Hellierer

Trocha španělské pohádky, špetka Barbara, démonické herecké obsazení a vtahující atmosféra. Pavučina je příjemným překvapením, které žánrového fanouška potěší tím, jak je poctivé a dokáže překvapit. Nervy byly.

Dokument, který se tak moc snaží neurazit ani jednu ze stran, až je vlastně jeho výpovědní hodnota nulová. Snaha tam je, stejně jako myšlenka a zajímavé téma. Ale natočené to je unyle a mělo se jít daleko více do hloubky. O čemž přesvědčují i komentáře některých zdejších pokrytců.

Nabubřelý Snyder parodií sám na sebe. Hloupoučké, špatně zahrané, rádoby epické a vykrádající snad všechno. Neschopnost vystavět dramatickou či bojovou scénu bez zpomalovačky, občas ošklivé triky a neustále hrající pompézní chorály i z klidné pasáže dělají nechtěnou komedii. Maximální snaha o výpravnost s nulovým dopadem. Uff.

Nějak málo se tu cení, čím ten film je. Protože najít v mainstreamu takovouhle jednohubku, která je svižná, s ničím se moc nesere, má 90 minut a chce prostě jenom bavit, není úplně lehký úkol. Ale Renfield tohle obvykle prázdnější místo skvěle zaplňuje. A rovnou se nebojí dělat ze sebe prdel, přihazuje zábavné odkazování na upíří klasiky a dodává sympatickou koňskou dávku parodického násilí (upřímně jsem nečekal, že se toho film nebude bát až takhle). Cage si jinak svým správně excentrickým Drákulou krade každou scénu pro sebe, ale Hoult mu svou emařskou chlapeckostí zdatně sekunduje. A vlastně i na tu Awkwafinu jsem si zvyknul. Hlášky létají, akce střídá akci a úsměv z tváře většinu času nesleze. A pak to bez zbytečného prodlužování skončí s pocitem příjemně stráveného času. Cením.

Jason Momoa zachraňuje ultimátní imbecilitu, ve které je debilní úplně všechno. Přes scénář po triky. Po příšerné devítce jsem se nechal namlsat pozitivnějšími ohlasy, ale nakonec toho kina lituju. Nedokázal jsem se naladit na tu notu, jako ostatní, protože se to stále bere neustále vážně. Nebo já v tom ten nadhled jednoduše nevidím. Paradoxně jediný Momoa, kterého normálně moc nemusím, evidentně pochopil, co se točí za srágoru, takže ze svého padoucha udělal metrosexuálního Daniela Nekonečného spojeného s Danielem Hůlkou a Jokerem. Jinak se jedná o typický exemplář úpadku letních blockbusterů. A ani tu akci si člověk nedokáže užít, když už je zcela odpoutána od reality.

Je to jako koukat na úplně jiný seriál. Přidalo se na barvách, přehnané pozitivitě, otravných postavách a ubralo na řezavosti, dialogové zajímavosti a trefnosti. Staré postavy se to stále snaží držet, nové postavy jsou úplně zbytečné a scenáristický tým je evidentně bezradný. Pořád se na to relativně hezky kouká, ale můžeme být rádi, že se už končí.

Je potřeba přežít první tři díly, následně se to zase vrátí do těch starých kolejí a člověk dostane uspokojivé ukončení, ve které jsem upřímně doufal. Tvůrci evidentně chtěli rozjet nové postavy, a to se jim moc nepovedlo. Je to škoda, jelikož tím trpí právě ty staré, které nedostávají tolik prostoru. Kdyby ho měly od samotného začátku, asi by to bylo lepší. Nakonec se to ale dokáže dostat do uspokojivého finále.

Jednotlivostem nelze upřít nápad, příjemnou drásavost i slušnou míru nekompromisnosti. Celku ale pořád něco chybí. Ať je to nějaký emoční vklad, trochu více nadhledu či nějaká výraznější atmosféra. Ve výsledku se jedná "jenom" o poslepované kousky, jejichž grindcorová rétorika je více než cool, ale na poli devadesáti minut poněkud ubíjející, až lehce únavná. A je to škoda, protože úvod naznačoval, že bychom se tentokrát mohli dočkat zajímavé hry s pravidly série.

Úplně tady nechci psát, že jde o nejlepší film, jaký jsem kdy viděl, ale po odchodu ze sálu mi to tak rozhodně přišlo. Neúprosná audiovizuální šleha se zběsilým tempem, kterou velice pevně podpírá vtahující příběh a porce nápadů, která by vyšla klidně na dalších 30 filmů. Díky té vražedně agresivní formě jsem sice odcházel s lehkým bolehlavem z toho, jak jsem se vše snažil pochytit, ale je to bolehlav, u kterého máte pocit, že je z té nejlepší party na světě. Nemohu dospat pokračování a zhruba takhle si představuji brilantní práci s mnohovesmíry.

Ze seriálu se stává čím dál větší časový filler, který ztrácí na nápaditosti i dospělosti. Filoni-verse mě přestává čím dál více bavit a osud Andoru čím dál více bolet. Kdyby nebylo třetí epizody, už to sledování asi opustím.