AndreyCSFD

Jedním slovem geniální. Tenhle pořad má ,,drajv", perfektní časování, skvělé tvůrce a hlavně auta. Když projede nablýskaný Aston nebo Lambo zvlněnou anglickou krajinkou v západu slunce, tak musí být nadšený i zarputilý odpůrce motorismu. Navíc skvělí moderátoři se svérázným smyslem pro humor, kterým není nic svaté. A kamera chvílemi jako z filmů Michaela Baye. Tohle prostě nejde nemít rád.

Smart guys are cool. Tak tohle platí pro celý film, který vás přinutí fandit zlodějům. Skvěle obsazena krimi-komedie v čele s charismatickým Georgem Clooneym. Přes pomalejší začátek, kde se postupně představují jednotliví členové jedenáctky, se film rozjede a frčí jako nablýskané Ferrari, Zlodějům pod vedením Dannyho Oceana nejde nefandit a brzo zjistíte, že pořádná zlodějina je pěkná dřina a že být bohatý je moc fajn. V centru pozornosti je vedle Clooneyeho i Brad Pitt , který si roli věčně nacpávajícího se kamaráda skvěle užívá. Ostatní postavy jsou sice krapet upozaděny na úkor dvou hlavních hvězd a po skončení filmu nebudete schopni říct ani jak se jmenovali, ale důležité je, že jako tým fungují skvěle a jednotliví členové se úžasně doplnují. Nutno říct, že Andy Garcia byl jako Terri Benedict solidním protihráčem. Škoda jen, že Julia Roberts má ve filmu čistě dekorační účel.

Můj první film Stevena Spielberga, který zapříčinil moji zálibu ve sci-fi. Spielberg musí být génius nebo emzák, protože natočit film, který byl v té době revoluční ve vnímání mimozemského života a udělat z něho kasovní trhák, to se jen tak někomu nepodaří. Skvěle budovaná atmosféra, kdy ani pět minut před koncem nevíte, jak to všechno dopadne, je působivá ještě dnes a co víc tenhle film stále ještě nevyvolává ten nostalgicky připitomělý úsměv nad tím, co se nám kdysi líbilo.

Po dlouhé době animák, který není nacpaný popkulturními odkazy a hláškujícími zvířátky či přehnaným moralizováním. Příjemným osvěžením je i animace, která není tak přehnaně líbivá a naleštěná jako u Pixaru. Příběh je prostý, ale díky chytře napsanému scénáři nenudí ani minutu. A navíc pasáž, kdy Škyták sveze Astrid poprvé na drakovi za doprovodu hudby Johna Powella je milionkrát dokonalejší než obdobná scéna letohrátek z Pearl Harboru, kde spolu skotačili Josh Harnett s Kate Beckinsale, a to je Bay zatraceně dobrý vizuální režisér.

Ukázkový příklad toho, jak má vypadat moderní pohádkový příběh - překrásná výprava, perfektní obsazení a výborný soundtrack. Schválně nepíšu pohádka, protože humor a zlo zde balancují na samé hranici pohádkovosti a mnohdy ji i mírně překročí. Postavy jsou obsazeny sympatickými a typově přesnými herci a mezi ústřední dvojicí to nejiskří ba přímo září. Nadmíru povedené jsou i vizuální a hudební prolínací přechody. Adaptace knihy Neila Gaimana zkrátka nemohla dopadnout lépe a všechna čest Neilovi, že pochopil, že plátno není papír (narozdíl od J.K. Rowlingové) a že přistoupil na určité změny, které příběhu jenom prospěly.

Svěží vítr v zatuchlých vodách naší seriálové tvorby. Fajn námět, scénáristicky to taky není úplně průser, obsazení je fajn, ALE ta kamera. Ta kamera je děs. Nechápu, že to režisér akceptuje. Ještě by to chtělo poštelovat gradaci děje a nemám výhrad. Na druhý díl určitě mrknu.

To bylo tak hezké :D Fakt. Pohádkový příběh, výprava, za kterou se nemusí stydět ani film, hezké kostýmy, casting, soundtrack... Že se jedná o echt kvalitku značí i dvě série, kdy v korejské produkci je zlatý standard jedna o cca 16 dílech. Tady šli ale i do té druhé, asi aby mi udělali radost. Sice už v ní nebyla má oblíbená Mu-dok, ale i k nové slečně jsem si našla cestu. Sem tam by to sneslo nechat střihače trochu úřadovat, jako u všeho z korejské produkce, ale je to jen malá výtka.

