P. J. D.

Hezká alegorie života ukázaná napohled z několika různých nesourodých úhlů, ale v podstatě úzce souvisejících s tím, co dnes a denně žijeme. Chceme naši pláž jako pohodové a krásné místo, ale sami si ho takové jen nalháváme a přivíráme oči nad surovosti skutečnosti. Herce v tomhle filmu spíš vnímám jako kulisy toho, co chtěl básník říci (tj. scénárista a posléze režisér). Za mě pěkná podívaná.

Stejně jako se dnes digitální technologie a věda rozvíjí velice rychlým tempem, tak se i tento pořad stává v některých svých faktických ohledech nepřesný a zastaralý. Oceňuji však, že dokáže představit řadu složitějších pojmů jednoduše a pochopitelně (namátkou digitální konvergenci). Líčení dílčích aspektů techniky a vědy tu probíhá nenuceně i plynule a přitom zajímavě. Proto jsem si ani jednou neřekl, kdy už to skončí (naopak mne zamrzela krátkost jednotlivých epizod). Docela bych proto uvítal, kdyby pořad pokračoval i neskončil v roce 2012. I tak, v mém hodnocení hezkých 4/5 hvězdiček.

Už dlouho jsem nebyl tak moc zklamaný ze speciálu Pána času. Všechno to bohužel stojí a spolu s tím hned padá na mizerném scénáři. Bohužel proto budu místy vyzrazovat zápletku. Začněme třeba u postavy Dana. Lze si jen těžko představit, že člověk (jaký dle dřívější charakteristiky minulých dílů) má máloco společného se sečnými zbraněmi je dokáže naprosto s přehledem a velice dobře používat, takže hravě přemůže mnohačetnou převahu raz dva. Dále je zde postava syna, Ying Ki. Veškeré herecké emoce se bohužel u této postavy smrskly na to, že se buď mračí, nebo nepřirozeně usmívá (scénárista si asi řekl, že to stačí). Zároveň (pro mě z pochopitelného důvodu) se chce celou dobu pomstít a vypořádat se ženou-pirátkou, jaká má značný podíl na smrti jeho otce. Ovšem na poslední chvíli se rozhodne (pro mě z nepochopitelného důvodu), že chce s ní být "nejlepší kamarád", sloužit jí a přidat se do její posádky (tady si říkám: "co to sakra, vždyť bez jejího přičinění by nebyl mrtvý jeho tatík"). Je zde naznačena možná milostná zápletka Yaz a Doktorky - namísto toho, aby se rozvinula (a aby díl aspoň o něčem byl), tak vyšumí zcela do prázdna (proč?). Záporák je doslova leklou rybou a vytvořit si vůči němu nějaký postoj (např. nenávist) lze jen na základě těch pár slov, co pronese (tady očividně selhala práce maskéru či práce techniků, protože tahle postava za celou dobu nezmění nijak tvář - doslova si člověk říká, zda to není jen něčí maska, jíž má nějaký člověk). Celková zápletka je jeden průšvih. Místy si člověk říká "jak se mohli logickou cestou vůbec dostat z tohohle bodu do toho dalšího?", jindy je vše vyřešeno stylem Deus ex machina. Jediné, co je nějak slušné, je snad jen hudba a herecký výkon Jodie Whittaker (ovšem ten scénář, co dostala, to je jednoduše děs běs - místy až nesmyslný, viz výše). Abych to shrnul, místy jsem skřípal zubama. Nemůžu tedy hodnotit jinak, jak 2 z 5.