Jara.Cimrman.jr

"Kdeže jsou dny, kdy Spojené státy chránily Evropu." Já si tedy takové dny nepamatuju, ale když si to Američané myslí, tak jim kvůli tomu nebudu močit do hamburgeru. Nicméně se mi líbilo, jak je na hraně zrady balancující Djupvik potřebný pro obě strany konfliktu či jak se Norové nenápadně začínají v myšlenkách přesouvat k boji. Přesto si myslím, že Rusko není ideální soupeř na válku. Měli si vybrat někoho podstatně slabšího. Třeba Evropskou unii, když už její elity tak báječně nabídly Rusům snídani na norské ropné plošině.

"Vy mi nemůžete říkat, co mám říkat svému národu." Tak tomu říkám nepochopení situace. Pan premiér se zbraní u své hlavy by chtěl dál dělat svou politiku, hodní a zlí Rusové mi trošku začali splývat a konečně je ve hře i nekonečná dobrota USA, takže se docela těším na to, jak se to dál vyvine. Jen ten Djupvik se ze všeho tentokrát vylhával asi tak stejně důvěryhodně jako ředitelka zpravodajců a je mi až s podivem, že už přežil osm epizod. Patrně to bude hlavní postava, ale to se mezi všemi těmi politiky, diplomaty a teroristy dost špatně poznává.

"Jestli nás chcete zradit, tak mi to řekněte přímo." Upřímnost? Tak to by chtěl premiér Berg od Evropské unie opravdu hodně. K tomu se EU rozhodně nikdy nesníží. Jenže tato epizoda nabízí o hodně víc. Třeba neschopnost Norů chránit ten kousíček své východní hranice s Ruskem, taky vylhaní paní ředitelky z neobhajitelné situace a samozřejmě krysy opouštějící potápějící se politickou loď. Ještěže u nás nemáme nic, co by nám chtěl někdo vzít. Já jsem však klidný, protože i kdybychom něco takového měli, tak to dobrovolně vydáme či levně prodáme, protože v řiťolezectví do zadnic mocností máme dlouhodobou praxi.

"Bude to pravda, až to tak prohlásím." Premiér Berg mě vydíráním svých soukmenovců a vymývání mozků národa při referendu docela bavil. Taky pohled EU na to, že základem demokracie je energie, stál za zamyšlení. A ruské sledování zájmových osob na cizím území asi taky nebude úplná fantasy. Seriál se mi prostě líbí, ale to, že na mě působí tak věrohodným dojmem, se mi nelíbí ani trochu.

"Svobodné Norsko potřebuje lidi ochotné něco obětovat." Třeba ty, co s nádorem na mozku řídí zpravodajské služby. Ti jsou určitě nejvhodnější. Mě tedy nejvíc zaujala skutečnost, kterak strana zametla s premiérem Bergem, který zachránil svou zemi před válkou. To se zkrátka muselo potrestat, když s puškou u hlavy porušil předvolební slib. To se mi líbilo, zejména v kontextu s nejmenovaným ex-premiérem Topolánkem, který minutu po zveřejnění výsledků voleb oznámil, že nikdo nemůže počítat s tím, že by mohl splnit své nesplnitelné předvolební sliby. V Norsku by si pro něj patrně přišli do sněmovny, nacpali by mu poslaneckou imunitu do řitního otvoru a pak by ho demokraticky recyklovali na krmivo pro soby. Holt jiný kraj, jiný mrav.

"Asi jste nepochopil princip demokratického tisku." Tady se vůbec málo chápalo. Třeba rozdíl mezi ochranou teroristy a zdroje. V tom mám s pisálky vždycky problém. A taky mám problém se sledováním lidí v demokraticky se tvářících zemích. Třeba v té naší. Ale tady jde o Norsko, tedy o Svobodné Norsko a mě tento politický, teroristický a ještě k tomu ekologický guláš dost chutná.

"Když Čečenec zabije Rusa, věřte mi, že to není náhoda." Není? Je? Pravdu mají samozřejmě Rusové, protože jsou lépe vyzbrojeni. To není třeba zpochybňovat. Ovšem mě v této epizodě rozhodně nejvíc zaujalo, jak se dá politicky zatlačit na justici, aby na chvíli zapomněla na svou nezávislost. U nás by to samozřejmě zařídily peníze, ale tady je Norsko a to začíná ohýbat svá záda s pusou plnou politické korektnosti. A to se mi líbí, protože tak by se to v případě skutečné okupace určitě dělo.

"Unie si je zcela vědoma, že tu nejsme jako agresoři." Rusové si svou agresi užívají, Norové se strategicky brání vyčkáváním, Evropa čeká na ropu a mě přitom nebaví vše kolem rodiny investigativního novináře Eriksena. Ten vlezlý plešoun je mi totiž totálně nesympatický a zatím mi dost kazí dojem z jinak zajímavého seriálu.

"Norové jistě pochopí, že my musíme jednat solidárně s Evropou." Tak si Norové jednou takhle pomysleli, že skončí doba ropná a začne doba ekologická. To zní až moc zdravě, takže Evropa konečně odložila svou korektnost a možná bude válka. To naprosto dává smysl a já se dost těším na chvíli až USA vystoupí z NATO a EU konečně před světem ukáže, jak málo si cení suverenity národa. Na můj vkus je tato alternativa současnosti rozehraná výborně a já se moc těším na to, jak to bude dál.

"Vím, co mě čeká na Zemi, ale ne tam nahoře." Zatím jsem si na Marsu nekoupil žádnou parcelu, takže jsem si dosud nevyhradil čas na zjištění, jestli je tam levnější cesta na stojáka raketou nebo vlakem s In Kartou. Ale kdybych měl tu čest být první, jehož noha se dotkne rudé planety, tak to kolegiálně přenechám komukoli jinému. Třeba velitel Stanaforth se na to docela třásl, tak ať je slavnou mrtvolou on. Mě to s ním totiž dost nebavilo, z nudného filozofování mě rozbolela hlava a nedostatek vody na palubě mě přinutil vypít vodovod. Viděl jsem tedy i horší filmy, ale přesto musím uznat, že tenhle mě nudil naprosto prvotřídně.