Skuby47

Je zvláštní, jak kontraproduktivní  masivní reklama před nově uváděným TV pořadem je. V divácích vzbuzuje velká očekávání, která většinou novinka nesplní a dojde ke zklamání diváků i tvůrců. Lepší je nepřehánět a raději nečekaně diváka příjemně překvapit. Nejsem fanda tohoto žánru ani cílová skupina pro kterou je určen. Já sama nechápu o co v té reality šou jde. Je to taková Pevnost Boyard v kombinaci s dětskou hrou na četníky a na zloděje. Účinkující hvězdičky z uměleckého světa nepůsobí věrohodně. Kladně hodnotím krásné hradní prostředí  a Vojtu Kotka, kterého mám ráda.

Po mnoha letech jsem náhodně natrefila na tento starý film. Tato civilní detektivka charakterizuje svou dobu a ukazuje, že rozkrádání státního majetku, které bylo v šedesátkách považováno za zločin je v současnosti národní folklór, rozšířený obzvláště ve vyšších a politických kruzích. Herecké výkony celkem slušné, příběh nic moc napínavý, ale v pohodě sledovatelný.

Viděla jsem ve svém věku řadu olympijských ceremoniálů. Nejdříve na stadion napochodovali účastníci ze všech zemí, vztyčili vlajku s kruhy, funkcionáři a zástupci sportovců pronesli projevy a slib čestného boje a významní vítězové přinesli pochodeň a zapálili oheň. Mezitím většinou se prezentovala pořadatelská země svou historií, kulturou a sportovními úspěchy. Vše to mělo daný scénář, který se měnil jen minimálně. Tady to bylo jiné. Ve snaze překvapit diváky nedostali komentátoři přesné informace o tom, co se na obrazovce děje, ani jména vystupujících umělců či sportovců. Taky deštivé počasí na kvalitě přenosu nepřidalo. Kdo ví, kolik sportovců to odnese nachlazením. Časté přepínání mezi tím, co se děje na Seině a mezi dalším kulturním děním vnášelo do přenosu trochu zmatek, v němž se neorientovali ani průvodci programem. Čeho je moc, toho je příliš. Některé inovace byly ale skvělé, třeba cesta koně s olympijskou vlajkou po řece nebo olympijský oheň v balonu nad městem. Francouzi se snažili, co to šlo, ale větru dešti ještě neporučíme. Zaslouží si naši pochvalu, dělali to pro nás.

Po svém návratu do republiky, přijel Karel na koncert i do svého rodného města. Jsem ráda, že jsem mohla být u toho, i když v jeho zdejším vystoupení už byla patrna jakási zatrpklost. Před stadionem na něho po koncertě čekaly davy lidí. Posluchači ho chtěli pozdravit a případně získat jeho podpis, ale on nepřišel. Byl to smutný návrat domů pro vlastence bez vlasti. Výstižný dokument o čestném člověku.

Tato neromantická rádoby romance, natočená podle vzoru prvorepublikových slaďáků, které mám ráda, protože se do své doby hodí, jde naprosto mimo realitu. Herecké výkony jsou odrecitované podle naivního scénáře v nic neříkajícím příběhu. Zdá se, že to nebavilo ani účinkující herce, tak jak to má bavit diváky.

Zajímavě pojaté spíše konverzační drama. Překvapivě hrál Maigreta Depardieu a to vůbec ne špatně. Na Gabina sice nemá a se svou váhou si nic moc vyskakovat nemůže, ale mi to až tak nevadilo. Co mi ale vadilo, byla hlasitá hudba a doprovodné zvuky, které místy činily konverzaci neslyšitelnou.

Viděla jsem několik dílů tohoto seriálu. Připadá mi, jako by ho financoval Vatikán.  Kněz Matteo působí ve své roli v otázkách víry nepřesvědčivě. Provinilce odhalí, přiměje k přiznání domluvou, ti svých skutků litují a v pokoře přijmou trest. Na jeho naivní domluvy by dneska málokdo dal. Tak to sice v současném světě nechodí, ale je to výchovné.

Na svou dobu kvalitní film, ale těch 60 let, uplynulých od jeho vzniku se na něm podepsalo. V čase jeho premiéry to musela být bomba. Já jsem coby divák tu správnou dobu propásla. Dneska je to pro mne taková naivní akční pohádka, která mi svou výpravou trochu připomenula Verneovky, ale jsem ráda, že jsem snímek viděla. Connery zazářil jako mladý upravený a stále nažehlený agent a vůbec celý vizuál byl skvělý.

Filmaři si jednoho dne řekli, že si zajedou k Jadranu na dovolenou a při tom natočí nějakou oddechovku. Chtěli zřejmě spojit příjemné s užitečným. Nějak se to ale zvrtlo, že se jim nechtělo hrát, spíš si užívali sluníčka a moře. Podle toho to vypadá, jak nudnými příběhy, tak mdlými odfláknutými hereckými výkony. Ocenila bych jen tu přímořskou prázdninovou atmosféru. Dorazilo to nasazení seriálu v televizi uprostřed zimy.

Na tento italský seriál, vysílaný v letech 2000 - 2022 jsem narazila náhodou. Nic světoborného to není, ale ani nic zavrženíhodného. Není nijak originální, kopíruje ho anglický seriál Otec Brown 2013 – 2024 a německý seriál Otec Braun 2003 - 2014. Policie zde dostává při řešení zločinů od církve na frak, protože často zatýká nevinného. Je to taková oddechovka. Tento seriál je dle současných diváckých požadavků málo akční. Zaujali mne pohlední italové. Také obsazení Terence Hilla byla docela šťastná volba, i když v době končícího seriálu mu bylo skoro 83 let a to i jízda na kole je pro herce dosti namáhavá. Co považuji za velký klad tohoto seriálu, je jeho skvělý humor, prezentovaný špičkováním především mezi párem policistů - kapitánem a strážmistrem a taky mezi farní kuchařkou Natalínou a kostelníkem Pippem. Zásluhu na tom mají i vtipné dialogy a výborný dabing. Není to sice napínavé, jak se na detektivku sluší, ale je to zábavné.