Lucasion

Jako by to bylo včera, kdy mi můj trenér doporučil tenhle film na základě toho, že jsem mu řekl, že se mi líbil Warrior (2011). I když jsem takovou kvalitu dramatu, potu, slz, krve a hereckých výkonů nečekal. Přesto jsem od filmu chtěl sportovní film o teenagerech ve kterým hraje prim láska, dřina a motivace. A přesně o tomhle film je. Jake Tyler (Sean Faris) se stěhuje s bratrem a mámou do nového města. Střední škola vypadá jako všechny kalifornské univerzity. Plno polonahých holek, barevných kelímků s pivem a obřích domů. Než se Jake stačí rozkoukat, už se potkává s jednou blondýnkou Bajou (Amber Heard). Vzplane tu vášeň a následně i napětí a motivace ke cvičení a zápasům. Jake musí svést bitvu s rváči v ringu a taky se sebou samým. Průhledné? Ano. Předviděné? Možná. U těchto filmů není potřeba, aby byla zápletka kdoví jak zamotaná a překroucená. Stačí, když to funguje a čas od času to překvapí. (Jako třeba finální souboj) Navíc filmů dopomáhají zvolené songy, které jsou parádně načasované. Sean je sympaťák a skutečně vypadá jako mladý Tom Cruise. Amber si pamatuju ze Zombielandu (2009), kde chtěla Jessemu spapat hlavu. Je hezká a těžko by jí nějaký klučina odolal. Djimon Hounsou hraje trenéra Jakea parádně. Zkrátka a dobře, jsem od filmu Nikdy to nevzdávej dostal přesně to, co jsem chtěl. Sportovní drama s teenagerskou zápletkou plnou emocí, lásky a motivace. Já jsem spokojený nadmíru. (86 %)

Začínáme naprosto totožným úvodem jako k filmu The Conjuring (2013). Až na drobný detail. Místo strašidelného bušení na dveře se objevuje nápis "O rok dříve". Zatímco V zajetí démonů vynikal v autentičnosti, dobové atmosféře a taky děsivosti, tak Annabelle nemá prakticky nic z toho. Kvůli výpravy bych skoro ani nepoznal, že se jedná o šedesátý léta a první půlku film vůbec neděsí. The Conjuring měl první lekací scénu taky po nějakých padesáti minutách filmu, ale mohl si to dovolit. Zaprvé má atmosféru zcela na jiné úrovni už od začátku. A zadruhé Annabelle má pouhých sto minut. Tudíž se první půlku skutečně nic neděje. Praskající popcorn alá Vřískot (1996) opravdu nikoho nevyděsí. Za půlkou se ale věci začínají vyostřovat. Strašidelné scény na sebe navazují a místy je to docela (jak by řekli dnešní teenageři) husté. Na mě totiž tenhle bubu-démon v panence a žena sama doma docela funguje. Už Drag Me to Hell (2009) na mě dokázal zapůsobit a Annabelle je v lecčem podobná. Za mě asi dobrý, nebýt zbytečně extrémně dlouhého rozjezdu. Navíc, když jsem se teď podíval na trailery, tak musím říct, že ještěže po skončení filmu. Většina lekacích scén je právě v nich. / Podruhé mě už Annabelle nepřijde skutečně ničím výjimečná a spíše nudí, než děsí. Třetí projekci, ne děkuji. (60 %)

Nejdepresivnější filmová série jde do finále. Respektive se vracíme na úplný počátek. Čeká nás Zrození. Je válka a v Litvě se nachází mladý Hannibal Lecter. Díky cizím vojákům přijde o celou rodinu. Co následuje? Hlad po pomstě. Jak říká jeden z protagonistů a já s tím naprosto souhlasím. To co se ze studenta medicíny stane, tak nelze popsat slovy. Krvelačné monstrum má k tomu nejblíže. Lecter (Gaspard Ulliel) stopuje vojáky, co zavraždili jeho sestru a jednoho po druhém zabijí velmi brutálními způsoby. Bestie sice nemá tvář Anthony Hopkinse, ale přesto se tu pod novou mladou tváří formuje budoucí geniální kanibal. Hannibal tu totiž není příliš mazaný a pečlivý, a tak i chybuje. Je chytrý to ano, ale je zajímavé ho vidět, ještě předtím než bude ledově chladný a systematický. Velké plus na filmu má i to, že je z velké části natočen v České republice. Vidíme v několika záběrech hrad Kost anebo Vltavu. Celkově je tenhle výlet do minulosti pěkně brutální a depresivní podívanou. Nic víc a asi ani nic míň. Mimochodem má film jeden z nejlepších sestřihaných trailerů. [Unrated] (58 %)