Wow, tak tohle se mi hodně líbilo. Musím říct, že mě nalákal slib nahlížení do Severní Koreje po jihokorejsky, takže jsem čekala bžundu. Nestalo se. Byť je tam několik srandovních okamžiků, je KLDR zobrazena až překvapivě citlivě a s úctou. No, nedivím se, nikdo nechce rozpoutat konflikt, kdyby se tenhle seriál náhodou dostal do rukou severokorejských a jak jsme viděli - oni na telenovely koukají. Je vidět, že tenhle seroš je vlajková loď  - výprava, scénář, soundtrack, který perfektně doplňuje scénu a casting - hodně povedený casting, a to u všech rolí, včetně dětí, kdy si až člověk říká, že ty naše třpytky by tam měly jít na školení. Pochvala za výborný herecký výkon se ovšem netýká ústřední dvojice, protože ta tu zamilovanost nehrála. Ti dva si ji prožívali a fakt by byl zázrak, kdyby to dopadlo jinak než že dnes spolu v reálu vychovávají prvního synka. Ta chemie mezi nimi byla cítit víc než když člověk vyleje savo. Ale ať jen nechválím, seriálu by tradičně slušela kratší stopáž. U každého korejského seriálu je to to stejné, od určitého okamžiku se začnou táhnout. Ne že by děj vyloženě nudil, ale zmizí příjemný rytmus a seriál se stane rozvláčným až rozbředlým, což se zas spraví až ke konci. Také nesmí chybět hlavní hrdina, který je tak trochu povoláním syn a tradičně - osud. Nicméně přiznám, že flashbacky aus Switzerland byly řemeslně pěkně provedené, zvlášť s tím hudebním podmazem. Přes všechna klišé K-dramat, ale jednu věc Korejcům nikdo neupře, nevím, jak to dělají, ale mají úžasný cit zachytit takové ty malé věci, které jednak prohlubují vztah postavy a diváka a současně dělají seriál uvěřitelnějším.

Jak dopadne hlavní linka seriálu Městečko na pobřeží je jasné od prvního okamžiku, kdy se ústřední dvojka hluboce vzájemně zadívá do očí, přesto cesta k tomuto konci je plná milých i smutných okamžiků, kdy se zájmem pouštíte jeden díl za druhým, byť stopáž jednoho odpovídá délce celovečerního filmu. Mezi ústřední dvojkou je navíc naprosto dokonalá chemie, ne ani tak jiskření, jak naladění se na sebe. Na seriálu chválím výpravu, mile nablblý soundtrack, poukázání na fakt, že i těžkej borec občas někoho potřebuje a hlavně takové ty sekundové momenty, např. když si slečna zubařka sedne automaticky vedle své lásky, byť si to zatím nechce přiznat, i když jí židli připraví jiný frajer anebo když v obchoďáku bezděčně kouká po pánských věcech. Vztah ústředních hrdinů je sem tam jak na houpačce a až se konečně dají dohromady, je hrozně hezké sledovat, jak i 35letí dacani zblbnou. Mnozí tady poukazují na dětinskost v chování hlavní hrdinky, kdy se dělá seznam, co všechno chce s partnerem udělat, ale pro mě je to roztomilé, je šťastná a chce si začátky vztahu udělat s partnerem zábavné a hezké, navíc je to Jižní Korea - po drilu ve škole dril v práci, na vztahy nulový čas, takže fakt nejde srovnávat pětatřicítku u nás a tam. Byť je ale sem tam třeštidlo, je to vždy ona, kdo udělá první krok. Ale zpět k seriálu - do 9. dílu děj pěkně odsýpá, pak měl ale dostat volnou ruku střihač, protože na můj vkus by o dva díly méně neškodilo. Kromě ústředního páru hrdliček sledujeme i osudy ostatních obyvatel městečka, které se během 16 dílů značně posunou a jsou zajímavým zpestřením hlavní linky. Rozuzlení 3 záhad městečka bylo shrnuto do posledních dvou dílů, kdy si uvědomíte, že svět je malý a o náhody tu není nouze a že když se dva mají potkat, potkají se.

Wednesday je historicky nejoblíbenější z Addamsových, takže sledovat její roky na střední je zajímavé. Je tradičně chladná jak mramor a milá ve své ironii. Jenna Ortega převzala štafetu po dokonalé Christine Ricci se ctí, ale marná sláva - psychokukuč pro Wednesday typický moc nenatrénovala, spíš naopak - jeji Wednesday je velmi civilní. Samotný seriál je stará dobrá filmařina pro náctileté v každém svém ohledu. Příjemně ubíhající děj s pozvolnou gradací a překvapivým rozuzlením. Nechybí archetypy vedlejších postav jako kámoška, sokyně, sympoš, láska, kamarád,....Pozitivní taky je, že děti mluví a chovají se přirozeně, tak jak je v jejich věku běžné. Prostě všecko tvoří dokonalý komplex. Tim Burton navíc vdechl seriálu svoji verzi hravé temnoty a její uvěřitelnosti - něco, co fakt zoufale chybělo Potterovi. Nutno uznat, že seriál je hype, Netflix si vždycky tak nějak vybere svého favorita pro určité období, kterému věnuje nadstandardní PR péči, ale v posledních letech se jedná o fakt příjemný seroš pro mládež, u kterého se nebude cítit blbě ani dospělý.