elizabeth_ba

Opět stačí jen výstižná hláška bez komentáře: "Max Keenan: Mohu se vás na něco zeptat? Spíte s mojí dcerou? Both: Ne. Max Keenan: Proč? Jste gay?" :-))

"Kdyby Ed žil jako člověk, neumřel by jako kůň." Opět jedna z famózních Boothových hlášek.

"Když někdo vypadá jako ty, nechápe to. - Co tím myslíš, Boothe? - Máš dokonalou strukturu obličeje." Taky bych si přála, aby mi někdo vyznal lásku takto neotřele... ;-)

Booth riskující kariéru pro Kůstku a naše první setkání s paní žalobkyní Caroline Julianovou.

Podle mě se jedná o jeden z nejhezčích romantických seriálů, jaké jsem kdy viděla. Aspoň některé díly. A takové zmrazené prase v drtiči na dřevo je rozhodně zajímavější kulisa (i když to teda bylo v epizodě předchozí), než bývá v seriálech k tomu primárně určených.

Poté co jsem zhlédla poslední epizodu, jsem se vrátila k té úplně první. Změna ve vizáži hlavních představitelů byla snad ještě větší než v Poirotovi. Přesto jsem začala se zájmem všechny epizody sledovat znovu. Mezi Kůstkou a Boothem to jiskří rozhodně líp než během manželství... ;-)

První díl byl naštěstí viděn v češtině, a tak jsem si mohla vychutnat dialogy mezi (mým oblíbeným) Jindříškem (III. z Valois) a Chicotem a Jindříška se svými mignons… Bohužel zrovna druhý díl, kdy pro mě (opět) poněkud nezáživně Diana líčí Bussymu své trampoty s vévodou z Anjou a s nejvyšším lovčím, jsem viděla v ruštině, a tak se neubránila srovnání s dříve viděnou ruskou verzí. A ta je i přes (ale možná, že právě pro) podrobnost a přesnost dle předlohy a především pak výběrem hlavních představitelů – zejména těch mužských (až na Chicota, který je ve francouzské verzi vskutku skvostný) alespoň pro mě mnohem a mnohem lepší (ono totiž na Saint Luca a de Bussyho, ale na i Quéluse, Schomberga a bez pochyby i na mého Jindřicha je vskutku radost pohledět) . A kolegu uživatele kindermana bych moc ráda poznala, pokud je tedy skutečně podobný Chicotovi z tohoto (francouzského) zpracování... ;-)

Rovněž překrásná adaptace, úplně stejně jako převedení navazujícího románu o paní z Monsoreau. I toto je natočeno velmi podrobně a věrně předloze - dokonce ty drobné změny považuji za snahu propojit obě série a celé to oproti Dumasově předloze "zrealističtit" a přijímám je vcelku kladně, motiv lásky a žárlivosti a de Bussy atd. vůbec nebyli na škodu. Lze obdivovat krásnou hudbu, kostýmy a lokality. Jenže převeliké nadšení pociťované z Grafinjy už se tady nekonalo… I román o Margot se mi líbí méně než o Dianě (která ve skutečnosti nosila zcela jiné jméno – byla Francois tedy Františka…) a s adaptací se to má podobně. A jak málo k tomu stačilo – především naprosto úžasný casting Grafinjy de Monsoreau (mnou tam dostatečně vychválený). Tady naopak mě casting docela zklamal – titulní hrdinka Margot, stejně jako její přítelkyně Jindřiška (nebo Henrietta) jsou vybrány dobře, přežít se dá i Anibal de Coconat (nebo Coconas) a už jsem si zvykla i na Kateřinu (byť ve zpracování paní z Monsoreau mně konkrétně ona vůbec neseděla). Co je ale podle mě moc špatně, jsou mužští hrdinové, před nimiž se údajně všem dámám podlamovala kolena – tj. de Guise, či La Mole. U zdejších by se to určitě žádné nestalo. No a, pokud vzhledově nejlépe z celého hereckého ansámblu vypadá budoucí Jindřich IV., co měl nos delší než království, tak je něco moc špatně… Pokud je František d’Alencon (mladší bratr francouzského krále, jehož Alžběta Tudorovna nazývala žábá(č)kem) vyšší než samotný král Karel IX., je taky něco blbě. V Grafynje vypadal (už jako d’Anjou, tj. nejstarší bratr vládnoucího krále) mnohem blíže skutečnosti. Zatím co u Grafynjy de Monsoreau jsem už po cca třetině věděla, že to bude zaslouženě pět hvězdiček a po díle posledním to dosáhlo i na zařazení do Oblíbených, zde to jsou "jen" čtyři – stejně jako u knihy. Vincent Perez s Isabelle Adjani ve francouzském filmovém zpracování mě totiž oslovili více a celý film působil syrověji a vzhledem k době, v níž se děj odehrává, proto autentičtěji, tady to na ty potoky prolité krve a spousty sexuálních hrátek bylo až příliš krásné a upravené.

