Billie777

Asi takhle. Serge Gainsbourg mi vždycky připadal trochu úchylný a tady se to potvrdilo. Na svou dobu možná šokující film, dnes už ne. Film má hezkou atmosféru a v jednom kuse nahou androgynní krásku Jane Birkin ale jinak je to takové o ničem a často dost nudí. Ani herci se příliš herecky nepředvedly. Každopádně co se mi moc líbilo, byla hudba. Je to divný film, takový nechutně romantický. :-)

Když jdete v Praze do metra, potkáte pár starých bezdomovců, když jdete do metra v Moskvě, uvidíte špinavé děti, žebrající, spící na podlaze, hladový, bez domova... Po tomhle působivém dokumentu vám bude zatraceně zle a smutno. Budete mít chuť těm dětem pomoct. Každý, kdo si stěžuje na současný život by se měl na tohle podívat, protože spoustě lidem (dětem) je ještě hůř. Děti, kteří se narodily nesprávným lidem, kteří nemají budoucnost. Lidé jim dají pár korun a jdou dál. Někteří si jich ani nevšimnou. Zajímalo by mě, jak to je s dětmi teď. Od natočení uběhlo už deset let. Kdoví, možná jsou stále na ulici, možná jsou mrtví. Smutné, velmi smutné.

Vždycky jsem si Petera Sellerse představovala jako ohromně milého sympaťáka, protože tak na mě působil ve filmech, kde zobrazoval ty roztomilé postavičky. I přes shlédnutí tohoto filmu si nemyslím, že by to byl zlý člověk. Ovšem zajímalo by mě, jak moc je film objektivní, protože pravda může být i jiná, ale zároveň se nechci Sellerse nějak fanouškovsky zastávat, ačkoliv ho mám velmi ráda. Každopádně jaký doopravdy byl, to nemůžu vědět. Proto budu tenhle film hodnotit z čistě filmařského hlediska, abych sama nehodnotila neobjektivně. Film má spoustu milých a zábavných scén (jako je ta, kdy Sellers mluví o Nivenovi a sedí na jeho židličce nebo v letadle jako Clouseau) ale poskládaných tak, že film působí trochu chaoticky. Dále má hezkou Charlize Theron, milou Emily Watson a skvělého Geoffreye Rushe, který se do Sellerse doslova převtělil. Asi tahle - na životopisný film je to prostě málo.

"Kéž bych měla rakovinu!". Alzheimer je vážně asi horší než rakovina, protože člověku bere i ducha. Každopádně očekávání splněna. Čekala jsem doják, taky jsem druhou polovinu kompletně probrečela, na druhou stranu film na city zbytečně nehraje, prostě jen ukazuje, co tahle nemoc s člověkem udělá. Alice mi bylo líto a neumím si představit být na jejím místě. Film pěkně plyne, zaujme, člověk si pobrečí, zamyslí se na životem a jeho malichernostmi a je nadšený z výborného výkonu Julianne Moore, jejíž to byla vlastně taková one woman show. Nesmím zapomenout ani na překvapivě skvělou Kristen Stewart, ona vážně má něco v sobě. Krásný.

Typický hollywoodský thriller se super hvězdným obsazením. Liamu Neesonovi tyhle role sednou jako na tělo, Julianne Moore je jako krásný doplněk, který žádnému drsňákovi nemůže chybět, velmi sympatická, navíc oba dva prostě nestárnou. Je to takové správně americky klišoidní, happy end mám u těchto filmů ráda, naopak se mi nelíbila scéna s holčičkou a stužkou, celkově ta dívčina postava byla úplně zbytečná. Každopádně napětí bylo pořádné, film utekl jako voda, takže pokud hledáte něco na napínavého relax, co má spád, je tohle výborná volba. Navíc jsem až do konce netušila, kdo je ten šílenec.

V té době muselo být dětství krásné! Ta atmosféra, ta hudba, Oldřich Navrátil, Kouřim, přirozeně hrající dětští herci, to vše dává dohromady jeden z nejkouzelnějších seriálů všech dob.

Výborný McGregor, Plummer i francouzské kouzlo Mélanie Laurent. A také Artur. Nenápadný film ze života, který nehraje na city a je neskutečně půvabný a příjemně se na něj dívá. A to pomalé tempo mi také nevadilo.

Příliš smutné pro mojí melanchonickou duši. Ale tak krásné!

Velmi smutný film. O tom, jak láska bolí. Výtečný Mastroianni, okouzlující a nevšedně krásná Monica Vitti a mladý Giancarlo Giannini. Pár úsměvných scén a krásná hudba při pohledu na zamilovanou dvojici Oresta a Adelaide skotačících na skládce.

Už i ten název hovoří za vše.