - ty a další my přišly naprosto super a nemám, co vytknout. Scénář mi ale občas pěkně lezl krkem, protože mi místy připadal až příliš šroubovaný, kýčovití či zbytečně škrobený. Pakliže chtěli v některých případech vzbudit dojem dobové mluvy, nepovedlo se (stačí kouknout na jakýkoliv snímek pro pamětníky z daných dob). Některé pasáže byly málo extrémní a vyhrocené, tudíž se dané době těžko mohly vyrovnat (konkrétně epizody 3 až 5). Ale chápu, že pak by mohl být problém s věkovou přístupností (o to by to ale autentičtější). Každopádně celkově se jedná o zajímavý počin. Bohužel celkový dojem kazí (a znevažuje) již zmíněné.

plakát

Babí léto (2001) 

Přemýšlel jsem, že dám i pět, ale jednu hvězdičku si nechávám do zálohy pro další shlédnutí, abych se v hodnocení utvrdil. Nicméně tak či tak, snímek je opravdu zajímavým počinem. Po herecké stránce je super, ale spíš než to mne zaujal scénář svým narativem. Téma je to totiž opravdu závažné a ve snímku spatřujeme určitou hloubku i zaobírání se tématy, o nichž se nelehce mluví, natož se poslouchá. Staří, umírání a mnohé jiné spjaté s pokročilejším věku si jistě vybírá svou daň, přitom zde tyto témata nepůsobí lacině a béčkově (jako v každém druhém americkém snímku), ale mají svá opodstatnění a hloubku. Místy si tak i pro toto kladu otázku, do jaké míry zde herci hráli a do jaké byli sami sebou. V nedávném rozhovoru Zindulky (pár měsíců před jeho smrtí) v časopise "ČD pro Vás" (listopadovém čísle) Zindulka přiznává, že zde skutečně byl v lecčems sám sebou. U Brodského lze jen hádat, ale tuším, že svým způsobem se už tehdy chystal rozloučit a vypověděl tak, jak se vlastně cítil (ale to jsou jen moje spekulace). Každopádně s ohledem na vše uvedené dávám 4/5 (zatím mám tu zmíněnou jednu hvezdičku v záloze).

plakát

Zkáza Dejvického divadla - Režisér (2019) (epizoda) 

Zatím nic moc. Pár úsměvných scén, ale příběh je dost kostrbatý. Chápu, že se to snaží v něčem vycházet ze skutečnosti, ale určitě by to šlo provést lépe. Takhle je to (v lepším případě) jen průměr.