LINKIN

Asi mi něco uniklo.

Zajímavej film, kámoši od toho odešli se slovy:"Nebudu koukat na kozy nějaký šedesátiletý rašple". Ale myslim si, že o tom to není. Je to spíš o tom entusiasmu k dané věci a tou je nafocení kalendáře napříč veškerým konvencím. Po hodině sledování filmu sem se ale začínal pomalu a jistě nudit a kdyby na konci nebylo "Podle skutečné události" bylo by to ještě o hvězdičku méně, protože si nedokážu představit, jak se tohle všechno semlelo mimo filmové plátno.

Ani Michael Douglas, na kterého jsem téměř bez vyjímky alergický mi v téhle Fincherově hříčce nevadil. Hru, o kterou se ve filmu jedná, režisér nerozehraje jen s Nicholasem van Ortenem, ale i s divákem u televizní obrazovky a pokud přistoupíte na její pravidla a necháte se vtáhnout do jejího světa, čekají vás neopakovatelné filmové zážitky. Diváci, jenž si libují ve hledání logických děr ve scénáři a různých nesouvislostí ve filmu by si v tomhle případě jistě užili své, ale pokud přivřete obě dvě oči a obejdete jak tenhle, tak spousty jiných menších nedostatků, nudit se opravdu nebudete. A kdybych už jó musel bejt mermomocí ten šťoural, kterej se snaží něco zlýho najít, byli by to asi přehnané akční scény. David Fincher jako mistr napětí a temné atmosféry měl zůstat opravdu u svého koryta a v duchu první půlhodinky dokončit i celý film.

Slzopudná kundozmrdovina. (© Zeebonk)

Šestihodinová přehlídka převážně černých texaských bukvic nejrůznějšího ražení a vypracovaných prdelek na jinak plochých anorektických puberťačkách, který mě z nějakýho důvodu vůbec nerajcovaly. Asi nejzajímavější je ta sociální bublina, kterou si tahle banda ufňukánků kolem sebe dokáže vystavět uvnitř jedné tělocvičny, aniž by si uvědomovala, že to vlastně nikoho nezajímá. Kdyby dělali gymnastiku, můžou vyhrát třeba olympiádu, takhle teda Daytona, orgasmus, cheers, ende, běž smažit hamburgery vole.

První japonský film, který u mě nebyl za plné hodnocení. Abych pravdu řekl ani nevím proč, prostě mě nedokázal pohladit u srdíčka tak jako ty ostatní.

Beatles --> Oasis --> Kasabian

Nemůžu si pomoct, mě se to prostě líbilo, sice sem v poslední době viděl tucty filmů, jenž sou poskládány jako mozaika příběhů několika lidí, které se vzájemné prolínají, ale tenhle film měl spád. To co se Crowleymu podařilo nacpat do 105 minut, by ostatní režiséři rozpitvávali minimálně tři hodiny. U filmu jsem se i párkrát zasmál a poslední dvacetiminutovka utekla jako voda. K tomu všemu výborný Colin Farrell a vychází mě z toho film, na který se sice podruhé nepodívám, ale jsem mu vděčný za příjemně strávené dvě hodiny.

Bacha na spoilery... Trvá asi půl hodiny, než je divákovi vnucena premisa, že Bredík je ten hodnej upír a Tomík ten zlej upír. Potom si z Dunstový udělaj hodnou malou upírku aby mohla skoncovat s tim šeredným a zlým upírem Tomíkem. Z Bredíka se ale taky stane zlej upír a když potká jiný upíry, zjistí, že Tomík nakonec vlastně nebyl zas tak moc zlej upír a Bredík začne mít výčitky, zažije jakousi katarzi a stane se z něj neutrální upír. Konec s Tomíkem je ale úžasnej.

Mi včera volal Pelta. - Čurák! A co chtěl? - No nic. - A cos mu na to řek? - No nic. - Tak tos mu řek dobře. Člověk, jenž neholduje fotbalu, který ví jen strohé informace o korupční aféře v naší lize, ten si nikdy nemůže vychutnat tuhle inscenaci na 100%.