Kdyby v tom nehráli Marek Němec a Roman Zach, tak se to nedalo vydržet ani do první reklamy. Možná i zajímavý případy, ale příběh a jejich spojení zcela zničilo natočení a vztahy mezi postavami (jsou jako z telenovely). Jen ten Zach je tam jako ruskej doktor (jj. věrozvěst ze Soluně zahraje zcela všechno) docela uvěřitelnej. Marka Němce jsem předtím viděla ve Vraždách v kruhu (a i když i těm se dalo teda leccos vytknout), v nich mu to teda sedlo o dost líp. Co se týče zbytku tak škoda slov...

Naprosto geniální seriál pro ty, kteří se raději dívají na obrázky než čtou. Obrazem totiž zprostředkuje celý děj knihy, aniž by si ji člověk musel jedinkrát otevřít. To ovšem není můj případ, já už ji párkrát přečetla a navíc jsem ji musela otevřít i během sledování, protože moje ruština stojí za psí štěk a já jsem se nechtěla v ději ztratit. Už když jsem viděla Saint-Luca a Jeanne na jejich svatebním plese, tak jsem věděla, že to půjde. No a, když na něj (ten bál) dorazil i de Clérmont Bussy-d'Amboise, tak bylo jasný, že kdybych nešla dalšího dne do práce, tak jsem snad ani nešla spát… Nádherné stavby a povedené kostýmy a téměř bezchybný casting (až na záporné role, především Monsoreau se mi více líbil ve verzi francouzské). Proti knize bych měla výhrad spoustu, proti této její adaptaci (snad až na přílišnou podrobnost) žádnou. Její obšírnější popis naleznete v mém milém Deníčku, jako příspěvek č. 31. Příběh o paní z Monsoreau se mi vždy líbil, ačkoli byl méně akční a dramatický než Královna Margot a méně romantický a zamilovaný než Krásná Gabriella, dnes už se ale spíše zamýšlím nad tím, kolik zbytečně zmarněných životů nám nabídl (a to by si člověk řekl, že po bartolomějské noci dostanou lidi rozum). Zajímaly by mě i ostatní lokality, kde se natáčelo, třeba ta část, co se měla odehrávat v Lyonu, kde se Chicotovi povedlo zamezit tomu, aby se Guisové (jak jinak než podvodem) dostali na francouzský trůn. Ačkoli Diana de Meridor postrádá i v tomto zpracování jiskru, pro mě je to nepodstatné, mně stačí, že to moc sluší oběma zamilovaným mladíkům, kteří zde vypadají lépe než v obou francouzských zpracováních (filmovém i seriálovém) a že oheň v sobě má za obě ženské představitelky Jeanne. No a vždycky, když se na obrazovce objeví Jindřich s Chicotem, tak lituji, že moje ruština není lepší, leč domnívám se, že scénáristka postupovala natolik dle předlohy, že otevřu-li si ji, přijdu tak maximálně o vizuální zážitek, když se objeví Saint-Luc či Bussy nebo nějaká stavba a já ještě stále koukám do knihy, chtějíc znát přesný průběh rozhovorů, zatím co na obrazovce už dávno jinde jsme, je to jiná vesnice... Těším se na adaptaci románu Královna Margot, jež zdejším událostem předchází o svatbě Jindřicha Navarrského a Markéty z Valois, po níž následovala Bartolomějská noc. Jen doufám, že to bude natočeno zcela jinak. protože příběhu lásky Diany a Bussyho rozhodně jakási cudnost svědčí (stejně jako odbojné lásce Saint-Luca a Jeanne), tak vášnivá láska Markéty a La Mola by stejně natočená vypadala asi docela směšně.