elizabeth_ba

Film o konfliktu mezi Ruskem a Gruzií o jižní Osetii a severní Abcházii, je jedním z mála válečných filmů, které jsem zhlédla v dospělosti, po někdejším absolvování hromadných školních akcích, které mi tento tento typ filmu „na věky” zhnusily. Porovnám s jiným filmem stejného žánru, který jsem měla tu čest vidět, s britskými Válečníky (i když to je porovnání jablek z hruškama : -)), ale co - oboje je ovoce; oba filmy jsou válečné). „5 Days” byl méně realistický a o cosi romantičtější. Trochu méně genocidy (byl to opravdu vojenský konflikt, nikoli občanská válka) a o "trochu" lepší vojenská technika (taky to bylo cca o 15 let později). Herecké výkony byly také nepochybně lepší u Válečníků. V tomto filmu novinář nebo vlastně válečný zpravodaj - Rupert Friend - a přestože se na něho moc hezky dívalo a docela dobře umí i hrát, na vše sám nestačil. Pány jistě zaujala krásná politoložka (Emanuelle Chriqui), jež se vrátila z Ameriky (ze studií) do Gruzie učit) ale jinak už vynikly jen záporné nebo téměř záporné postavy (Rusko bylo vyobrazeno jako agresor a nepřítel). Ve Válečnících byla láska (zakázaná, k vdané ženě) tak nějak jen naznačena, tady byl romantický vztah více viditelný a taky dobře skončil (typickým hollywoodským happyendem), takhle by to nebylo ani v životě natož ve válečném konfliktu (s realitou v citovém vztahu při válečném konfliktu jsme se spíše setkali ihned na začátku filmu při misi v Iráku). Přes výš uvedené jsem si "s mrazivým pocitem v zádech" při pohledu na bombardující stíhačky a letadla uvedomila, že kdyby u nás (tenkrát ještě) Sověti v roce 1968 chtěli skutečně bojovat, tak to asi vypadalo úplně jinak...

Roli Esmeraldy stvárnila Salma Hayek a co se týče krásy a vhodnosti pro úlohu, dokázala se vyrovnat i Gině Lollobrigidě z adaptace z roku 1956. To je ale jediná věc, k níž nebudu mít výhrady. Film byl sice natočen hezky, byl romantičtější, místy temnější, zamotalo se do něj více politiky a kdyby nehlásal, že je natočen dle Hugova románu, tak by se mi i líbil... Jenže... Proč tvůrci poslali děj místo do doby Ludvíka XI. do doby Ludvíka XII.??? Asi kvůli tištěným knihám a vynálezu knihtisku, které a který hrály ve filmu hlavní roli. Zatím co ve filmu z roku 1956 píše 600stránkovou knihu básník Pierre, zde ji píše přímo Quasimodo... Dále, proč oslovují arcijáhna Frolla - Eminence, když se takto oslovují pouze kardinálové a také proč do toho plantají „hodnosti” anglikánské církve jako je reverend, když ten se v hierarchii katolické církve nevyskytuje? No a závěrečný happy end včetně láskyplného vztahu Esmeraldy s jejím básníkem (nemiluje vášnivě jiného muže, ale právě jeho), který má dost statečnosti i na politické pamflety, to už je oproti knize úplnej úlet. Z pobodání se v této verzi stane vražda, navíc politického konkurenta..., no prostě vypůjčím si úryvek jednoho z místních hodnocení Krále Artuše, kdyby to natočili a nazvali jako "Pohádka o Janovi a Elišce" (nevím, proč zrovna tahle jména, ale podobnost s českými dějinami je jistě náhodná), dala bych tomu i pět hvězdiček, vzhledem k tomu, že se jedná o zfilmovaný Hugův román dávám necelé tři.

