Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Animovaný

Recenze (136)

plakát

Shazam! (2019) 

Vidět tenhle film jako děcko, byla by to jasná pětihvězda. Nářez se sympatickými postavami. Jako dospělákovi mi to přišlo místy prvoplánovité až hrůza. Je už taková tradice, že hrdinové DC jsou mnohem méně uhlazení a vtipní než jejich kolegové z Marvelu, nicméně Shazam se snaží vyrovnat krok. Obsadit do hlavní role Zacha "Chucka" Leviho byla super volba. Působí dostatečně prdle, aby vyvolal dojem, že je jenom kluk. Paradoxně ale v Chuckovi předvedl mnohem širší herecký rejstřík. Tady si jel jen to jeddno. Děcka byly multi kulti dle požadavků dnešní doby. Od malé černošky přes Asiata až po obtloustlěho Hispánce. Nepůsobily však díkybohu přehnaně roztomile ani otravně. Jediné, co fakt zamrzelo byla linie s matkou hlavního hrdiny, kdy jsem čekala nějakou matčinu katarzi. Padouch odpovídal dětskému filmu a navíc se jménem Tadeáš toho stejně moc nenaděláte. Soundtrack sází na staré pecky a nejenom Eye of tiger připomeme Rockyho. Výprava je na superhrdinslý film skromná. Soustředí se čistě jen na Filadelfii příp. jeskyni čaroděje. Prostě tenhle film byl plný nedostatků a dost toho šlo vymazlit a udělat líp, ale dětskýma očima, které ty nedostatky nevidí, je to hodně podařený film. Osobně se mi nejvíce líbily animované titulky na konci, kde byl Shazam takový miniDeadpool DC a dělal lumpárny ostatním suprákům.

plakát

Jak vycvičit draka 3 (2019) 

Závěrečný díl mé srdcové trilogie. A taky ukončení celého mého oblíbeného univerza, kdy na tenhle film nenaváže žádný seriál. Co k tomu říct. Příběh je vskutku nejslabší z celé trilogie, ale to byl neduh i série BTTF, jenže i tak je to pořád kvalitka. O nádherné animaci, kdy vidíte každý Škyťákův rašící vous, asi nemá smysl mluvit. Nemá smysl mluvit ani o výtečném soundtracku, který obsahuje známé motivy. A dechberoucí létací scény, kdy vrcholem je Škyťákova a Astridina návštěva Skrytého světa, ani nezmiňuji. Humoru je taky dost, i takového na hraně (Valka je trochu jako Stifflerova máma), Rafana zas puberťácky prudí, s Bezzubkou cloumá láska. Holt nám hrdinové dospěli a hormony pracují... Akce závěrečné bitvy je přehledná, ovšem ne tak velkolepá jako v jedničce. Má totiž jiný cíl než ukázat jen velkolepý boj. U tohohle filmu šlo totiž především o emoce a důstojné zakončení příběhu. A emocí je na konci hodně - každý najde své místo, kam patří, ukončí se příběhové linky a jedna z nejkrásnějších filmových sérií se uzavře dokonalým záběrem na to, jak to má být a jak je to správně. A vy jenom zamáčknete slzu, protože to bylo naposledy, kdy na vás Bezzubka mávla z plátna křídlem. Tak jsme zvědaví, co Dreamworks, kteří touhle sérií převálcovali v mých očích Pixar, vymyslí dál.

plakát

Ready Player One: Hra začíná (2018) 

Do kina jsem šla s tím, že Spielberg má nový film a bude to sci-fi. Tak by to mohlo být fajn. Jenže už za půl hodiny od úvodních titulků jsem věděla, že tenhle film bude jeden z mých nejoblíbenějších (a to ještě nebyla scéna s Chucky). Prostě vizuál, soundtrack, humor, příběh - všechno bylo vyvážené a dokonale vybroušené bez jediné chybičky. Spielberg ze super knihy udělal úžasný film, který musí milovat každý, kdo vyrůstal v 90. letech.

plakát

Alita: Bojový Anděl (2019) 

