Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (1 368)

plakát

Arnold (2023) (seriál) 

"Bylo to velmi těžké. Agenti mi říkali, že mé tělo je příliš velké. Že mám divný přízvuk a mé jméno je příliš dlouhé. Všude, kam jsem přišel, mi řekli - Nikdy nebudeš mít úspěch." Pamatuji si to velmi dobře, kdy jsem propadl idolu jménem Arnold. Byl jsem v podobných letech jako Arnold propadl posilování a kulturistice. Z idolu se stal mým oblíbeným hercem a ikonou ke které vzhlížím prakticky celý dospělý život. Arnold není jen osobnost století, ale inspirací pro miliony lidí, kteří přijdou po něm. Nikdo však nemůže už nikdy zopakovat co se povedlo jemu. Dravost, mindset a neskutečné odhodlání z něj udělalo právě ikonu a modlu, kterou fascinoval mě i dalších miliony fanoušků po celém světě. Netflix si dal za cíl během tří epizod ukázat tři nejdůležitější části jeho života. Stejně jako jeho kniha Total Recall vše je seřazeno chronologicky a od malého kluka z Thalu se dostáváme do Anglie a následně do USA. Nebudu lhát, ale seriál mě vlastně ničím nepřekvapil. Snad kromě hozeného vajíčka během guvernérovských voleb. Jinak díky mé očividné obsesi jsem snad všechny informace, bonbónky, zajímavosti i milníky znal. Ničemu to však nevadí, jelikož je seriál krásnou sondou do Arnoldova bohatého života. Navíc oceňuji natočení historických událostí a míst s herci. Jako třeba Thal nebo vojenský výcvik. Super. Vyčítat mohu pouze useknutí první části a několik posledních kulturistických soutěží Mr. Olympia. Hlavně té velmi kontroverzní. Škoda, zajímal by mě právě zpětný pohled Arnieho na právě ty poslední ročníky. V druhé části se k nim už pak nevrátil. Hollywoodská část je narvaná dalšími osobnostmi a zajímavostmi. Třetí je pak pro mě nejméně záživná, stejně jako zmiňovaná kniha. Přesto jsem si tenhle životopisný projekt užil od začátku do konce. Arnoldův životní příběh mě prostě nepřestává fascinovat. (95 %)

plakát

Záhada hlavolamu (1993) 

Je mi vlastně až s neuvěřitelným podivem, že tenhle český literární poklad má pouze dvě kinematografické zpracování. A to druhé už je přes 30 let staré. Filmová Záhada hlavolamu to má těžké, protože musí za hodinu a půl stihnout to, co seriál stihl za devět půl hodinových dílů. Chybí tedy mnoho věcí, když příběh chvátá neustále kupředu. Vontské kronice ještě rozumím, ale vynechání Široka už mu odpustit nemohu. Na druhou stranu tu je Bratrstvo kočičí pracky a Tam-tam. Přesto se mi i filmové zpracování Foglarovi knihy moc líbilo. Velmi vhodně zvoleny kulisy města, především pak Stínadel a i velmi slušný casting. Vlastně Rychlonožka a Losna mi sedí víc tady než v seriálu. Atmosféra je výborná a oceňuji jak často dá film vzpomenout na seriál. Za mě velmi dobré zpracování českého dědictví. Konec nechává husí kůži i po tolika letech. (88 %)

plakát

Rychlé šípy (1969) (seriál) 

"Koho volíš? Losnu nebo Mažňáka? - Třeba Bahňáka." Netřeba moc dodávat. I když je to letos neuvěřitelných 55 let, tak stejně mají Rychlé šípy své nesmrtelné kouzlo. Tenhle klasický příběh pěti kluků, kteří rozplétají tajemství Vontů, Stínadel a jednoho Ježka v kleci, je i po tolika letech krásný a napínavý jako kdysi. Jaroslav Foglar vytvořil českou legendu, která se už předává po několik generací a stále dokáže zaujmout každého mladého kluka. Tohle je jeden z mála českých seriálů, který je naprosto fantastický a nemá chybu. Díly jsou krátké a vždy končí napínavě. Klub Rychlých šípů se znovu a znovu vrací do děsivých uliček, aby odhalily tajemství, které se na ně valí od prvního dílu. Já bych se asi pouze pořád opakoval a točil v kruhu. Tohle je prostě skvělé zpracování. Tečka. (90 %)

plakát

Poslední noc v Soho (2021) 

