Jara.Cimrman.jr

"Já budu v noci spát. Spánkem otců, kteří vědí, že jeho dcery nejsou inseminovány." Tak nám yorkšírek Bianca nemůže randit, dokud si pitbull Kate nenajde kluka. Fajn, tak to je v pohodě, protože já se hlásím. Mně totiž Kat padla hned do oka a nemůžu ji z něj vyndat. Hraje fotbal, řádí na rockovejch koncertech, skvěle tančí v rytmu tequily a hbitě setře každýho, kdo o to projeví zájem. Prostě dokonalá holka, ale je tady ten týpek, kterej na černým trhu vyměnil játra za reprobedny a to je soupeř nad mý možnosti. Takže odcházím, ale bavím se, takže až ji omrzí, tak si promluvím s jejím tátou gynekologem o zkrocení zlý ženy a udělám z něj dědu.

"Nebudeme se dívat, jak nás historie odsuzuje k celibátu." Prcičky se ke mně pod peřinu vplížily v době, kdy jsem si přechod od leštění bambusu ke ztrátě panictví už ani pořádně nepamatoval a tak zkrátka neměly šanci stát se pro mě legendárními. Nicméně nějaký ten trapas mi byl zlehka povědomý a kreténa Stiflerova typu je rozhodně třeba ocenit - spojení baseballová pálka a jeho koule mi připadá odpovídající.

"Znal jsem Afričana z Martiniku. Byl z Antil." A já jsem zase znal nějakého Quentina. Byl z Montargis. Neuvěřitelnej idiot a přesto mozek celý geniální operace, která vedla až k odcizení několika policejních aut a prdícího polštářku. Je to zkrátka závažnej, napínavej a dramatickej film, ve kterým policie vytrvale hledá ošetřovatele, jeřábníka, debila a zabijáka, přičemž jí uniká zásadní skutečnost, že tohle je hrozná kravina. A kraviny tohoto typu já mám tuze rád. A taky si chci svobodně zakřičet: Hovnóóó!!!

"Udělat z dokonale šťastného koně nešťastného člověka?" Vzhledem k úspěšnosti psychiatrické léčby v naší zemi, kdy "vyléčení" pacienti vraždí v den propuštění a nikdo za to není odpovědný, považuju výměnu rolí bláznů s doktory za zcela marginální záležitost. Zejména když mučící léčebné techniky primáře Dr. Salta se od elektrického šimrání mozku psychicky nemocného Dr. Lamba zase tak moc neliší. Nicméně tento podivný experiment mne poměrně bavil a zároveň bych se velmi rád podílel na další léčbě paní Gravesové. Kvalifikaci na to patrně mám a vzdělání evidentně není třeba.

"Jsem svěží jako okurka a šlapu ani nevím jak." Tak této motivační řeči naprosto rozumím, protože jsem třikrát v prosinci kontumačně vyhrál Tour de France a jednou závod tříkolek kolem kašny. Ovšem v závodu Paříž - San Remo bych neměl nejmenší šanci proti nedobrovolnému cyklistovi Durocovi, jehož útěky, vynálezy a čůrání dle harmonogramu ho činily neporazitelným. Překvapením pro mne však bylo, že trouba Bourvil v roli sportovce nebyl tou nejzábavnější figurou v pelotonu. Exekutor Mulot byl totiž bezkonkurenční, když neztrácel glanc při šílené ekvilibristice ve vozíku, při hraní na klarinet ani při stylové roznožce na jedoucím vlaku. Prostě ten, kdo má rád sportovní taškařice, rozhodně nemůže být touto kravinou zklamán.

"Když tě praštím loktem do ksichtu, tak to znamená - drž hubu. Rozumíš?" Tak tomuto druhu posunkové řeči rozumím i já. A já jsem se přitom nekonečném vraždění dokázal i pobavit, přestože Quentin z Tarantinova tentokrát několikrát zbaběle vykradl sám sebe. Navíc mi příliš neseděla představa černého klacku v bílé tlamičce, ale to je můj problém. Nicméně scéna s příliš dlouho se vzdávajícím zákeřným koulostřelcem se jistě stane legendární tak, jak už to u Tarantinových filmů bývá.

"Pohrdám tebou a proto tě už nemiluju." To je smutné, ale na Brigitte Bardot je přitom opravdu nádherný pohled. Ovšem poněkud horší je to s tím neustálým překládáním, protože to hodně zdržuje, když producent Jeremy mluví anglicky, režisér Lang německy, manželé Javalovi francouzsky a do toho asistentka Francesca občas cosi plácne italsky. Ty věčné překlady zkrátka vytvořily příliš místa pro nudu a tu si jinak celkem zajímavé novodobé pojetí příběhu Odyssea a Penelopy určitě nezasloužilo.

"Muže a ženu, kteří se provinili cizoložstvím a smilstvem, potrestej každého 100 ranami a neměj s nimi žádné slitování tak, jak to nařídil Alláh." No jo, Alláh je mocný, takže bití nikdy nechtěným manželem je v pořádku, stejně jako znásilňování strejdou. Fajn, tomu rozumím, ale moc nechápu, proč do Evropy migrují převážně chlapi, když si doma mohou dělat se ženami to, co je napadne. Vlastně to chápu, oni to dělají i tady. Alláh je totiž velký ve své dobrotě a já doufám, že si brzy povolá Junckera, Merkelovou a jejich milované uprchlíky k sobě do nebe. A abych nezapomněl – ten monolog směrem k Alláhovi je určitě závažný a dojemný, ale je natočený zoufale nudně.

"A co děti, mají si kde hrát?" Tak děti si mají kde hrát, i když už nemohou skotačit po loukách omotaných ohradníky. Nicméně továrny na stromy nemáme, na Venuši jsem na výletě dosud nebyl, nic made in Měsíc jsem v domě ještě nenašel a pokud se včera v noci něco zásadního nestalo, tak blahobyt na Zemi dosud nezavládl. Ale abych se jen nevysmíval naivitě textu, tak potvrzuju, že za nás počítače skutečně přemýšlejí. Tuhle legendární hitovku jsem měl prostě vždycky rád a tak kvituju skutečnost, že si ji s Oldou a Dědkem zanotovalo tolik českých a slovenských legend. A že ten studiový klip za moc nestojí? To je mi jedno, protože já si to užil.

"Nezmením sa, nezmením sa, nezmením sa NIE!" Punková vypalovačka k rebelskému klipu patří jako Jing k Jangovi, Justin Bieber k Eltonu Johnovi nebo Miroslav Kalousek k Borům. A jelikož i po dlouhých letech plní Koňýk svůj slib, že se nezmění, neprodá, nevzdá a nezradí mě, tak mi nezbývá než mu za to vypogovat pět hvězd na čelo.