Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (1 017)

plakát

Jindřich IV. (1968) (divadelní záznam) 

Na záznam tohoto legendárního divadelního představení jsem se chystal několik let. Včera jsem se tedy k němu vzchopil a zažil asi největší zklamání letoška. Možná to bylo tím, že jsem se naladil na avizovanou komedii a očekával jsem Mildovo komediální herectví, nevím. Každopádně úvodní půlhodina, ve který donekonečna nějaký kraviny melou Bróďa, Haničinec, Jirásková a Brousek s podivuhodnou přehazovačkou, veškerý mý očekávání zabila a já se nudil jak pes. Pak nastoupil Milda a ten v těch kecech dál pokračoval a já byl čím dál tím zklamanější a pak to vypnul a hořce zaplakal.

plakát

Fetih 1453 (2012) 

Stejně tak rychle jak se ve mně vzedmulo nadšení po zjevení Fetih 1453, můj entuziasmus rychle opadl. Důvod je ten, že Turci se sice očividně ukrutně snažili natočit svůj národní epos a do svého velkofilmu narvali spoustu elánu a prachů, potíž je v tom, že jsou to sračkeři a ne filmaři. Je to přesně to, co jsem viděl v Istanbulu, když jsem tam před lety byl; ani Evropa, ani Asie, spíš jen všude takovej pseudoarabskej shit. Režisér Faruk Aksoy podle mě viděl Pána prstenů a začal snít o tom, jaký by to bylo krásný, kdyby u Helmova žlebu vyhráli skřeti. A tak natočil Fetih 1453. Filmařská neschopnost je patrná z každýho druhýho záběru. Digitální ztvárnění Konstantinopole je tak béčkový, že máte dojem, že se jedná o trailer z nějaký PC hry. Bojový scény jsou skutečně směšný a hodný Vávrových spektáků z 50. let; hned v několika záběrech je voják naskrz proboden kopím a jak se válí po zemi, je vidět, jak mu oba gumové konce kopí kolem těla plandaj v neuvěřitelných úhlech. Ženskej element je taky výživnej, protože hlavní milovnice vypadá jako tranďák a modrý kontaktní čočky to už asi fakt nespravěj, všiml jsem si ostatně, že Turkyně jsou mimořádně odporný bytosti, ale tvůrci mohli obsadit nějakou hostující herečku, ne? K trpkosti ze snímku přispěje i to, že turečtina je mimořádně kakofonická a působí na nezkušeného diváka stejně jako třeba hindí při sledování indických filmů; zvlášť nepatřičně to pak navíc působí při scénách, kdy promlouvá papež s kardinály a tam ta turečtina fakt sedne. No a aby to režisér s producentem opravdu dojebali, obsadili do role hlavního hrdiny i hlavního mizery dva totožný týpky, kteří jsou stejně vlasatý, vousatý, namakaný i oblečený, takže když se na závěr utkají v souboji, je vám jedno, kterej pojde, protože jsou zaměnitelný.

plakát

Psíčci lorda Carltona (1970) (TV film) 

Viděl jsem pravda jen půlku, na víc jsem neměl, ale udělal jsem si obrázek, že to komedie rozhodně nebude, protože jsem nezaregistroval jedinej pokus o vtipnost. Zato jsem zaregistroval sáhodlouhé záběry z ulic Londýna, aby bylo každýmu divákovi jasný, o jak nevídaně výpravnej spektákl se jedná. Nekonečný záběry na bobíka řídícího dopravu, parlament a reklamu na coca-colu jsou navíc tak roztřesený, že jsem došel k závěru, že to kameraman točil na ručku ukrytou pod kabátem, aby se nevystavil obvinění ze špionáže. Zápletku jsem moc nepochopil, protože je o tom, že někdo vnutí britskýmu lordu cenzorovi "pornografický" fotky a on se nad nima donekonečna pohoršuje. Taky je vezme domu, kde je nepochopitelně ukazuje sluhovi a pohoršujou se nad nima společně. Vůbec nic na tom nebylo zajímavýho, tak jsem to vypnul.

plakát

Slasti Otce vlasti (1969) 