Bylo to vizuálně hezké, ale. Ale prostě mě to nebavilo, a to se u sci-fi prakticky nestává. Jak jsem psala - vizuál pastva pro oči, souboje přehledné, Alita je milá a tam kde má být zase ďábelská (jako ten fialový skřítek v Kick ass), jenže to je asi tak všechno. Prostě film nemá pořádný dramatický oblouk, obsahuje plno nelogičností, které až nasírají (proč proboha Hugo a ten týpek, co vypadal jak Feri, při potyčce, kdy se všechno podělá, neutekli? A proč tam Hugo vůbec lezl?). Romantická linka byla milá, ale Tom Hanks kdysi řekl - sebelepší animace nezachytí esenci polibku - a měl kluk ušatá pravdu. Nezachytí. Dalším nedostatkem byl timing scén - něco se táhlo a něco zbytečně odhrkalo, např. výprava do Pustiny si zasloužila třeba i scénku nějakého blbnutí party...a bylo toho víc. Prostě mi to přišlo jako ze seriálu udělaný film, kdy tu vatu, co navozuje realičnost a díky nímž si utváříte k postavám vztah, vypustíte a necháte jenom nosné prvky, což při 2 hodinovém filmu fakt není třeba. Zkrátka - technicky dokonalé, ale emočně ploché.

plakát

Bumblebee (2018) 

Nejsem žádný superfanda Transformers, vlastně znám jen 1 a 2 a na Bayových filmech mě nejvíce bavily military scény a fotogenické záběry Shii a Megan. Na tenhle film jsme šli jen z nudy a ono to bylo fakt dobré. Jednak mi vyhovuje retro 80's filmů a druhak prostě film s broukem. Žlutým. I kdyby to bylo supertupé, tohle auto je roztomilost sama. Už od Herbieho mám pro něj slabost. Nicméně k filmu. Děj svižně odsýpal, výprava fajn, CGI fajn, soundtrack musím sehnat. Některé scény a postavy byly trochu navíc. Hlavní hrdinka sympaťanda a dal se zkousnout i ten její parťák s účesem a la Feri. Matka a bratr mírně šustili papírem. A mohlo být víc scén se spolužáky. Nicméně po celou dobu tam byl cítit tak nějak Spielberg, jako v Ready player one, což se mi potvrdilo hned jak naběhly titulky... Prostě poctivá osmdesátková věc, kdy to ve vás vyvolá takový ten pocit - jo, takhle se to má dělat

plakát

Tomb Raider (2018) 

Filmy s Angelinou mám ráda. No, možná ten druhý moc ne, ale ten první je moc fajn, takže jsem byla zvědavá, jak se role Lary zhostí Alicia. A nebylo to dobré... Lara je tady ťunťa, která sice boxuje s vervou Eda Sherana, krade jabka a jezdí na kole jako Sagan, ale chybí jí vzdorovitost, drsnost, nadhled, ironie... Takové to, když Angie zvedne jedno obočí a protivník ví, že má problém. Alicia je charakterní herečka, ideální prototyp do kostýmních dramat, ale prostě tu akční hrdinku jí nevěřím, což je problém ve filmu, kde to na charismatu hrdinky stojí. Navíc ten scénář - jedincům s průměrným IQ bylo jasné od úvodních titulků, co byl hlavní problém Himikó, takže žádné překvapení v hrobce se nekonalo. Motivace postav a jejich jednání je nelogické, zápletka vylhaná, humoru poskrovnu a výprava bohužel nevyužitá. Úžasným momentem je ovšem scéna, kdy Lara s nataženým lukem míří na pilota helikoptéry, přes sklo. Jedna hvězdička, protože jsem se v kině fakt nudila.

plakát

Skautův průvodce zombie apokalypsou (2015) 

Nejsem žádný milovník zombie filmů. Opěvovaný Zombieland byl v mých očích trapárna, takže tohle veledílo jsem pouštěla se značnou skepsí. Ale tak, když se trailer líbil velkému Spielbergovi, snad to nebude tak blbé. A ona se z toho vyklubala jedna z těch opravdu vtipných komedií, co jsem měla tu čest vidět. Příběh je prostý - tři přerostlí skauti bojují proti městu plnému zombíků za pomoci fešné strip..eh..servírky a samozřejmě s využitím svých znalostí a doveností, které načerpali ve skautském kroužku při plnění bobříků. Casting se nadmíru povedl, kluci jsou příjemně civilní s dobře napsanými dialogy, hlášky i vtípky fungují dokonale, dramatický oblouk funguje skvěle, zombíci nechutní přiměřeně. Jen nevím, jestli byla lepší scéna s trampolínou anebo se zpěvavým zombíkem.

