Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Animovaný

Recenze (189)

plakát

G. I. Joe (2009) 

Vedle Transformers, Battle Ship apod. další z filmů, jehož tvůrci se smějí stupiditě diváka. Co jiného také chtít od filmu, pro který slouží jako předloha svět chlapecké verze panenky Barbie. Mě osobně se víc zamlouvá revizionistcký počin Southland Tales. O americkém militarismu se trefně vyjádřil Glenn Greenwald v diskuzním pořadu Billa Moyerse na PBS: “The way in which Americans now relate to their government, the way in which they get nationalistic pride is through the assertion of this massive military or police force, and very few other things produce that kind of pride.”

plakát

Gremlini (1984) 

Malé logické nedostatky: proč z rozmixovaného gremilna stříká zelená tekutina, ale z gremlina hozeného do mikrovlnky červené? proč se jednou musí líhnout a podruhé se vyloupnou v okamžiku? :-)

plakát

Du li shi dai (1994) 

Historka o Konfůciovy reinkarnovaném do dnešního Taiwanu, který se dívá na společnost, kterou "stvořil" a která ho za to má ráda, ale zároveň pokrytecky vidí konfuciánskou morálku jen jako prostředek k maximalizaci vlastního prospěchu, slouží jako metafora pro současný Taiwan. Yangovu Taipei v tomto filmu obývají samí podnikatelé, mediální osobnosti, umělci, vládní úředníci. Všichni si jsou to kolegové a znamí, ale zároveň si všichni navzájem vráží kudly do zad. V dlouhých dialozích (a někdy i monolozích) nám odhalují své vnitřní světy, své tužby, dilemata... je tu ale i hodně reflexe nad současnou taiwanskou společností, uvízlou v rozporech mezi tradičními hodnotami a moderním individualismem: jedna dvojce, například, se má brát na základě dohody mezi jejich rodiči (tradiční dohodnuté manželství, pro Evropana těžko představitelná záležitost), na druhou stranu se ale dopřávají co největší svobody - tedy alespoň navenek, poměr sil zde není vyrovnaný; úředníci cynicky vtipkují o tom, že stát je v demokracii největší firma - splývá hranice mezi individuálními a kolektivním zájmy; syn otce odsouzeného za korupci jím pohrdá, sám ale pracuje na kariéře v pletichářském byrokratickém aparátu. Jak je z popisu asi vidět, film je - stejně jako většina Yangových filmů - bohatý na postavy a dialogy, skoro jako románové vyprávění.

plakát

Swordsman (1990) 

Too many cooks spoil the broth.

plakát

Viceprezident(ka) (2012) (seriál) 

Zajímavý příspěvek k žánru palácové frašky.

plakát

Kibó no kuni (2012) 

Je vidět, že Sono do tohoto filmu emočně hodně vložil, a že byl vytvářen v atmosféře silného národního traumatu. Ze Sonovy tvorby se tento film možná nejvíce podobá Be Sure to Share, zkrátka jde o civilní vztahové drama. Emoční vypjatost na rozdíl od Sonova předchozího filmu, kde se podle mého ne úplně úspěšně pokusil udělat z komixu sociální drama, nepůsobí vůbec přehnaně, nepatřičně. Film je zároveň každodennosti, o vztahu člověka k místu a o dramatických okamžicích, které sobou přináší náhlá tragédie, evakuace, vykořenění z místa, se kterým je člověk spjatý, a snahu se s tím vyrovnat. Jak se dalo čekat, radiofobie má v tomto filmu zvláštní místo...

plakát

Meč Osudu (1980) 

Kouzelný šermířský románek na filmovém plátně.

plakát

Yihe yuan (2006) 

Čínané pro druh lidí, jakým je hlavní hrdinka, mají krásný výraz 'duo qing ren' - "člověk oplývající mnoha city" (většinou se tím rozumí "intelektuál" což je v Číně zas skoro každý člověk s vysokou). Je to citlivější a v něčem i výstižnější výraz klinická deprese, který bychom použili my lidé v západním civilizačním okruhu... Film bych shrnul jako nebanální portrét "komplikované" dívky, která později v životě musí zápasit s vlastními démony.

plakát

Kaskadérka (1996) 

Film je zajímavý hlavně jako výpověď o kriminálních aspektech hongkongského filmového průmyslu začátku devadesátých let a jako pocta dřině všech béčkových herců a režisérů. Pro ty, kdo se více zajímají o tvorbu Ann Hui je to další ukázka jejího zaujetí otázkou postavení žen. Michelle Yeoh je známá tím, že v akční scény točí bez kaskadéra, možná proto se taky objevila v této roli. Po filmu na mě přišla chuť si pustit nějakou kung-fu melu z produkce Shawn Bros.

plakát

Tantei wa bar ni iru (2011) 

Výborný film z komerční produkce o soukromém očku lehce parodující "drsnou školu" detektivních románů. Hlavní postavu hraje známý japonský televizní bavič Yô Ôizumi, jehož osobnost se k této roli sympatického loosera s jistou dávkou osobitého šarmu, který jde statečně proti posvětí, náramně hodí.