Skuby47

Méně známý horor či spíše psychothriller třicátých let představuje drama zrady a pomsty. V roli zločince opětovně dokazuje své herecké kvality démonický Boris Karloff a v roli mstitele je prezentována neméně slavná hororová legenda Bela Lugosi. Ostatní herecké osobnosti vedle těchto dvou charismatických hvězd zanikají. Filmu prospívá černobílá verze, která navozuje napětí a depresivní atmosféru, a také sugestivní hudba a působivá výprava. Trochu zkratkovitě byl navozen satanský motiv a trochu zbytečná mi přišla role černé kočky. Určitá naivita je dána stářím snímku a nadměrná konverzace je zřejmě daň za to, že film je k radosti tvůrců zvukový. Přes tyto chybičky si podle mne tento neprávem opomíjený kousek hororové historie zaslouží pozornost.

Pojďme a vraťme se alespoň ve snu do historie starého Egypta. Tato hororová klasika dnes už neděsí, ale uhrančivý pohled charismatického Borise Karloffa v roli oživené mumie a démonická atmosféra dávného milostného příběhu dokazují, že kouzlo starých časů přetrvává díky filmovému archivu dodnes. Jednoduchý příběh se obejde bez akčních scén a velkolepých efektů. Vytknout můžeme pomalé tempo či nedostatečné zvýraznění atmosféry hudbou, ale to s ohledem na stáří filmu není až tak podstatné. Soudím, že tento snímek přežije své dokonalejší následovníky, protože v sobě nese kus filmové historie.

Skvělá podívaná, které se dnešní horory se vší dostupnou technikou nemohou rovnat. Je obohacená oproti předchozímu filmu o hudební složku a dojímavou snahu o polidštění monstra navázáním přátelství se slepcem a vytvořením stejně monstrózní ženy. Karloff i jeho nevěsta svým charismatickým projevem zatlačují do pozadí veškeré další účinkující snad jen s výjimkou doktora Pretoria. Hororové ocenění si zaslouží strašidelné sídlo, šílený vědec, davové scény i vypointovaný závěr. Soudím, že při snaze oživit nevěstu, jsme byli svědky první transplantace srdce.

Legendární hororová klasika. I když téma možného stvoření člověka podle novely Mary Shelleyové bylo natočeno mnohokrát, je tento film originální, protože byl první. A nejen to, byl skvělý a nezapomenutelný. Sestavit nového člověka z dílů těl zemřelých se vědci posedlému myšlenkou vyrovnat se Bohu podařilo, a jeho vraždící monstrum se díky skvělým maskám a fascinujícímu výkonu Borise Karloffa stalo nesmrtelným. Přidejme k tomu napínavý příběh, působivé kulisy a hrůznou atmosféru. I když film vypadá dneska zastarale, co víme, kam se budou ubírat transplantace a plastická chirurgie v budoucnosti, když už dnes využívá orgány zemřelých, k záchraně životů nemocných.

Tento film to je docela jiný kafe než jeho následovník z roku 1943. Škoda že léta se už viditelně podepsala na technické kvalitě snímku, který je možno zařadit mezi klenoty hororu. Jedná se sice o němý film, takže herecké výkony jsou prezentovány pouze mimikou a mnohdy i přehnanou gestikulací a pro výklad děje slouží jen titulky a doprovodná hudba. Tomuto letitému snímku, je možné vytknout pouze přehnanou stopáž, ale pochválit skoro všechno ostatní. Především výprava a umístění děje do prostor pařížské opery i labyrintu podzemních katakomb a mučírny se povedlo. Hra se světlem a stíny, démonická atmosféra, perfektní děsivá maska fantoma a jeho šeredná tvář po odhalení určitě divákům kdysi působila noční můry. Dnes řada scén vyznívá naivně a sotva někoho poděsí, ale milovníci hororu by si tento snímek neměli nechat ujít.

