Koprix

Já, jako zarytý fanoušek Pink Floyd můžu říct jen jediné - skvělý dokument o nejgeniálnějším albu nejgeniálnější kapely. Ano, určitě by se tu našlo pár věcí, které by šly vylepšit, ale pokud nezabíháme do příliš velkých detailů, zhltneme tento film na jeden zátah a ještě budeme žadonit o přídavek. I po přečtení knih o Pink Floyd se zde dozvíme něco málo nového a jako začínající kytarista vidím velké plus v záběrech, kde například David Gilmour hraje začátek "Breathe" na kytaru - konečně mám příležitost od něj něco okoukat ;) Další výhodou narozdíl od knih je, že zde vidíme na vlastní oči práci se syntezátorem během natáčení "On the Run," a slyšíme jednotlivé stopy písní jako zpěv Davida Gilmoura, zpěv Ricka Wrighta, doprovodné vokály sólistek nebo samotné nástroje, které na originální nahrávce takhle jasně rozhodně nezachytíme. A krom toho, vidět Ricka Wrighta, jak hraje na klavír "The Great Gig in the Sky" je zážitek, který si s radostí dopřeji znovu a znovu.

Jako fanouškovi Garfieldových kreslených stripů mi krvácí srdce nad jeho filmovým zpracováním, které postrádá snad všechno, čeho si u komiksu cením. Vtipný film není za žádnou cenu - malé děti se na to možná budou dívat jako na dobrou zábavu, ale dospělí budou zoufale lomcovat s klikou u dveří a prosit, abyste je pustili ven a ušetřili je tak strašlivé nudy. Z tlustého sarkastického kocoura tu udělali přiblblou mašinu na žraní lasagní, Odie je pouhopouhý tuctový ořech a Jon také ztratil veškeré povahové rysy, které z něj činí toho nudného starého mládence, kterému se v komiksu nelze nesmát. Typický příklad toho, že některé knižní předlohy je lepší nechat na pokoji a nesnažit se je zfilmovat za každou cenu.

Narozdíl od Pokémonů se na Smolíkovi můžu dívat i o 10 let starší a nepřijde mi, že by byli nějak trapní nebo dětinští. Ano, je to seriál pro děti, ale takový, u kterého se pobaví í dospělí. A k tomu všemu, zkuste si najít někde jinde tak dokonalého protivu jako je doktor Halíř. ;)

Vynikajicí film, který však rozhodně není pro každého. Zatímco někdo bude skákat nadšením z kytarových sól během spousty drsných scén, někdo se bude zoufale nudit a snažit se pochopit jak složitý děj, tak důvod, proč se hudební videoklip z několika minut protáhl na hodinu a půl. Já se jakožto příslušník první kategorie nechám unést nejen kytarovými sóly, ale i hudbou samotnou. Klasický mírně melancholický zvuk, u Pink Floyd tak typický, tu přerůstá až do silně depresivní atmosféry, kterou dovytvářejí nejen texty písní, ale i příběh samotný. Ten se dá plně docenit až tehdy, kdy znáte spoustu fakt nejen ze života Rogera Waterse, ale i ze života samotných Pink Floyd. K úplnému pochopení The Wall jsem se propracovávala poměrně dlouho, ale vnímat určité na první pohled nevýznamné detaily určitě stojí za to. Čím vícekrát film vidím, tím více mě dokáže pohltit a nutit mě prožívat osudy zpěváka Pinka společně s ním. Čím vícekrát film vidím, tím více dokážu ocenit geniální animace Geralda Scarfa. Proto by se ti, co film viděli pouze jednou a neví, jak s pocity získanými během jeho sledování naložit, určitě neměli vzdávat a shlédnout ho znovu. Máte můj dík, Alane Parkere, Bobe Geldofe, Rogere Watersi a v neposlední řadě i Davide Gilmoure - za geniální kytarové sólo v Comfortably Numb. Nic jako vaši The Wall nikdy nikdo nevytvořil. A taky už nevytvoří.

Děj předvídatelný, postavy průhledné. I přesto jsem si Avatar užila, a to hlavně díky speciálním efektům, kterými se to ve filmu jenom hemží. I když od začátku víte, jak to skončí, podíváte se na to celkem s nadšením, zvláště pokud zrovna hledáte nějaký nenáročný film na nedělní odpoledne.

Co se to stalo se starou dobrou původní řadou? Myslel tohle George Lucas vážně? Pokud jste fanoušky prvních třech dílů (myslím tím 4., 5. a 6. epizodu) tak nad Skrytou hrozbou můžete jenom nevěřícně kroutit hlavou. Příběhu se tu moc nenajde, většinu dialogů obstará snad nejprotivnější stvoření v celém vesmíru, Jar-Jar Binks, a malé děcko, které má působit sympaticky natolik, že je doopravdy spíš nesympatické. Jediné co film zachraňuje je hezká tvářička padawana Obi-Wana v podání Ewana McGregora a postava jeho učitele Qui-Gonna Jinna. Nedostatek děje si vykompenzujete při závěrečné bitce, díky které i odpustíte nudu během zdlouhavého závodu vznášedel a možná dáte i nějaký ten plus bod za soundtrack Johnu Williamsovi, který byl narozdíl od Lucase ve formě.

Perfektní Beatles + perfektní písničky + perfektní dědeček = skvělý kultovní film. Co jiného k tomu dodat?

Báječná letní komedie se skvělou hudbou. Meryl Streep opět dokázala, že je vynikajicí herečka, a v kombinaci s Colinem Firthem, Stellanem Skarsgardem a Piercem Brosnanem vytváří vtipný potřeštěný příběh, kterému se nelze nezasmát. Kravina tak dokonalá, že si mě získala. 4 hvězdičky dostává plným právem :)

Nadprůměrný dokument o nadprůměrné skupině. Ať už jste nebo nejste fanda The Doors, jasně a přehledně se seznámíte s kapelou, jejími členy a historií. Velmi dobře stravitelné i pro ženy, kterým tato hudba nic neříká - hlas Johnnyho Deppa na pozici vypravěče, nebo záběry na polonahého Jima Morrisona dokáží z nudy vytrhnout snad každou osobu ženského pohlaví ;) Každopádně velmi povedený dokument, který jsem si vskutku užila, zvláště protože jsem ho poprvé viděla na plátně kina během festivalu MFDF 2010 v Jihlavě.

Tato série patří bezpochyby ke špičce mezi anime. Poutavý příběh vás vtáhne do děje a propracované hlavní postavy vás bezpochyby donutí nebýt k jejich osudu lhostejný. Zvláště geniální mladý detektiv L vás nenechá spát - chová se nepředvídatelně, do mysli mu nevidíte, ale i přesto si vás něčím naprosto získá. Atmosféru dokresluje skvělý soundtrack a opening s endingem od Maximum the Hormone nakonec dovedou diváka k šílenství podobně jako zápisník smrti hlavní postavu Yagami Lighta. Skvělý zážitek plný nečekaných vývojů a zvratů se dá nejlépe užít napoprvé, své kouzlo ale příběh neztratí ani když se díváte znovu a poněkolikáté.