Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenze (136)

plakát

A co když je to pravda? (2005) 

Takové nemastné, neslané a až příliš pozvolné. Nebýt milé Reese a sympaťáka Ruffala, ani bych tenhle film nedokoukala. Nápad s poloduchem mladé doktorky a jejího živého šamstra sice není špatný, ale veškeré nápady a vtípky se docela rychle vyčerpají a potom už se film jen tak tak doplácá do povinného happyendu. Mimochodem takový byt se střešní zahradou bych taky brala.

plakát

Alchymie duše (2022) (seriál) 

To bylo tak hezké :D Fakt. Pohádkový příběh, výprava, za kterou se nemusí stydět ani film, hezké kostýmy, casting, soundtrack... Že se jedná o echt kvalitku značí i dvě série, kdy v korejské produkci je zlatý standard jedna o cca 16 dílech. Tady šli ale i do té druhé, asi aby mi udělali radost. Sice už v ní nebyla má oblíbená Mu-dok, ale i k nové slečně jsem si našla cestu. Sem tam by to sneslo nechat střihače trochu úřadovat, jako u všeho z korejské produkce, ale je to jen malá výtka.

plakát

Alita: Bojový Anděl (2019) 

Bylo to vizuálně hezké, ale. Ale prostě mě to nebavilo, a to se u sci-fi prakticky nestává. Jak jsem psala - vizuál pastva pro oči, souboje přehledné, Alita je milá a tam kde má být zase ďábelská (jako ten fialový skřítek v Kick ass), jenže to je asi tak všechno. Prostě film nemá pořádný dramatický oblouk, obsahuje plno nelogičností, které až nasírají (proč proboha Hugo a ten týpek, co vypadal jak Feri, při potyčce, kdy se všechno podělá, neutekli? A proč tam Hugo vůbec lezl?). Romantická linka byla milá, ale Tom Hanks kdysi řekl - sebelepší animace nezachytí esenci polibku - a měl kluk ušatá pravdu. Nezachytí. Dalším nedostatkem byl timing scén - něco se táhlo a něco zbytečně odhrkalo, např. výprava do Pustiny si zasloužila třeba i scénku nějakého blbnutí party...a bylo toho víc. Prostě mi to přišlo jako ze seriálu udělaný film, kdy tu vatu, co navozuje realičnost a díky nímž si utváříte k postavám vztah, vypustíte a necháte jenom nosné prvky, což při 2 hodinovém filmu fakt není třeba. Zkrátka - technicky dokonalé, ale emočně ploché.

plakát

Amélie z Montmartru (2001) 

Amélie je film, se kterým jsem se minula jako dva rychlíky jedoucí v protisměru na vedleších kolejích. Od prvního záběru jsem měla pocit nepříjemné manipulace, kdy režisér (za vydatného hudebního podmazu) vyloženě nutí diváka mít rád tu milou a čistou dušičku Amélii. Pod povrchem miloučké dívenky z venkova se ale skrývá pěkná potvora, které není cizí trošku lhát, podvádět, dělat lidem naschvály a jít si za svým (způsob jakým uhnala svého vyvoleného by fascinoval i starou pletichářku paní Bennettovou). Hlavní hvězda filmu Audrey Tautou ve snaze zapadnout do přestylizované výpravy koulí po celou dobu očima jako kolouch Bambi, a proto její herectví působí trochu divadelně. Celá tato výprava je ale jenom prázdně milá a líbivá bez hlubšího podtextu a navozuje pocit myšičkových předělů z Prasátka Babe. A takový je vlastně i celý film. Dvě hvězdičky - jedna za soundtrack a druhá proto, aby té první nebylo samotné smutno - tak jako Amélii:-)

plakát

Aquaman a ztracené království (2023) 

