Marqta

Melancholický, poklidně plynoucí film plný rozporuplných otázek, které by každý asi vyhodnotil trochu jinak. Kdo je tady ten špatný? Kdo udělal chybu? Kdo je oběť? Co by bylo správné a v jakou chvíli udělat ? A správné pro koho vlastně ? Všechno to působí naprosto reálně, přirozeně, příroda a prostředí vůbec, herci jsou skvělí a v neposlední řadě i příběh samotný. Nevím, jak lépe to říci, než že působí tak obyčejně lidsky jak jen to asi jde. Včetně postav, která si každá nese v sobě něco z minulosti,nebo prostě jen povahový rys, nebo nakonec cit- zkrátka něco čemu se člověk těžko sám ubrání. Tenhle příběh ukazuje jak to dopadne, když se střetnou věci, které si člověk v sobě nosí. Jak jsou nakonec potom obětmi všichni. ----“You only have to forgive once. To resent, you have to do it all day, every day. You have to keep remembering all the bad things.”----

Prosté jasné citlivé a děsivé, jako nakonec většina děl s touhle tématikou.

Do kina jsem šla bez jakýchkoli očekávání. Byla jsem zvědavá a spíš jsem se bála co to bude za dílo. Nakonec to ale hrozné nebylo. je pravda, že tvůrci vsadili na takovou nějakou "jistou" kostru příběhu, nic kontroverzního, nic překvapujícího, ne že bych byla odborník ale pokud existuje nějaký manuál "co musí být ve filmu a jak to zaonačit tak aby dílo bylo oblíbené" tak tenhle film to splňuje do puntíku. Obvykle mi to právě na filmech vadí, ale tedy to bylo všechno podané tak "kouzelně" že mi to ani nevadilo. Rozhodně to není, žádné veledílo, ale hanbu Potterovské sérii to nedělá, dokonce bych řekla že se mi film líbil více, než zfilmovaný poslední díl Relikvií smrti. Moc se mi líbilo prostředí New Yorku, kostýmy a celková atmosféra filmu. Herci byli také moc dobří a hudba ve mě vyvolala pocity nostalgie. Jen ta ubohá zvířata byla taková malinko umělohmotnější, než bylo nutné :D Film doporučuji, pokud jste fanoušek H.P,, (pro ostatní to možná takový "zážitek" nebude.) Je to taková příjemná roztomilá oddychovka která nepohorší a člověk se celkem i zasměje. Slabší 4 hvězdičky.

Nikdy není pozdě na to začít si plnit sny, nikdy není pozdě na to žít. Vždycky můžete změnit zažité stereotypy ať už jde o zvyky, nebo způsob jednání s nějakou osobou. To je to, co se snaží film říci ? Možná. První polovina mě celkem bavila, ale pak to nějak ztrácí tempo pomalu a místy asi i smysl. Co se týče hlavních postav, tak mi přišly jako naprosté protiklady a stejný byl i můj názor na ně. Zatímco postava Freda mi byla sympatická s vtipnými hláškami a reálně působící..postava Elsy mi vyloženě lezla od začátku na nervy a přišlo mi, že to tvůrci lehce přepískli a vyhnali její charakter do tak absurdních extrémů, že pak působila spíš jako karikatura, nebo prostě parodie. Celkově mě mrzí, jak se film vyvinul, protože myslím, že samotné téma je hodně zajímavé...

Zvrhlá variace Shakespeara ? Možná lehce. Když nevíte co si pustit, tenhle film poměrně vyřeší situaci za vás. Je to zajímavá kombinace "romantického" filmu a konverzačního dramatu s trochou zvrhlé erotiky a psychologickými momenty.(Nevěříte ? Věřte.) Od začátku se mi líbila atmosféra snímku melancholická/mlhavá/chladná a hudba. Dalším pozitivem a možná pro mě i tím nejvýznamnějším byli herci. Film je to rozhodně plný emocí (jak už tady několik lidí psalo) a oba to zahráli opravdu hodně dobře, nic to ale nemění na tom, že mi celkově ten příběh přišel lehce "přitažený za vlasy" na to, aby ho moje podvědomí mohlo považovat za reálný. Bylo tam hodně různých motivů a podnětů k zamyšlení, ale když se to takhle poskládalo za sebe a dohromady tak to občas působilo lehce těžkopádně, alespoň tak mi to připadalo. Možná mi jen film nesedl a nebyla jsem schopná postavy racionálně pochopit (po většinu doby). Chyběl mi trošku moment překvapení, k závěru se asi nebudu vyjadřovat, posuďte sami...Rozhodně to není špatný film, ale znovu se na to nepodívám. První díl z roku 1997 jsem neviděla, ale lehce pochybuji, že by to změnilo můj pohled. ----"Čeho se nejvíc bojíš?" "Že poslední věc, kterou na světě udělám, bude obnovení mého statutu na facebooku, kam napíšu, že jsem osamělý a zničený a můj život byl úplně bezcenný."----

Film mi přišel trošku moc vyhnaný do extrému po všech stránkách (aby z toho byl ten "správný trhák" se vším všudy- jak z učebnice...) a občasné prostříhání by mi nevadilo. Ne že by byl snad příběh primitivní, nebo scénář nepovedený, to si nemyslím, ale stejně mi ta stopáž přes dvě a půl hodiny přišla zbytečně velkorysá. No a kdyby bylo ve filmu nějaké to překvapení, tak bych se nezlobila, ale celková atmosféra je povedená, herci jsou super a hudba taky, takže se mi vše ve výsledku líbilo, ale zas ne tolik abych se ztotožňovala s tím množstvím "oslavných ód" co tady jsou...