Filmy natočené podle předlohy Gastona Lerouxe bývají zařazovány žánrově mezi horory, thrillery, romance či muzikály. V tomto případě se jedná spíše o drama nešťastně zamilovaného znetvořeného hudebního skladatele a nevzbuzuje hrůzu, spíše soucit. Velkolepá výprava, skvělá hudba, k tomu dobré herecké výkony fantoma i dvojice jeho konkurentů a ctitelů krásné sopranistky, jejichž komické spory působí odlehčení dramatu, to vše má svoje dobové kouzlo. Jedná se už o barevný snímek, což v tomto případě není předností, protože to ubírá příběhu na působivosti a na tajemné atmosféře. Líbilo se mi to, ale ještě se pro porovnání podívám na černobílou verzi z roku 1925.

Dnešní krvavé a odpudivé horory nemám ráda. Na jejich předchůdce, kteří respektovali specifiku žánru a to napjatou a strašidelnou atmosféru a kouzlo tajemna, se ráda podívám. Tato hororová klasika má perfektní vizuální stránku, slušné herecké výkony a skvělé masky, ale oproti požadavkům této doby malý spád. I když dnes nenahání hrůzu jako kdysi a děj je předvídatelný, dobře se na něj dívá. K době vzniku tohoto snímku určitá naivita, vyvolávající jen jemné mrazení v zádech, jaksi patří. Jako klad nutno zmínit postavu démonického sochaře v podání Vincenta Price a ocenit nutno rovněž umělecké ztvárnění úžasné scény s hořícími a roztékajícími se figurínami. Skvělá sonda do filmového archivu.

Excelentní film na který se nezapomíná, jaký se podaří natočit tvůrcům snad jednou za život. Je důkazem, že v tomto případě zvítězila myšlenka nad hmotou, protože v levném prostředí jednoho sálu a přísálí se podařilo natočit něco tak originálního, emotivního a nadčasového. Kdo umí, ten umí. Dvouměsíční taneční maratón pořádaný v době americké hospodářské krize ukázal, co jsou lidé ochotni podstoupit pro peníze a vidinu lepších zítřků. Desítky ztroskotanců, životem zklamaných zoufalců a zkrachovaných existencí se bez ohledu na ztrátu lidské důstojnosti, pro potěchu publika, pod taktovkou moderujícího manipulátora propůjčilo k této ponižující reality show. Režisér Pollack dal hercům velký prostor, což se mu bohatě vrátilo ve strhujících výkonech všech účinkujících v čele s famózní Jane Fondovou. Velmi depresivní, drsný film o ztracených iluzích. To nelze popsat, to se musí vidět.

Je s podivem, že si polská televize sama troufla natočit tento rozsáhlý dobrodružný román Henryka Sienkiewicze. S ohledem na to, že nemá na svém území potřebné přírodní lokality, lze hodnotit tento odvážný filmový počin jako zdařilý a to jak nákladnou výpravou s početným komparsem, tak i mimořádnými hereckými výkony a celkovou atmosférou. Dvojice hlavních dětských představitelů byla dobře zvolená, hlavně malá Nel byla kouzelná. Putování unesených dětí po Africe, včetně kontaktů s domorodci i se zvířaty, působilo věrohodně a doprovodná hudba byla excelentní. I když jsou film a kniha určeny spíš dětským čtenářům i divákům, líbilo se mi to, přestože se mezi ně už dlouho nepočítám.

Starší western z období zlaté horečky, který má spád a zajímavé herecké obsazení, je koukatelný i po šedesáti letech od natočení. Krásná Marilyn sice mnohem lépe vypadá než hraje, ale to mi až tak nevadí, protože jsem od mládí její fanynkou a tuto nedokonalost u ní přehlížím. Vyvažuje to mužný sympaťák Robert Mitchum a jeho filmový synek. Nebezpečné putování na voru po divoké řece dodává příběhu na dramatičnosti a působivé doprovodné písně mu dodávají na poetice.