KafuR

Přestože jsem nálepku "kontroverzní" bral s nadhledem, jelikož teď už je jiná doba, musím říct, že mě to bavilo právě i díky své provokativnosti, kterou čas ještě příliš nezahladil. Úplně mně sice neseděl ten náhlý přechod z ušlápnutého slušňáka do rebelského bouřliváka, ale jeho následná jízda byla zábavná, zápletka pikantní a finále strhující. Takže jsem vlastně dostal víc, než jsem čekal. Navíc pěkná (i když nepůvodní) hudba.

Dlouho jsem si myslel, že Poirotovu srdci by na Mohsově stupnici musel být vyčleněn 11. stupeň hned po diamantu a najednou.. helemese! Ono stačí, aby se mu do cesty připletla zchudlá emigrantka šveholící po matce rusky a najednou máme z obvykle těžkého morálního dilematu mezi dobrem a zlem zdánlivě jednoduchý problém, jehož jediným výsledkem je málem opravdu střelený Hastings s boulí na hlavě.

Kde jinde zakončit jednu éru než na úplném začátku, na zámku, který sice svou krásou díru do světa neudělá, ale který představuje tak inspirativní materiál pro stárnoucího a poněkud zchřadlého detektiva. Ví co chce, nikam nepospíchá a kam se nevleze vozíček, tam nastrčí Hastingse, takže ke spokojenosti mu chybí jenom pořádná vražda, která sice v kontextu již vyřešených způsobů zabití nějak neohromí, o to více ale překvapí rozuzlení, po jehož zhlédnutí jsem si říkal, že být vrahem v Poirotově v blízkosti není asi nic moc, obzvlášť, pokud máte rádi horkou čokoládu před spaním.

Vánice za okny, vlak ztracený v závěji a jeden mrtvý člověk uvnitř něj. Případ, ktery se postupně vymyká žánrovým šablonám a na jehož konci bude jeden zlomený detektiv. Odosobněná a ponurá verze Poirota, který je nucen pochybovat o všem, co považoval za samozřejmé a všem, co řídilo jeho dosavadní život. Úderná a mrazivá hudba a vynikající adaptace předlohy, která umí mrazit jak atmosférou, tak morálním dilematem, kterému je nucen divák přihlížet. A máloco se dokáže člověku tak vrýt do paměti jako poslední pohled Poirotovi do tváře. A pak už nic, jenom titulky.

Špičkový akčňák, který se obejde bez zástupů zabijáků v tratolišti krve, siláckých keců a bezduchých výbuchů, ale který spíš sází na povedený scénář, civilní herce a rejžy bez potřeby se zbytečně ukazovat. Damon sice ze začátku vypadá jak vyjukaný chlapec, který ke svým schopnostem přišel během nehody v laboratoři, ovšem záhy i tento jeho výraz dostává svůj smysl a člověk na konci může jenom s potěšením konstatovat, že stále existují filmaři, kteří dokážou známou látku obalit tak, že člověka ani nenapadne to s něčím srovnávat. Protože Bourne je kapitola sama pro sebe.

Genius loci Aljašky a sonda do hlubin sociálních problémů tam někde za polárním kruhem. A poukazovat na ně je dennodenním chlebem pro různorodou skupinu novinářů místního plátku. Na hlavní příběhové linii, která řeší vraždu místní mladé ženy, seriál dovedně zobrazuje problematiku nefunkčního systému na americké periferii (diskriminace domorodců, nefunkční policie, byrokracie) a dává ji do kontextu s odlehlou aljašskou divočinou, kde den trvá půl roku, zima pak většinu roku, silnice končí zpravidla za posledním domem ve vesnici a letadlo je nezbytnost pro každou větší cestu. Dobrý dojem ale trochu kazí to, že pár nakousnutých příběhových linií vyšumí do ztracena, a laciný a klišoidní závěr. Nicméně jako celek lepší, než jsem čekal.

Jedna veliká nuuuuda.. Ne že bych očekával nějaké extra originální inovace typu sympatické hlavní hrdinky, ale scénář míchající prvky Godzilly, Spider-Skatemana a nad tím vším bdících jeřábníků na správném místě mi ke spokojenosti stačil asi tak jako vidina dalších nudných pokračování, takže nezbývá než rejžovi poblahopřát za to, že se mu podařilo vytvořit z tisíckrát otřepaného klišé verzi ještě o pár melounů otřepanější.

Nejlepší by bylo vzít to pěkně po kousku a zvlášť ohodnotit každou sekci, která dala dohromady tuto pohádku. Dialogy vtipné a nápadité a hlavní protagonisti sympatičtí, jenomže to celé je zaobalené do všedního kabátu, který prostě ničím nezaujme a na pohádku působí občas až nepatřičně. Hlavní dějová linie přímočará a předvídatelná (vím, že je tak to v pohádkách bývá) a konec působí dojmem pouze laciného dovětku, který dostal za úkol celý příběh pouze orámcovat.

Přesně jak Jiří Strach avizoval: co fungovalo i v předchozím díle (nebeský humor), to bylo přidáno, a co potřebovalo vylepšit (výprava), zlepšeno bylo. Proto je s podivem, že se také s druhým dílem nezlepšil příběh. Dějová linie tentokrát vyznívá do ztracena snad ještě více než v díle původním a celému tomu vlastně chybí pořádná zápletka. Duo Trojan-Dvořák to sice celé odběhají a odskákají poctivě, bez pořádného scénáře ale ta jejich snaha vyznívá dost naprázdno. A navíc, to finální zatočení s Košťálem popírá až doposud budovanou nebeskou filozofii o bezzásahovosti do života lidí, to bylo dost laciné.

Slabší trojec. Je sice chvályhodné, že se Marvel nesnaží každým filmem vytasit s protivníkem ohrožujícím když ne celý svět, tak aspoň Ameriku, už méně chvályhodné je však to, že se kromě navaření jakž takž vtipné kaše jede podle posté z koše vytáhnutého scénáře od předchozího filmu, který se kromě názvu liší jenom rokem uvedení do kin. Žádné překvapení se tedy nekoná, na druhou stranu ale potěší příjemné herecké obsazení a vcelku organická návaznost na zatím poslední Avengerovskou taškařici s neposedným Ultronem.