Ona ta parodie místy působí i jako nechtěná parodie díky směšným reáliím (komický souboje, patetický gesta aj.), ale kupodivu na českej historickej film, což bývá obvykle utrpení, se na to dalo dívat. Hanzlika jsem nikdy moc nemusel, ale tady mě ani moc nesral a hlavně to spravil Kopecký, který předvádí životní formu.

plakát

Konec jasnovidce (1957) 

Kratinké filmové pošušňáníčko. V jednoduchým příběhu o zestátnění jasnovidcovy živnosti se objevuje veškerá československá filmová (nikoliv databáze) elita. Je to skutečně zábava zvlášť v druhé půli, kde Scibolini už hraje cynickýho státního zaměstnance, kterej plní normy a lidský osudy ho vůbec nezajímaj. Taky je úsměvný, jak jsou tu všichni ti vynikající herci mlaďouncí a takovýmu Menšíkovi kupříkladu bylo teprve 28 a mluví ještě pubescentním hláskem. Neuvěřitelný je, že soudruzi viděli v tomhle nevinným kraťasu nepatřičnou kritiku politických poměrů a šoupli ho do trezoru, šulini. Teď půjdu a pomažu kliku kanceláře Vojty Filipa hovnem.

plakát

Komici na jedničku (2010) (pořad) 

Nastavovaná kaše a vlastně zbytečnej pořad, protože tohle už od nepaměti a mnohem lépe dělá Hanzlík (a před ním myslím Svěrák) v Úsměvech. Viděl jsem díl s Kopeckým a přišlo mi, že jsem se nedozvěděl nic novýho oproti tomu, co už beztak ví každej průměrně informovanej divák. No a Nárožnýmu asi špatně udělali zuby nebo co, protože šišlá jak stará Blažková. A taky bych řekl, že debilnější název pořadu se už asi nedal vymyslet.

plakát

Kočár nejsvětější svátosti (1962) (TV film) 

Nerudný a ješitný monarcha Werich a jeho úlisný lokaj Milda Kopecký sehráli nádherný úvod snímku. Naneštěstí Milda jde za chvíli do Paďous, na scénu vpadne Adamcová a podstatnou část stopáže zabíjí její intrikánské a manipulativní řečičky, takže veškerý humor končí a zavládne smutek, škoda.

plakát

Tonoucí se stébla chytá (1967) 

Je to taková typická funésovská taškařice poplatná humoru své doby (typicky například ženská u šraněk marně točí klikou a závory se nehnou; když pak točí klikou rumpálu u studny, šraňky se zvednou). Občas jsem se pobavil, ale jinak je to spíš podprůměrná bláznivá komédie. Potěšila mě zajímavá role Michela Galabru, kterej hrál výborně, ostatní herci mi spíš překáželi. Na filmu je taky myslím krásně vidět atmosféra 60. let; je pozoruhodný, že když se v dnešní době snaží někdo vytvořit film z této dekády, nepůsobí to vůbec věrohodně.

plakát

Evoluce (2011) (studentský film) odpad!

Absolutní klerofašistická sračka. Bláznivá kudlanka se pokouší se svým pubescentním hláskem vést hraný dialog s vědcem a vyvracet mu evoluci jako takovou. Je to v mnoha ohledech k smíchu, zvláště pak tou hroznou stylizací, kdy študent na vědce blahosklonně blbečkuje a ten zase je vykreslen jako arogantní a zároveň přitroublý hlupák. Študent má pocit, že argumenty evoluce je třeba vyvracet logicky a snaží se zpochybnit, že v přírodě existují vývojové mezičlánky (nikdo přece neříká, že musí existovat nyní, ale je prokázáno, že existovaly kdysi). Študentskej debílek tedy prosazuje racionalitu tam, kde sám jako alternativu nabízí víru, přičemž je každýmu jasný, jaká je Bible snůška nelogických hloupostí, pohádek a pranostik.

plakát

EZO.TV (2009) (pořad) odpad!

"A mám jít na tu operaci nebo ne?" Vždycky když zaslechnu, že (prej) v těhle pořadech pro debily padne obdobnej dotaz, mám dojem, že by je tam měli všechny zavřít do krimoše za obecný ohrožení.