pytlik...

Až bude trapnost a nechutnost vtipná, bude Mr. Bean skutečný mistr legrace.

Atkinson by se měl přihlásit, až budou hledat Teletubbies pátého kamaráda. V Mr.Beanovi prokázal, že zvládnul jejich pohybový i myšlenkový svět na jedničku.

Tak osmdesátá léta jsem na základce prožil jako žák, ale nějak si nevzpomínám, že bychom mluvili směsicí spisovné a hovorové češtiny, která dost tahá uši ("nemáš nějaké drobné") a že by ve třídě byli vedle normálních i žáci mentálně retardovaní (žák č.1: "hele, tamhle jede bagr, jede zbourat školu" - žák č. 2: "Fááákt?" - bagr: odbočí pryč - žák č. 2: "To jsou ale blbé fóry"). Jinak se ve filmu vyskytuje trochu zbytečná krutost, jak k lidem, tak ke zvířatům. Si myslím, že by si ten sadistický otec uvědomoval úchylnost svých choutek a těžko by jim dával průchod na veřejnosti, byť se tato veřejnost skládala ze dvou kluků.

Ač film na první pohled vypadá, že se řadí k dílům Papouškovým a Formanovým, není to pravda. Dialogy poněkud drhnou, a to nejen obsahově. Jak se sám Landovský vyjádřil v jednom rozhovoru, nevzpomíná na tento film rád, protože si v něm mazánci z FAMU ne příliš úspěšně hráli na dělnickou mládež, on to vycítil a hrál taky špatně.

Film se mi líbil mnohem víc než Extáze, netradiční snímání zde nepůsobilo rušivě a samoúčelně, naopak zdůrazňovalo atmosféru. Třeba ten záběr v hospodě, chlapík ležel obličejem na stole a jak dýchal, lehce to nadzvihávalo okvětní lístky vedle položené kytice. Krása. Ovšem z příběhu jako takového jsem měl poněkud depresi. Mně ten vztah Máni (nomen omen) a Struny (který se hodí typově na kasaře, rozhodně ne na milovníka) připadal poněkud nízký a ubohý. Rozhodně bych neřekl, že to byla pravá láska, prostě si ti dva pod tíhou prázdných, nelehkých a nudných životů snažili vsugerovat, že se do sebe zamilovali, když už je náhoda svedla k sobě. No a závěr je z pohledu dnešní, a možná i tehdejší doby poněkud nereálný a vyumělkovaný. Upřímně, nedokážu si představit, že by si někdo kvůli člověku se Strunovou vizáží bral život.

Tak takhle si představuji český Tajemný hrad v Karpatech natočený Američany. Celkem se divím místnímu nízkému hodnocení, když Sám doma, film, kde se nacházejí vskutku vydařené vtipy podobného typu, patří na csfd k nejlepším.

Velmi silný film, zvláště scéna mezi synem a otcem v cukrové boudě. Říkám si, že přesně takhle to mohlo po válce v pohraničí vypadat. Navíc má Macháčkova postava větší přesah - je krásnou ilustrací toho, že člověk se může v životě snažit jakkoli a stejně může být výsledek tristní... Že může děti vychovávat jakkoli a stejně z nich mohou vzniknout monstra, rozsévající zlo, a v konečném důsledku za to může on, protože on je zplodil... Že si v určitém okamžiku svého života může uvědomit, že už je pozdě začínat někde znova a nezbývá mu v podstatě nic jiného než usnout venku na sněhu, aby se toho vědomí jednou provždy zbavil... Jinak škoda, že si Kachyňa neodpustil ty pseudoumělecké snové pasáže.

Plus dva body za Sněhurku s krásnou velkou červenou pusinkou a mínus jeden bod za toho mimořádně nechutného vytáhlého bílého trpaslíka s obrovskou hubou.

Chudák Hašek, tohle si fakt nezasloužil... Je to podobné veledílo jako Poslední bohém. Nevím, proč si scénárista honí triko nesmyslnými, nelogickými a bůhví odkud vycucanými příhodami, když skutečný Haškův příběh by byl tisíckrát zajímavější a hlavně zábavnější. Škoda, že dnes je už Hašek pasé, málokoho zajímá, takže realistický film o něm už nikdo nenatočí. Kdo si chce udělat představu o jeho skutečném životě, ať si přečte Longenovu knihu Můj přítel Hašek.

Ten pseudomorální závěr to totálně zazdil... Kdyby byla slečna odkojená Babičkou, věděla by, že správná hospodyně přes plot i pro pírko skočí, natož aby si nechala utéct takový žok peněz.