Od Poslední noci v Soho jsem čekal více. O horor se jedná stěží, máte to více k psychologickému thrilleru. Ve filmu nejsou lekací scény a bát se je vyloženě těžké. Přesto se mi film docela zamlouval. Líbila se mi kamera i stylizace 60tých let. Navíc obě hlavní představitelky hrají skvěle a role jim skutečně padnou. Na dvě hodiny je to asi zbytečně natahované, protože to co nám se film snaží říct, tak je zbytečně ve druhé půlce jen natahováno. Ale nemohu konkretizovat, protože to bych spoileroval. Potěší aspoň finále, které jsem nečekal. Takže za mě lehce nadprůměrný zážitek. (70 %)

plakát

Ambulance (2022) 

Ambulance je největší zklamání roku. Ještěže jsem na to nešel do kina. S Bayem je to jako na houpačce. Umí udělat fantastický akční film plný emocí (13 hodin: Tajní vojáci z Benghází) a pak umí natočit i totální fiasko ve kterém nic nefunguje. Zaručeně nejhorší film pro mého oblíbeného Gyllenhaala. Upřímně mě mrzí, že jde ke dnu s tímhle filmem. Jeho charakter má strašnou schizofrenii. Pokud to však byl záměr, tak to Jake zahrál skvěle. Ale bojím se že ne a tak je jeho Danny spíše mega otravnou figurkou. Proslulá Bayova kamera, která se točí a lítá všude kolem je zábavná asi čtyřicet minut a pak je otravná až běda. Jednoduše proto, že Bay si tím kompenzuje všechno a tyhle přelétavé scény používá i u normálních "klidných" scén. Příběh, který rychle začne, tak neuvěřitelně dlouho přešlapuje na místě a vytváří akci tam, kde být nemá. Film je tak neuvěřitelně natahovaný až nesnesitelně únavný do jeho finále. Člověk by řekl, že by dříve v té sanitce došel benzín... Finále je pak citová vydíračka, která místo emocí působí až komicky. Ambulance fakt ne. Podej si ruku s Transformerama a jdi do... Neuvěřitelné zklamání z nadějí roku. (29 %)

plakát

Arcane (2021) (seriál) 

Nejsem fanoušek Lolka. Actually jsem League of Legends absolutně nepolíben. Ale vzhledem k ohlasu jaký seriál měl a vzhledem k tomu, že jsem taky hráč, tak jsem musel proniknout do tohoto světa alespoň skrze Arcane. A byl to zážitek vskutku výborný Příběh dvou sester, víc jsem o seriálu nevěděl. Nejprve klady. Seriál má absolutně vynikající soundtrack. Její "Goodbye" je pravděpodobně vrchol celého seriálu, i když přijde v jeho třetině. Vizuál seriálu je naprosto dokonalý. Skvělá animace, barvy i rozpohybování. Není co vytýkat. Pochválit musím i postavy, ke kterým snadno přilnete a velmi vám na nich záleží. Fanoušci už asi tuší, co se stane s Powder a s Vi. Já nikoliv, takže jsem si užíval jejich origin od začátku do konce. K těm záporům mohu říct, že zatímco první třetina je dokonalá, tak prostředek než chytne dech, tak ho trochu ztrácí. Finále je pak šťavnaté a čekáte otevřený konec. Možná seriál trošku moc jede na citovou vydíračku, ale mě to nevadilo a svezl jsem se na emotivní vlně celého příběhu. Za mě velmi povedený vstup do světa Lolka. I když prozatím zůstanu asi pouze u něj. Přesto díky moc za něj! (90 %)

plakát

Nic ve zlým (2023) 