Film s krásnou Ginou Lollobrigidou v roli cikánky Esmeraldy působil možná trochu chladněji než další dvě adaptace tohoto románu (z roku 1997 a 1982) ale zato byl natočen věrně podle Hugova románu. Arcijáhna Frolla jsem, myslím, líp zahraného neviděla, byť ve zpracování z roku 1982 jej hrál úžasný Derek Jacobi, přece tato role Alainu Cuny (který mi nedávno nepřipadal dostatečně přitažlivý na pěvce Gilla v Návštěvě z temnot ;-)) lépe sedla. Velmi realisticky je podle mě stvárněn i lehkomyslný floutek Phoebus, co si pohrává s krásnou Esmeraldou, zatím co má před svatbou s počestnou dámou (měšťanka, možná i šlechtična, jejíž matku později pokrytecky žádá o odpuštění) nebo bázlivý Pierre - snílek, básník a manžel Esmeraldy, kterou nakonec nechá na holičkách, když se ji pařížské podsvětí snaží zachránit, on se drží stranou, neboť, sám o sobě říká, že zbabělý, protože “kdo by jinak o tom všem napsal”, byť ona sama ho dříve zachránila fiktivním sňatkem před oprátkou. A tak má vlastně film jediné dvě kladné postavy – Esmeraldu a Quasimoda, kteří k sobě najdou cestu a ve mně tak závěrečná část filmu evokuje pocit ze známé pohádky o krásce a zvířeti. Rozhodně film stojí za zhlédnutí, byť už z hlediska historie třeba jen kvůli Ludvíku XI., který ve filmu vypadá jako by vyšel z některého ze svých obrazů a stejně tak jeho povaha velmi odpovídá tomu, jak nám ji předkládají dějiny (ve filmu se např. snaží ve vězení, v temné kobce a u v ní dlouho vězněného kardinála nalézt precedens, aby mohl porušit právo azylu).

Poprve jsem měla film k dispozici v kratší verzi a ve velmi špatné kvalitě. Ačkoliv kvůli některým záběrům to možná bylo i lepší. Nakonec se mi podařilo sehnat delší verzi ale zase bez českých titulků. Měla jsem tak trochu obavu, jak se s filmem popasuju, protože od střední školy se válečným filmům vyhýbám. Ale popasovala jsem se velmi dobře (dokonce tak dobře, že jsem se později nebála zhlédnout 5 Days of August) a i když některé scény byly fakt drsné a drsný byl (aspoň pro mě) i závěr, kdy se angličtí vojáci a důstojníci (mj. Ioan Gruffudd, Damian Lewis a Mathew MacFadyen) pokoušeli se svými zážitky a traumaty srovnat již doma v rodné Anglii nebo ( někteří v sev.) Irsku. Jestli srovnali nebo nesrovnali, toť otázka, já myslím, že se s tím, co viděli a zažili, se srovnat jaksi nedalo. Ve zdejších komentářích k filmu se některým nelíbilo, že se jedná místy o hraný dokument. Proč? Bylo to pro ně příliš autentické? Nebo tam měli málo krve a napětí? Domnívám se, že tam bylo všeho tak akorát. Scény – např. jak mladý poručík už to nevydrží zasáhne do konfliktu, ač to od lidí, kteří tady té, s prominutím, pitomé jihoslovanské mentalitě rozumí, měli zakázané, a potom vidí, jak se Chorvati na místo vrátili a co za zvěrstvo provedli a má co dělat, aby svého kolegu (který jeho předchozímu zásahu nebyl přítomen) odvrátil od (nyní již zbytečné) poslední pomoci těmto lidem, která by mohla být i poslední pomocí toho kolegy... – byly velmi sugestivní a dostaly mě natolik, že jsem si musela k jejich sledování, stejně jako hlavní hrdinové tam, dát whiskey (já irskou, oni nějakou skotskou tedy whisky). Nebo jak ta krásná paní (co ji obdivuje a jeden z těch hlavních hrdinů) nedokáže své pubertální dceři rozmluvit návrat domů, kam se chce ta malá vrátit kvůli pro nás tady běžné věci, ale v dané situaci kvůli (pardon) hovadinám (šaty). Dále, jak se rozhodnou vypnout vysílačky, aby mohli převést ty lidi a nemuseli uposlechnout rozkazů svých nadřízených, neboť směli převážet jen raněné a nesměli zasahovat do etnických čistek ( prostě zase jsem se jednou styděla, že jsem Slovan a všem panslavistům bych v ten okamžik ty jejich teorie nacpala ráda někam), a pak samotný závěr... No, byla jsem sice rozhozená, ale tak je to dobře, zhlédnuté by nás rozhodně nechávat nemělo chladnými, ale s filmem víc než spokojená.