Před Mlčením jehňátek byl stále ještě geniální psychiatr Dr. Hannibal Lecter (Anthony Hopkins) na svobodě. Ve vynikajícím prologu podává vskutku „zajímavou“ večeři svým přátelům ve svém domě. Řekl bych jednoduše, že Červený drak má nejlepší úvod z celé série. Děsivý, nechutný a jednoduše šokující. Následně se historie opakuje a Lecter se opět ocitá ve známé cele blázince za tlustým sklem. FBI má problém s brutálními vraždami a povolají jediného člověka, se kterým bude ochotný kanibal mluvit. Will Graham (Edward Norton) má svojí historii s Hannibalem, ale na nabídku kývne. I když role Hopkinse už v Mlčení jehňátek nebyla velká, a v Hannibalovi mi přišla ještě menší, tak přesto v Červeném drakovi je jeho postava nejméně podstatná. Vyšetřování se rozbíhá a Lecter spřádá svůj plán, ale i přesto by se film obešel bez něj. Norton je v roli Grahama skvělý jako vždy a Ralph Fiennes překvapuje svým temným charakterem. Navíc film doprovází i perfektně napsaný theme od Dannyho Elfmana. Atmosféra je hutná, ale ne natolik jako v přímém pokračování příběhu. Ve výsledku se jedná o nadprůměrně dobrý thriller detektivku, které pomáhá geniální kanibal v zavřené cele. (77 %)

Vcelku povedená sandlerovka. Hodně sportovní a docela i rodinná kom... Ne počkat. Komedie to není. I když tohle není žádné drama, tak srandu jsem tu rozhodně nenašel. I přesto že Adam rozdává vtípky na každou stranu, tak mě to vtipné prostě nepřijde. Ani jednou jsem se nezasmál a ani jedna situace mi nepřišla humorná. Možná závěrečný zápas k tomu měl nejblíž. Film se mi naopak líbil příběhově. Sandler v roli bývalého hráče fotbalu je uvěřitelný, a když se mu povede dostat díky své manželce do vězení, tak mu nezbývá než využít svůj jediný potenciál. A právě fotbal z něj udělá hvězdu uprostřed věznice. Sehnat bandu největších (ano největších) a nejdrsnějších chlápků a vytrénovat je, aby porazili bandu dozorců. Žádný problém. Příběhově je Trestná lavice super, protože mi děj utíkal a bavil mě. Jako komedie si to u mě skutečně neškrtlo. Neva, pořád bych to považoval za lehounce nadprůměrný film. Sandler ví jak hrát, aby bavil. (72 %)

Jsou filmy, které jsou dobré. Jsou filmy, které jsou skvělé. A pak jsou i filmy, které jsou špatné. A jak jsem nedávno zjistil. Jsou i filmy, které bych raději skutečně neviděl. Zatímco u podobně laděného Juniora (1994) jsem se skutečně příjemně bavil. Tak tady jsem trpěl celých devadesát minut. Pokus Adama Sandlera o dvojroli, přičemž jedna z nich je žena, je absolutně strašný. Film jako komedie není vůbec vtipný a místy snad musí parodovat i sám sebe. Kdybych se u filmu nesmál (jako že nesmál), tak alespoň nápad, zpracování by mi mohlo být bližší. Bohužel ne. Naopak jsem se docela styděl i jako divák, že na tohle musím koukat. Často je Jack a Jill i trapný. Takže bohužel ne, ale tenhle film nemohu skutečně doporučit zhola nikomu. A to ani kvůli Johnnymu, který je ve filmu a nehraje Sparrowa. (10 %)

"I must confess to you, I'm giving very serious thought... to eating your wife." Mlčení jehňátek ještě neskončilo! Dr. Hannibal Lecter (Anthony Hopkins) je na svobodě a užívá si čerstvého vzduchu. Je to trošku paradox, ale i když je tohle jediný film z trilogie, který se točí okolo této postavy kanibala, tak přesto mi přijde, že tam je možná ještě této postavy méně než v Mlčení jehňátek (1991). Výkony Moore a Foster jsou docela srovnatelné. Neboli Foster hraje Clarice přesvědčivěji a Moore jako herečku mám raději. Z Hopkinse ale už takový děs nečiší. Za sklem v blázinci z něj šla mnohem větší hrůza, než když je na svobodě. Další paradox že? Tím nechci říct, že by z něj nešel chlad. Ze scény, kdy předříkává repliku z úvodu komentáře mi poprvé šel mráz po zádech. Na konci filmu je též pekelně chladný a odměřený. Ale samotná hrůza z jeho pohledu a úsměvu tu prostě není. Ovšem celkově tu Ridley Scott ujíždí. Délka je zbytečně přemrštěná a ve filmu je příliš mnoho hluchých scén. O napětí ani nemluvě. S otevřeností scén přešel Scott na další úroveň. Ano, je to ten film, kdy Hannibal donutí muže sníst jeho vlastní mozek. Finální večeře Lectera a Clarice je i s přidanou cenzurou pěkně nechutná. Scottovi se i s přidanými gore scénami nepodařilo vytvořit strach z geniální postavy kanibala. A o mrazivé atmosféře Jehňátek si může jenom zdát. Navíc pokud se nepletu, tak knižní konec je zcela jiný. (68 %)

