pytlik...

Pch, kam se hrabe přerostlá slintající kobylka na horor, o kterém mu vykládal kolega... Jednou takhle v neděli ráno spokojeně vychrupává v posteli, když ho probudí zvonek u dveří. Jde celý rozespalý otevřít, tam stojí neznámá postarší obtloustlá dáma, která rozpřáhne ruce a zvolá: Miláčku, tak jsem tady! Tak, to byl povinný vtip na úvod a teď už vážně. V ČSSR měl tenhle film premiéru v hlubokém socialismu. Jak mi vyprávěl táta, chodily na něj davy, uvaděčky vždycky zkontrolovaly, jestli má člověk v síťovce náhradní spodní prádlo, tak strašný ten horor byl. Zatímco do kina se trousilo po jednom, z kina se šlo zásadně v houfu, slabí jedinci, ženy a děti převlečené za dospělé, aby se na promítání vmísily, pěkně uprostřed, silní a neohrožení mužové kráčeli po okrajích. A za celou cestu se vyskytly pouhopouhé dva infarkty, když něco zaharašilo ve křoví. No a teď k samotnému ději, vetřelec je fakt fascinující bytostí. Vezměme si jen jeho hospodaření s energií. Když se prokouše ven z onoho prvního nešťastníka, měří jen pár centimetrů, zkrátka jako dítě po porodu. Čili je evidentní, že hostitel nebyl moc vyžraný, vetřelec si z něj moc neukousl. Pak ale najednou během několika hodin vyroste, aniž by cokoli zblajzl, a na druhého nešťastníka už číhá tvor mající přes dva metry. Jako z čeho mohl tak vyrůst? Patrně je to bůh, tvoří hmotu z ničeho. Které fakty o vetřelci mě dále zarazily: 1. Chlapák přes dva metry a piští jak ženská 2. Neobyčejná přirozená inteligence, maminka ho nic naučit nemohla, do školy nechodil a přesto vybil skoro celou posádku a ještě věděl, že se má ukrýt v únikovém modulu 3. Ten mezičlánek - krab - musel být pořádně čistotný, když si členové posádky vzali při jeho pitvání pouze roušky, a ne kompletní atombordel

Naprosto přesně to vystihl ve svém komentáři kostej_ Pro mě asi nejlepší film pro Kachyni, fakt škoda, že svá pozdější díla zaplácal pseudouměleckými pasážemi, točit evidentně uměl. Jinak Müllerovi bylo v té době 32 let, nicméně jsem si nevšiml, že by kdekoli ve snímku padla zmínka o tom, že by měl být padesátiletý. Ač se to nezdá, film má i významný dokumentární přesah, ukazuje, že globální oteplování začalo daleko dřív.

Zatímco zaostalí Američané museli při pacifikaci Nicholsona v Přeletu použít skalpel, daleko pokročilejší socialistické zdravotnictví používalo sofistikovanější metody, ale s naprosto stejnými účinky. A tak se z vrcholně sympatického svalovce Peterky, který na ženský a činky nemyslel jen v těch řídkých chvílích, kdy si představoval ženský s činkama, působením klasické české husičky stal uťápnutý shrbený mužíček, který se stará jen o to, jak dobře vycházet se svými soudruhy z práce a jak si vystavět teplé hnízdečko. Ach jo. Hvězdičku dávám jen za Peterku jako herce, ne jako postavu co hrál, jinak by to byl odpad jak vyšitý. Myslím, že takový Sovák, Menšík ("tady soudruh si dal závazek, že nebude pít!") a Marvan se snažili na své role rychle zapomenout.

Pokud by někoho zajímala technologie, kterou se do mrňavých oříšků nacpaly nejen šaty s náhrdelníkem a šperky, ale v tomto filmu i myslivecká kamizola včetně kuše, tak se určitě neptejte mě, protože já to nevím, ale zkuste to u Jardy Soukupa, který na základce chodil vedle do třídy a často mi vyhrožoval, že mě zkope do tak malý kuličky, že mě ani Sherlock nenajde (google tehdy ještě nebyl).

Chápu, že v r. 1938 téma boje s cizáky rezonovalo, ovšem dnes už snímek nabízí pouze poněkud zmatenou nepříliš důvěryhodnou zápletku o tom, jak šlechtic pomůže chudákovi. Což by ani tak nevadilo, ale i toho vtipu je ve filmu pomálu, spíš jen každý mluví, jakýže je to ten Dačický nespoutaný týpek, vyvádějící všelijaké žertovné kousky, no a pak se na scéně objeví poněkud dýchavičný Štěpánek, který předvede tak maximálně nějaké to opilecké blábolení. Fascinujícím hercem pro mě zůstává Jaroslav Průcha... v podstatě ve všech rolích přemýšlím, co dělá špatně, že působí tak nevěrohodně. Pohyby vypadají dobře, má sice hodně hluboký hlas, ovšem to Vojta taky a je to úplně jiný kádr. Teď jsem na to možná kápl, Průcha nemá talent!