Film jsem viděla už potřetí a stále se nějak nemohu rozhodnout, jak jej hodnotit. Podle zdejších komentářů i podle mě kvalitní předloha, takže o zvraty není ani ve filmu nouze, ale stejně postrádá napětí, jaké by měl mít a jaké měla kniha. Asi nebyl moc velký rozpočet a byť zde hrají hvězdy, které mají potenciál na to, aby film utáhly (Colin Firth, Ben Kingsley) i tváře, na které se k tomu moc dobře kouká (Aishwarya Rai, Rupert Friend), byl to tak trochu i tím dětským imperátorem film o dětech a pro děti (jenže k tomu zase vadily některé scény). Po prvním zhlédnutí jsem hodnotila 2 hvězdičkami, při dalších to bylo někde mezi dvěma a třemi. No a rozhodně nemohu prominout ani to, že Devátá legie za Hadriánovým valem zmizela roku 117 n. l. a Artuš byl (nejdříve) počátek 5. století, takže historickými fakty se film taky příliš neřídil... (taky tu legendu o Artušovi musí strčit do všeho! ) Scénář, bojové scény, hudba..., no prostě veškeré zpracování mohlo být lepší, zachraňuje to jen zmiňované herecké obsazení a kvalitní podklady pro děj, který však díky zpracování nemá šanci vyniknout.

Přišlo mi to natočené docela dobře, sice to nemělo rozpočet, jaký by si takový film zasloužil, ale možná právě proto tam, až na několik drastických okamžiků při potlačení těch povstání, nebylo ani moc krve, což, jak zjišťuji, mám poslední dobou čím dál tím raději. Zamýšlela jsem se nad Lutherovou osobní statečností, protože, ač věděl jak dopadl Hus, dokázal předstoupit před soud, byť to nebyl soud církevní (který stejně neměl pravomoc odsoudit na smrt, to byla pravomoc soudu světského) ale právě světský soud, jemuž předsedal císař Karel V. Na druhou stranu dal Luther souhlas ke krvavému potlačení povstání, připomínajícího tak trochu naše husitství (historikům zabývajícím se touto dobou se omlouvám za tohle zjednodušení), neboť názory povstalců se odchýlily od těch jeho. Pěkná byla scéna, jak se německá knížata odmítla podrobit vůli císaře, skoro jsem jim u toho zatleskala. Filmu sice něco málo chybělo, snad proto, že byl pojat spíše jako boj za víru, Boha a odpuštění hříchů. Bylo tam pár opravdu za sdce chytajících scén jako pohřbení do posvěcené půdy nešťastného chlapce, který spáchal sebevraždu, ač tu církev tvrdě trestala zahrabáním venku za hřbitovní zdí, a vysvětlení, proč Luther k jeho činu projevil takové pochopení, nebo jeho chování k postižené holčičce. Chybělo mi tam více vztahu s manželkou Kateřinou, která se objevila až v poslední čtvrthodině filmu a až na konci jsem se dozvěděla, že spolu dlouho žili a měli šest dětí... :-) Celkem dobrý výkon podali i Joseph Fiennes ( jako Luther) a Jonathan Firth (jako kardinál Alexandro) a samozřejmě Peter Ustinov (Bedřich Moudrý). Ve filmu byla i jistá dávka humoru, kterou mám v historii ráda, a tak celkový dojem (i přes výše uvedené připomínky) byl o cosi lepší než dobrý (cca 60 - 70%)...