Film od kterého jsem si zamiloval Jennifer. Jasně, vždycky to byla moderní Mystique a buchta z Hunger Games. Ale nikdy jsem si k ní nenašel cestu. A tohle tenhle film změnil. Jennifer má talent a umí fantasticky měnit herecký charakter jako chameleon. Na tenhle film jsem se vlastně těšil od traileru a díkybohu patří k těm mála, kdy trailer nelže a opravdu jsem se bavil. Po dlouhé době konečně vtipná americká komedie, která si nebere servítky, ale zároveň nikdy nespadne do patosu nebo trapnosti. Naopak. Výtečně napsaný scénář a vtipy. Navíc na mě fungovala skvěle i ta romantická linka skrze příběh. Opravdu jsem se bavil. Asi největší překvapení loňského roku. (85 %)

plakát

Krvavý Johann (2023) 

"Co to ku*va děláme? - Zachraňujeme vaše výročí..." Na motivy povídek Franty Kotlety a Kristýny Sněgoňové. Nebylo potřeba mě ani lákat víc. Dostal jsem přesně to, co jsem chtěl. Brakovou českou fantastiku plnou sprostých slov, krve a sexu. Jak obvykle pan Kotleta říká - "Braková literatura se nesmí brát vážně. Bavím sebe a bavím čtenáře." A přesně takový je i Krvavý Johann. V první řadě se nemůže brát vážně a zadruhé je potřeba, aby se divák bavil. A já jsem se vlastně bavil od začátku do konce. Na mnoha místech je poznat Kotletův humor. Viz scéna z kufru auta, která perfektně tenhle styl humoru ukazuje. Líbí se mi, že pan Krumpoch mrkal na fanoušky Tarantina, Terminátora a Matrixu. A vsadím boty, že tam toho bylo ještě víc. Příběh je jednoduchý zato neustále jede kupředu. Nechybí tedy dost úchylné momenty - mrtvé dítě, morbidní hlášky a ve výsledku i dost bizardní zabití chlápka skrze dildo. Chápu, že film je dělaný za skromné peníze. Na druhou stranu jsem neměl ani chvíli pocit, že koukám na nějakou skromnou produkci. Kamera byla super a záběry Prahy taky. Zatímco Brakové literatuře se v Česku daří, tak jak koukám na hodnocení a ohlasy, tak filmografii se ještě nějakou dobu asi dařit nebude. A je to škoda, protože Johann mohl být (a je!) první skutečnou vlaštovkou od které se odrazí mnoho fantastických českých projektů. Takže já osobně panu Krumpochovi děkuji, protože jsem od filmu dostal přesně to, co hledám v knihách Kotlety a Sněgoňové. Perfektní nenáročnou zábavu. A to film splnil na jedničku. Doufám ve více takovýchto projektů, protože tady se prostě NIC takového netočí! A je to jen obrovská škoda! (90 %)

plakát

Temný příliv (2012) 

Zase jsem jednou zkusil koukat na starý dobrý program v televizi. Tohle mě docela zaujalo, tak jsem to zkouknul celé. Musím říct, že jsem dostal něco co jsem úplně nečekal. Film je docela dlouhý a o to víc mě překvapilo, jak je vlastně celý bez pointy. Charaktery jsou protivné až otravné. Motivace postav je vlastně lehce naznačena, ale ve výsledku vám nic neřekne. Finále je navíc celé v temnotě a v bouři, takže divák vidí i kulový. Nevím co tu dělá thriller/horor, je to spíš psychologické drama. A žraloci jsou jen malá třešnička. Protože pokud si něco zaslouží uznání, tak jsou to právě záběry mořských dravců, které takto dobře vidíte pouze v dokumentech. (40 %)

plakát

Ostrov (2023) 

Tak tohle mě moc nebavilo. Česká varianta na Šest dní, sedm nocí (1998). Mám rád Langoše (a kdo ne!) a v poslední době koukám převážně na českou tvorbu. Ale komedie to není, protože tam je málo humoru. Drama to není protože to je snadno odhadnutelné, i když emoce tam samozřejmě jsou. A dobrodružné to je proto, že to má krásné exteriéry. Na sto minut je to zbytečně rozvleklé. Vztah mezi manželi je ale snadno uvěřitelný a docela i dobře zahraný. Ve výsledku jsem se ale nebavil. (40 %)