Mlčení jehňátek je jedním z nejlepších psychologických thrillerů, co kdy spatřilo světlo světa. Depresivní, temný, děsivý, zvracený film plný naprosto fenomenálního výkonu jednoho brilantního herce. Ano, Anthony Hopkins jako Dr. Hannibal Lecter přichází. Paradoxně vlastně se film netočí okolo této postavy, ale ve svých scénách za tlustým sklem v přísně střežené kleci na sebe kanibal Lecter strhává hravě veškerou pozornost. Hopkins si tu zasluhuje aplaus ve stoje. Jedná se totiž o zcela nejlepší filmovou proměnu. Ze sympatického a oblíbeného herce je chladné a bezcitné monstrum. Anthony během svých monologů nemrká a jeho precizní vyjadřování jen dotváří hutnou atmosféru filmu. Hannibal Lecter je totiž nejodpornější a nejděsivější filmová postava. Geniální psychiatr je chladný, klidný, systematický, trpělivý a především nepředvídatelný. Tudíž když dostane mladá studentka z FBI (Jodie Foster) za úkol navštívit tuhle zrůdu ve vězení. Tak se jedná o jeden z nejzajímavějších a nejnapínavějších momentů v kinematografii. Mráz běhá po zádech a ze samotného Hopkinse jde strach a děs. Samotný film je vlastně napínavou detektivkou, kdy samotné FBI musí pomoci geniální masový vrah a kanibal v jednom. I když se film snaží vyhýbat otevřeným scénám, tak přesto něco očku neujde. Kromě Oscarového a geniálního výkonu Hopkinse se film může pyšnit i hudbou a velice depresivní atmosférou, která si nezadá s téměř žádným filmem v žánru hororu. Film je neskutečně atmosférický a děsivý zároveň. Ona už sama o sobě zápletka s Buffalo Billem, který vězní a stahuje ženy z kůže je dost nechutná. [Kino] (80 %)

Překvapivé, ale ano. Dvojka Machrů se mi líbila o fous víc než jednička. Možná je to jednoduše tím, že je zkrátka vtipnější. Sice nechápu, proč do každý americký komedie musejí cpát zvracení, močení a další fekální humor. Nevím, ale ty americké komedie, které si vystačí bez toho, tak jsou prostě vždy o kus lepší. Pokračování vlastně jede v téměř stejných kolejí jako tři roky starší jednička. Máme tu partu kamarádů, která tentokrát řádí na domácí půdě. Pořád je tahle parta sympatická a místy i vtipná. Dvojce se povedlo mě rozesmát na víc místech než původní Machři. Ale pořád mi to na komedii, která má přes sto minut přijde sakra málo. Jeden, dva, možná tři vtípky a konec. Do hodnocení počítám i roličku April Rose a její žhavý taneček. Kdy její pohyby dostávají pánské publikum do víru fantazie. A taky musím počítat i s neskutečně trapným Taylor Lautnerem. Doufám, že další Sandlerův film, co si vyberu, tak bude o třídu lepší. (55 %)

Zaprvé film shazovat nechci, i když jsem od něj čekal mnohem více. Zadruhé po zhlédnutí dvojky bych měl chuť hodnotit první Machry ještě níž. Každopádně jsem si chtěl užít bláznivou komedii od Adama Sandlera. Nápad spojit partu kamarádů po 30ti letech, kdy každý z nich má už rodinu (skoro každý), je prostě super. V několika momentech i ta chemie funguje. Odlehlé místo u vody, jeden dům a několik rodin. Adam Sandler je prima, jako v každé svojí roli. Pak jsem tu poznal herečku Madison Riley, která svojí postavou a úsměvem dostane do kolen nejednoho chlapa. Kam se hrabe Megan Fox. Bohužel je pravda, ale že jsem se nesmál. Skoro vůbec. Něco je vcelku vydařené, ale jako ona "bláznivá" komedie to na mě nefungovalo skoro vůbec. (50 %)