Z filmu jsem byla tak vytočená, že mi nezbylo nic jiného než dát odpad. Bez jakékoli pochybnosti! Na byť jedinou hvězdičku to není ani přes slušný herecký obsazení, včetně Martina Růžka v roli římského krále Rudolfa, který byl v pozdějším věku v charakterních rolích nepřekonatelnej (Růžek, ne Rudolf, i když ten asi taky :-)). A Brzobohatý jako Záviš? Ani omylem!! Fuj! Prostě nemám slov...Ať si filmaři prasí nějaký jiný dějiny než naše... Doslova mě nadzvedla Přemyslova hláška z filmu: "Štve je Rudolf, vadí mu můj rozvod s Markétou..." Film ignoruje i ta nejzákladnější historická fakta (ta jsou pro zájemce k nahlédnutí tady). Pochybuji, že by si režisér nebo scénárista přečetli cokoli z té doby, možná tak román “Železný král a páni z Růže”...

Zhodnotím naráz celou sérii. Doslova na ní ulítávám, takže si nedělám iluzi, že bych byla schopna to učinit objektivně. Taky nedokážu posoudit, jak věrně je natočená podle knih C. S. Forestera, neboť jsem je nečetla. Pouze odhaduji podle toho, jak jsem nahlédla na Wikipedii, že celkem dost. Škoda, že se nenatočily ještě další díly, ale Ioan Gruffudd asi nechtěl být jen Horatiem Hornblowerem. Považovala bych však za lepší, kdyby setrval u podobných rolí jako byla právě tato role ušlechtilého anglického důstojníka (podporučíka – kapitána), ale klidně i u rolí Lancelota nebo Šelemona (viz film Šelomon a Gaenor), než aby svým nepochybným hereckým uměním a šarmem plýtval na takové filmy jako byla Fantastická čtyřka, 102 dalmatinů nebo Sanctum. Ačkoliv u mnoha filmů, které se mi dříve líbily, nyní pociťuji zklamání, tak právě Hornblower, jako jeden z mála, prošel tím „nejpřísnějším” hodnocením i podle mých současných měřítek, když teda pominu skutečnost, že když už jsem celou sérii viděla cca po desáté (já vím, je to úchylné, ale co se dá dělat :-)), začala jsem se zabývat také tím, jak mohl (spolu s dalšími dvěma důstojníky Bushem a Kennedym) vylézt na loď Renown úplně suchý, poté co všichni tři seskočili z útesu těsně po úspěšně provedené expolozi nepřátelské španělské pevnosti (2. díl, 2. série, no dobře, kousek je vezl člun, tak asi mohli zatím oschnout), nebo jak v další sérii (1. díl, 3. série) Horatio vyleze z útrob francouzské pevnosti poté, co se brodil po kolena ve sr... (tedy fekáliích), absolutně čisťoučký a upravený nebo proč musejí být v té poslední serii i s prvním důstojníkem Bushem absolutně u všeho, etc. Avšak u jakéhokoli jiného filmu bych vůbec neměla příležitost si takových detailů všimnout, protože žádný jiný film se tolika repríz na mém compu nedočkal a už ani nedočká... Osobně stále tuto Ioanovu roli považuji za jeho nejlepší (po shlédnutí všech jeho dostupných filmů :-)), a byť třeba Válečníci jsou min. stejně dobrým filmem, tak nestojí na něm a nepadají s ním... Bez jakýchkoli pochybností hodnotím celou sérii 5 hvězdičkami a v ní jeden každičký díl, i když připouštím, že jako svou srdeční záležitost... Takže: „Z přístavu" - "ahoj...”