Bond je hlavně výpovědí o své době, v současnosti by se nechytal. Už by určitě nemohl beztrestně používat ženy pro čistě sexuální uspokojení v oněch řídkých chvílích, kdy je neškrtil, nepral se s nimi, nebo netopil. Jó, kdyby to zkusil dneska, to by ho absolventky genderových studií uklovaly. Bond se taky nestyděl chodit nahoře bez, ačkoli svalu by u něj člověk nenašel a to nejen kvůli hustému porostu na hrudi. To by si dnes nikdo nedovolil, já třeba chodím do fitka, na solárko a na depilaci třikrát týdně a jsem kluk jak buk. Co na Bondovi bez protestů uznávám, je jeho odvaha... no i když.. byli tu i lepší borci. Kam se Bond hrabe na Poláka Adama Habera-Włyńskiho, který se v r. 1913, v dobách hlubokého míru, pohádal s ruskými kolegy a ti naštvali ho natolik, že naskočil do svého dvouplošníku a vydal se na let z Varšavy do Moskvy, nedbaje na to, že i ten nejlepší letoun měl tehdy dolet maximálně 20 km, aby se pomstil. Když doletěl nad místní letiště, zjistil, že v tom vzteku zapomněl naložit bombu. Ovšem přesto neváhal a začal bombardovat jak zběsilý, vyhodil z letadla vlastní motor, kterým se mu podařilo zničit na letišti stojícího Ilju Muromce, a pak pouhým mácháním rukama odletěl nazpět až do Varšavy. To byl chlap!

Ze všech účinkujících měl nejvyšší IQ ten bazén.

Myslím, že pro Mádla byla tahle pohádka fakt požehnání. Konečně role, kde se nemusí přetvařovat, kde nemusí nic hrát, pravda, musel se trochu umejt a učesat.

Film bezesporu pozoruhodný. Zaujala mě jistá ideová neukotvenost postavy, kterou hrál Dlouhý. Tak zaprvé, jeho zápaďácký vzhled, zejména ty černé brýle, to byl jasný atentát na kulturu. Za druhé, poněkud ironicky odpálkoval neodolatelnou Vašutovu nabídku na účast na brigádě a hlavně, skoro varoval třídního nepřítele před zaslouženou odplatou, které se mu na sladkém ostrově svobody ze strany vousatého proletariátu zajisté dostalo. Naopak naprosto unesen jsem byl z Mistrikového Einsteina, tohoto herce si okamžitě dávám do své topky, ačkoli jsem žádný jiný film s ním dosud neviděl. Ten jeho pohled, upřený do nekonečna, ten jeho klid, který z něj vyzařoval, něco jako z Putina. Člověk by mu ty zásadní objevy ve fyzice v pohodě uvěřil. Ovšem podobně jako Putin, asi i Mistrík klamal tělem, když tak čtu jeho biografii tady na stránkách. Jinak musím uznat, že ten konec se fakt nepovedl, scénárista si evidentně chtěl ušetřit práci. Takže ho neuhodla ani spolubydlící, která tvrdila, že se děda objeví v budoucnosti zestárlý a zešedivělý, ani já, který zastával pesimistické stanovisko, že se neobjeví, pouze se naplní ta prázdná urna. Nesmíme zapomenout ani Vašuta. Možná i někoho jiného než mě zaujal jeho poněkud zmatený výkon, jako by byl v šoku, jako kdyby nevěděl, čí je. Vrtalo mi to hlavou, pátral jsem po příčině, a důvod je nadmíru vzrušující: Vašut byl zvědavý na svou budoucnost, co bude dělat, až bude velký, a přenesl se během natáčení funkčním exemplářem stroje času třicet let dopředu. Mladý kluk jako on má přeci spoustu ideálů, chce být tu kosmonautem, tu kovbojem, tu popelářem... no a on si po návratu vyhledal ve slovníku slovo "prostata" a zjistil, že se rozhodně nejedná o typ kosmického paliva.

Asi světový unikát, neznám žádný jiný film, kde by úvodní titulky běžely nejen přes úvod, ale i přes gradaci, vyvrcholení a závěr, zkrátka po celou délku díla. Což ukazuje na velké režisérovo sebevědomí a nedostatek sebekritiky, protože málokterému diváku stačí ke štěstí číst, kdože všechno se to na podílel na výrobě filmu.