plakát

Válečné hry (1983) 

Tenhle film jsem viděla coby malé pískle v rámci nedělního bloku hraných disneyovek a kdo ví proč mi nikdy nevypadla z hlavy scéna hraní piškvorek. Bohužel mi vypadl z hlavy ale název filmu, takže jsem se k němu dostala po mnoha mnoha letech pěknou oklikou (více o té srdceryvné události najdete v deníčku). I po letech film baví a i po letech je aktuální téma, které řeší, a to že technologie jsou sice fajn, ale nejlepším počitačem zůstává lidský mozek (bohužel ne u všech) a že válka je hra, kterou můžete vyhrát pouze v případě, že s ní ani nezačnete. Navíc pohled na mladinkého roztomilého Matta Brodericka je srandovní, vtipy i po letech fungují, prostě za 4.

plakát

Král Artuš: Legenda o meči (2017) 

Temný fantasy nářez, po kterém se budu pavilonu slonů ještě dlouho vyhýbat. Ale od začátku - po brutus úvodu, kde si nešlo nevzpomenout na LOTRa, následoval originálně řemeslně provedený příběh Artušova dětství a dospívání, na jehož konci je chlápek se sympatickým kukučem ne nepodobný toho času Bradu Pittovi, který odmítá (překvapivě, haha) osud , k němuž byl předurčen. Příběh není vyprávěný klasicky lineárně - je plný kudrlinek v podobě flashbacků, střihů, které příběh zrychlují, což na některých místech ovšem zamrzí. Umělecký dojem tyhle věci ale plní dobře. CGI je slabší než je dnešní špička, výprava mohla být lepší - občas jsem čekala, že za umělou kulisou projde rekvizitář, humor potěšil, obsazení pobavilo (tak gendrově a rasově vyváženou fantasy jsem ještě neviděla - asiat, černoch, hispanec, žena v klíčové roli a dokonce tlouštík) - těžko říct, jestli to bylo myšleno vážně nebo se jednalo o režisérský sarkastický pomrk. Jinak překvapenim byl Charlie Hunnam, ten zahrál přechod z mladého drzého a sebejistého mafoše do krále Anglie parádně - zatímco celý film byl za ukázkového drzého frajera, na konci z něj šla sakra autorita.

plakát

Ptačí úlet (2013) 

Ptačí úlet je prvním celovečerním dílkem malého animačního studia a je to vidět - kostrbatý scénář a animace o několik tříd horší než pixarovský průměr. Příběh má celkem zajímavý námět, dva krocani se vydávají časem zpátky do minulosti, aby zabránili tomu, že se z jejich druhu stane tradiční večeře na americký Den díkuvzdání. Pod tímto originálním nápadem je ale ukryt tolikrát provařený příběh outsidera, který je předurčen k velkým věcem a který nakonec ke štěstí dojde. Při sledování filmu se vám proto vybaví jiné snímky - např. na začátku si nelze nevzpomenou na krysáka Remmyho z Rattatouile. Zdejší hlavní hrdina ovšem kromě toho, že je looser toužící po uznání, nemá žádné další dovednosti či zajímavý osobnostní rys, a proto není nějak extra důvod mu fandit. Jeho kámoš Jake je větší sympaťák, nicméně i kouzlo této postavy brzo pomine. Scénáristicky a dramaturgicky je příběh velmi nevyvážený a zbrklý, kdy ke konci máte pocit, že autoři si asi uvařili houbový čaj. Silné momenty snímku nevytváří požadovaný efekt, neboť snaha vyvolat divákovu emoci je velmi prvoplánovitá. Relativně velkou nevýhodou filmu v našich zeměpisných šířkách je jeho teritoriální zaměření, kdy bez znalostí amerických reálií nemá člověk šanci pochytit, o co to vlastně jde. Kdo ví, jak by se Američané tvářili na film, kde proti proudu času plavou kapři Míša a Ríša. Pozitivem je ovšem skutečnost, že vedle Pixaru a Dreamworks jsou tady i ostatní animační studia, která se nebojí pustit na tenký led 3D animáků a přijít s neotřelým nápadem. Jen jej trochu lépe rozvinout.