Další výlet do Atlantis nebyl tak zábavný jako ten první. Bylo vidět, že DCU se s touto generací hrdinů loučí s úmyslem to nějak víceméně důstojně ukončit. Scénáristicky průměr, Momoa hraje jako vždy hřmotné dobračisko, chyběla větší interakce s Merou, kdy ohledně Mery měli scénáristi velmi svázané ruce, což film IMHO ochudilo nejen o jemné manželské špičkování. Amber postava Mery sluší, je škoda, že tvůrci podlehli tlaku fanoušků. Nicméně back to movie - akce byla přehledná, CGI fajn, Dophi je pořád borec a nakonec všechno dobře dopadlo (až na jednoho švába). Závěrečný pomrk směrem k Marvelu pobavil. Takže sečteno podtrženo průměr, na který se ráda mrknu někdy na Prima MAX.

plakát

Blízká setkání třetího druhu (1977) 

Můj první film Stevena Spielberga, který zapříčinil moji zálibu ve sci-fi. Spielberg musí být génius nebo emzák, protože natočit film, který byl v té době revoluční ve vnímání mimozemského života a udělat z něho kasovní trhák, to se jen tak někomu nepodaří. Skvěle budovaná atmosféra, kdy ani pět minut před koncem nevíte, jak to všechno dopadne, je působivá ještě dnes a co víc tenhle film stále ještě nevyvolává ten nostalgicky připitomělý úsměv nad tím, co se nám kdysi líbilo.

plakát

Bouřlivé víno (2012) (seriál) 

Doktoři a jejich pitomé příhody už netáhnou, takže bylo zapotřebí vymyslet něco z jiného soudku. Jak to ale udělat, aby to sice zase bylo o vztazích (protože to diváky přece baví), ale aby to lidi chytlo. Takže vezmeme něco z německých romantických seriálů (nuž, obsadíme mladé líbivé ksichtíky vedle bardů tv tvorby), pak si něco půjčíme z argentinských telenovel (třeba nablýskané interiéry) a taky přidáme trošku Rosamulde Pilcher (prosluněné vinice, rozmáchlé záběry podbarvené hudbou) a nakonec to všechno okořeníme starou křivdou, která bude tak trochu souviset s komunisty, protože to vždycky zabere. Hlavně tam musí být hodně lásky, nejlíp té zakázané...a doktor. Asi tak nějak se v Bratislavě zamysleli, napsali scénář, obvolali herce a začalo se točit. A výše uvedený recept funguje - líbivé slunné záběry vinic, přepychové vily vinařů, upravení herci a líbivá ústřední dvojice - na denní seriál k žehlení celkem slušné. Scénář je odpovídající žánru, herecké výkony taktéž, kamera standard, střihač místy chybuje a občas se stane, že mu scény na sebe nenavazují, jinak je to v rámci novodobé slovenské seriálové tvorby to lepší, co lze v televizi vidět.

plakát

Bravo, girls! (2000) 

Neškodná taškařice o roztleskávačkách především pro dívčí publikum, kde potěší usměvavá Kirsten Dunst.

plakát

Bumblebee (2018) 

Nejsem žádný superfanda Transformers, vlastně znám jen 1 a 2 a na Bayových filmech mě nejvíce bavily military scény a fotogenické záběry Shii a Megan. Na tenhle film jsme šli jen z nudy a ono to bylo fakt dobré. Jednak mi vyhovuje retro 80's filmů a druhak prostě film s broukem. Žlutým. I kdyby to bylo supertupé, tohle auto je roztomilost sama. Už od Herbieho mám pro něj slabost. Nicméně k filmu. Děj svižně odsýpal, výprava fajn, CGI fajn, soundtrack musím sehnat. Některé scény a postavy byly trochu navíc. Hlavní hrdinka sympaťanda a dal se zkousnout i ten její parťák s účesem a la Feri. Matka a bratr mírně šustili papírem. A mohlo být víc scén se spolužáky. Nicméně po celou dobu tam byl cítit tak nějak Spielberg, jako v Ready player one, což se mi potvrdilo hned jak naběhly titulky... Prostě poctivá osmdesátková věc, kdy to ve vás vyvolá takový ten pocit - jo, takhle se to má dělat

plakát

Byl jednou jeden král... (1954) 

Česká pohádková klasika s opulentní výpravou a silným hereckým obsazením, které si jistě natáčení nesmírně užilo.