Konverzační drama, kde ale slova nejsou vším, tak jak to u konverzačních filmů někdy je..,Tady nebylo potřeba mluvit pořád a stejně mi přišlo, že bylo "poselství" zřejmé. Mikael Persbrandt je skvělý, věřila jsem mu všechno to zoufalství, smutek, nejistotu, možná trochu vztek, lehce schovaný (?) za lhostejností ...Je to skrz naskrz chladné by se asi dalo říci. Pošmourné deštivé prostředí tvoří bezútěšnou atmosféru...jakoby všechno tak nějak směřovalo k nevyhnutelnému konci...Na film se dá koukat buďto tak, jak jde/přichází, nebo jde využít toho, že nabízí spoustu otázek k zamyšlení... Kde končí strach z toho k někomu emocionálně přilnout a kde začíná sobectví ? Do jaké míry je emoční chlad ještě v nějakých "společenských mezích"? Je vůbec možné nesesypat se z toho všeho (co se "každý den" děje..)když nemá člověk někoho, komu by se alespoň trochu otevřel, někoho komu by důvěřoval a "pustil ho k sobě?"... Taky se mi líbil vypravěč v úvodu (i když to bylo jen pár vět...) a ten fakt, že má divák opravdu možnost poznat hlavního hrdinu. Tedy, že je ta jeho postava pojatá hodně dopodrobna..(matka, kamarád, manželka, sestra...). Každá z postav, která se postupně ve filmu objeví vnáší něco trochu nového do pohledu, který si člověk o hlavní postavě utváří..přináší náhled z trochu jiné strany..to se mi líbilo. Snímek mi připomněl- žánrem a formou pojetí filmLocke, který můžu také jen vřele doporučit, pokud se vám tohle líbilo.

Téma klonování je určitě hodně kontroverzní, ale to už si asi musí každý nějak urovnat v sobě, jak se "k tomu má". Atmosféra se rozjíždí hned ze začátku. Je poklidná, ale chladná a dalo by se asi říci že docela poetická se spoustou detailních záběrů drobností a prostředí. Přišlo mi zajímavé, že děj sice plyne zdánlivě poklidně, ale přitom se ve snímku objevuje poměrně hodně "časových skoků". Ty se mi líbily především ze začátku, kde se člověk několikrát postupně retrospektivně vracel k záběrům, které na první vidění nebyly zcela jasné...Motiv je určitě zajímavý, ale myslím, že druhá polovina filmu už byla trochu moc rozvláčná, nic moc se tam nedělo, ale tempo tak nějak zůstávalo. Eva Green byla skvělá a v některých pasážích si myslím, že trochu zachraňovala scénář, který jakkoli začal slibně, myslím že tak nějak postupně ztrácel štávu a že by se mohlo z tohoto tématu vytvořit trochu" více říkající" dílo. Ale díky kameře a určitě i zvuku (který je syrový, bez doprovodné hudby, vlny, vítr, cinkání) se mi na film hodně příjemně koukalo.

Eh, není to tím, že bych měla něco proti téhle tematice, není to tím, že by mě obsah pohoršoval/znechucoval, nebo že bych si myslela, že je vhodné "tyhle" věci nějak neřešit/neukazovat...Já jen nepochopila pointu tohoto snímku...netuším co tím mělo být sděleno, na co se mělo poukázat, film mi nedává moc smysl. Až tak "jednoduché" to je. Noé se nesnaží být kontroverzní (zní některé komentáře tady..) ..S tím já nesouhlasím. Přijde mi, že všechno o co se tenhle film snaží je být kontroverzním a surrealistickým. Přijde mi právě, že se o to snaží tolik, že už nějak nezbyl "prostor" pro cokoli jiného. A tím cokoli myslím cokoli... Přijde mi, že když už se film/postavy snaží něco říci, tak to je v úplném rozporu s tím co ukazuje ..(je snad tohle pointa ?? ) Abych jen nekritizovala, líbí se mi prolínání časových rovin ve filmu a líbí se mi myšlenkové monology...(tedy ten nápad, že se tam vyskytují myslím, nikoli jejich obsah/ neobsah). Co se týče střihu, tak ten byl zajímavý místy (prostřihy- něco a najednou úplně jiný pohled- nevím jestli to dává smysl, když to takhle napíšu..). Ze začátku mi to občas připadalo trochu jako "pěst na oko", ale potom jsem si zvykla a bylo to originální, pokud nic jiného, a taky lehce zpestření nekonečné stopáže...Vlastně asi stejně jako hudba... Kdyby se někdo rozhodl prostříhat těch 130 minut na 60 minut...myslím, že by se mi to i relativně mohlo líbit jako "umělecký pokus"..nebo něco v tom smyslu. Už jsem přestala, počítat na pokolikáté jsem to nakonec dokoukala....Možné nemám na tenhle film dost "uměleckou duši"...prostě to šlo mimo mě...

Po všech stránkách jednoduše "zvláštní"film je to takové pohádkově absurdní a je mi celkem jasné, že z tohoto mého prohlášení nemůže být nikdo dvakrát moudrý...Nevím pořádně jak se to přihodilo, ale na začátku mi film připomněl Amélii (sice zdaleka...ale nějak se mi vybavila..)asi kvůli popisu a představení "podivných" zvyklostí hlavní postavy. Katie nikdy nepatřila mezi moje oblíbence, ale musím se přiznat že mi k ní tahle role sedla. Škoda možná, že nebylo všechno trochu víc promyšlené protože hlavně ve druhé polovině už na mě snímek místy dělal trochu "laciný" dojem.